5. Klidový potenciál.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Elektrické vlastnosti buňky
Advertisements

Membránové kanály a pumpy
MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
Faktory ovlivňující velikost difuze
Co je elektrický proud? (Učebnice strana 122 – 124)
Biofyzika Petr Wagner.
BUNĚČNÁ VÝMĚNA LÁTEK ŠÁRKA VOPĚNKOVÁ 2012.
Základy buněčné biologie
ENZYMY = biokatalyzátory.
Klidový membránový potenciál ... se zaměřením na zjištění jeho hodnoty
Autor materiálu: RNDr. Pavlína Kochová Datum vytvoření: listopad 2013
Složení živých soustav
II. Statické elektrické pole v dielektriku
Nervová soustava.
CHEMICKÁ VAZBA.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Membrána. Nutnost oddělit se od vnějšího prostředí a kompartmentalizovat vnitřek pro různé biochemické a informační děje Membrány.
2. část Elektrické pole a elektrický náboj.
Nervová soustava- úvod
Základy přírodních věd
Energie Informace Energie Látky Informace Látky ROVNOVÁŽNÝ STAV.
Biofyzika buňky, biomembrány
Fyziologie buňky.
FYZIOLOGIE BUŇKY PŘÍJEM A VÝDEJ LÁTEK.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Nervová soustava soustava řídící
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_536.
Biochemie Úvod do biochemie.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_335 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie.
ELEKTROLYTICKÝ VODIČ.
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
Membrány a membránový transport
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Iontové kanály Aleš Přech 9. kruh.
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
ELEKTRICKÉ POLE.
aneb způsob, jakým je hormon z buňky uvolňován do krevního řečiště … V závislosti na chemické struktuře hormonů existují dva základní způsoby jejich sekrece.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
6. Akční potenciál.
1. část Elektrické pole a elektrický náboj.
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU, PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,
Řízení srdeční činnosti.
Jan Zámečník, 7. kruh Obsah prezentace 1)Obecně o pumpách 2)ATPáza 3)Na + /K + ATPáza 4)Další důležité ATPdip.
ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH I.
Šíření vzruchu v živém organismu
Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Transport látek, osmóza
7. Synapse.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Vakuola a osmotické jevy
Fyziologie pro bakaláře
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Příjem a výdej látek buňkou
Molekulová fyzika a termika
Přenos látek přes membránu
Buňka  organismy Látkové složení.
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce…)
ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY
3. Vlastnosti živých soustav
KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
ELEKTROLYTICKÝ VODIČ.
DIODOVÝ JEV.
A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk
Elektrické vlastnosti buňky
Elektrické vlastnosti buňky
Příjem a výdej látek v eukaryotních buňkách
Transkript prezentace:

5. Klidový potenciál

A. Membranový transport z hlediska fyzikálního Pomocí transportních proteinů Prostřednictvím mem- bránových váčků 1. Přímo přes membránu 2. 3. Glukóza Nukleotidy neurotronsmitery Mastné kyseliny Ionty Aminokyseliny glycerol LDL,HDL viry + ++ - kyslík voda proteiny ethanol CO2 KANÁL usnadněná difůze PŘENAŠEČ přenašečový transport difůze / osmóza Fagocytóza Endo-/Exocytóza http://www.blackwellpublishing.com/matthews/neurotrans.html

B. Membránový transport na základě energetických požadavků Pasivní transport ATP T 1. ATP 2. Aktivní transport Osmóza Prostá difůze Usnadněná difůze voda P kanály přenašeče přenašeče

přenašeče KANÁLY ATP T Prostá difůze Spojují přímo vnější a vnitřní prostředí buňky Tvoří vodou vyplněný pór Transportují malé molekuly, především ioty a vodu Transport probíhá velmi rychle Nikdy přímo nespojují vnější prostředí s vnitřním přenašeče Aktivní transport ATP Usnadněná difůze ATP T Vyskytují se ve dvou konformacích – jsou otevřeny buď ven z buňky nebo dovnitř buňky Transportují větší molekuly [glukóza, nukleotidy] Transport je pomalejší ale vysoce selektivní

KANÁLY Otevřené kanály Vrátkové kanály Prostá difůze ATP T Otevřené kanály Umožňují volný pohyb iontů oběma směry. Nazývají se póry. Otevřené kanály pro transport vody se nazývají akvaporiny. Vrátkové kanály Součástí kanálu jsou tzv. vrátka – speciální proteinová oblast , která uzavírá vstup do kanálu. Otvírání vrátek je vyvoláno specifickými podněty a tím je regulován pohyb částic kanálem. Vrátka otevřena Membrána Intracelulární prostor Vrátka uzavřena

A. Elektricky regulován C. Mechanicky regulován VRÁTKOVÉ KANÁLY - regulace Prostá difůze ATP T Otvírání vrátek je regulováno následujícími mechanismy: Elektrickým signálem Vazbou chemického mediátoru (Intracelulárně nebo extracelulárně) Fyzikálními vlivy [teplota, tlak] A. Elektricky regulován B. Chemicky regulován C. Mechanicky regulován Změna polarity membrány + + + - - - ligand mediátor teplota tlak

Funkce iontových kanálů: Typické vlastnosti iontových kanálů: IONTOVÉ KANÁLY - regulace Prostá difůze ATP T Funkce iontových kanálů: transportují výhradně anorganické ionty, především Na+, K+, Cl- a Ca2+ na zlomky sekund se otvírají a umožní tak transport iontů, pro které je jinak membrána nepropustná Bacteriální K+ kanál Tvoří selektivní filtr, který kontroluje, jaké ionty mohou přes kanál projít a které ne. Typické vlastnosti iontových kanálů: Iontově specifické: Kanálem mohou být transportovány pouze ionty, pro které je daný kanál specifický. Selektivita závisí na průměru, tvaru a typu aminokyselin ve vnitřní části kanálu Vrátkové: Iontové kanály se otvírají pouze na krátkou dobu, většinu času jsou uzavřeny

Elektricky regulované KANÁLY a jejich role při vzniku NERVOVÉHO SIGNÁLU

Iontové KANÁLY Jsou zodpovědné za vznik elektrického impulzu Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ TRANSPORTNÍ MEMBRÁNOVÉ PROTEINY Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ + + + + + + Jsou zodpovědné za vznik elektrického impulzu (AP – akční potenciál) - - + + + + ... a tím šíření nervového vzruchu...

Rozložení elektrických nábojů uvnitř a vně buňky K-3 + + + + + + + + + - - - + + - + + - + + - - + - + + + + - - + + - + - + + + - - - - + - + - + + + - + + + + - + + - - - + - - + - - + + + + + - + - - + - + + + + + - - + - + + - - - - - + + + - - + + + + + + + - + + - + - Ve skutečnosti existuje pouze malý přebytek kladného nebo záporného náboje v blízkosti plasmatické membrány (toto rozložení je zdrojem důležitých elektrických efektů = membránový potenciál)

ionty na membráně + - + - - + - + - + - + - + K-4 Pokud nemají buňku roztrhat elektrické síly, musí být kladné náboje v buňce vyváženy téměř stejným množstvím záporných nábojů ( totéž platí i o okolní kapalině) + - Vnitřní prostor buňky Vnější prostor buňky + - - + - + - - + - + + - + - + - + + - + - + - - + - - + - + + Náboje odpovědné za membránový potenciál ale…

Distribuce iontů na membráně K-5 Distribuce iontů na membráně pro zjednodušení mluvíme o elektricky neutrálním vnitřku a okolí buňky - + - + - + Elektricky neutrální vnitřní prostor buňky - + Elektricky neutrální okolí buňky - + - + ale ve skutečnosti je uvnitř buňky náboj mírně negativní, což způsobuje efekt přitahování kladných a záporných nábojů k membráně a vzniku elektrického potenciálu kationty vně buňky a anionty uvnitř buňky jsou vzájemně přitahovány, ale jsou oděleny membránou + - + - + - + - - +

Význam membrány při tvorbě membránového potenciálu K-6 Význam membrány při tvorbě membránového potenciálu Buněčná membrána plní funkci přehradní hráze: Membrána odolává elektrochemickým silám, které navzájem ionty přitahují Ionty - podobně jako voda za přehradní hrází - mají potenciální energii. Separací a nabitých částic je na membráně vytvořen elektrický potenciál + - Elektrický potenciál ne membráně = membránový potenciál

Membránový potenciál K-7 obecný termín, obecná vlastnost všech živých buněk je základem všech elektrických aktivit v buňkách buňka si udržuje různou koncentraci kationtů a aniontů mezi intra- a extracelulárním prostředím → tím vzniká na jejich membráně potenciálový rozdíl = napětí u většiny membrán existuje mezi jejich povrchy napětí – rozdíl v elektrických potenciálech na každé straně membrány → tento potenciál působí na každou molekulu, která nese elektrický náboj

Membránový potenciál - K-8 Membránový potenciál Vyjadřuje rozdíl mezi: nábojem vně buňky nábojem uvnitř buňky - + je dán nerovnoměrnou distribucí elektrického náboje na obou stranách plasmatické membrány a mění se při průtoku iontů otevřenými kanály. Membránový potenciál… je vyjádřen rozdílem napětí (volty, milivolty) vně a uvnitř membrány uvádí se v záporných hodnotách vzhledem k zápornému náboji uvnitř buňky. pohybuje se v rozpětí -20mV až -200 mV, v závislosti na organismu a typu buňky.

např. u nepodrážděných svalových a nervových buněk Klidový potenciál K-9 Membránový potenciál vzrušivé buňky v klidovém stavu se označuje jako klidový potenciál. Buňka v klidovém stavu  transport iontů přes membránu je v rovnováze  klidový membránový potenciál. např. u nepodrážděných svalových a nervových buněk Klidový membránový potenciál mají všechny buňky – je přítomen na všech buněčných membránách, ale pouze na vzrušivých membránách (neurony…) může docházet k jeho změnám a výkyvům. U neuronů je jeho hodnota obvykle okolo – 70 mV.

relativní koncentrace Ionty K-10 nejhojnější ionty v okolí buněk Na+,K+, Ca2+, Cl-, H+… jejich pohyb přes buněčné membrány je základem mnoha buněčných dějů pohyb těchto iontů hraje zásadní význam při práci nervových buněk Na+ K+ Cl- P- relativní koncentrace iontů v buňce a okolí P- = vázané anionty (proteiny), které nemohou projít přes membránu koncentrace iontů

Nerovnoměrná distribuce iontů na membráně K-11 Na+ K+ Cl- P- Hlavním kationtem vně buňky je sodíkový iont Na+. Vysoká koncentrace Na+ vně buňky a K+ uvnitř buňky je v buňce zajišťován tzv. sodno-draselnou pumpou Na/ K pumpa neustále transportuje Na+ ven z buňky a K+ dovnitř buňky. Hlavním kationtem uvnitř buňky je draselný iont K+. Uvnitř buňky je náboj mírně negativní: většina organických molekul [bílkoviny] uvnitř buňky má negativní náboj; ten je vyrovnán sodíkovými kationty K+, hlavním intracelulárním kationtem Vysoká koncentrace Na+ v okolí buňky je vyvažována hlavně extracelulárními ionty Cl-. Vysokou koncentraci K+ uvnitř buňky vyrovnává celá řada záporně nabitých aniontů (Cl-, anorganické ionty → HCO-3, PO3-4, HPO2-4, vázané organické anionty…)

POHYB IONTŮ PŘES MEMBRÁNU K-12 POHYB IONTŮ PŘES MEMBRÁNU + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + kladně nabité ionty se snaží dostat do záporně nabité buňky a záporně nabité ionty se snaží dostat ven z buňky

ELEKROCHEMICKÝ POTENCIÁL Elektrochemický potenciál = + Koncentrační gradient Membránový potenciál Síla, která žene látky (ionty) přes membránu - + - + - + - + Na+ → má strmý elektrochemický potenciál, koncentrační gradient a membr. potenciál se sčítají - působí stejným směrem (Na+ vstupuje do buňky velmi rychle) K+ → elektrochemický potenciál je malý, koncentrační gradient a membr. potenciál působí v opačných směrech (výsledek: malý tok K+ přes membránu )

Transport iontů přes membránu K-14 Transport iontů přes membránu přenašečový protein kanálový protein prochází konformační změnou vytváří hydrofilní pór Sodno/draselná pumpa Iontové kanály Na+ Na+ K+ K+ Na+ Na+ Na+ spotřeba energie K+ bez energie K+ Na+ K+ Na+ Na+ Na+ Na+ K+ Na+ K+ K+

K-15 TYPY IONTOVÝCH KANÁLŮ reagují na změny membránového potenciálu a umožňují průchod pouze jednomu typu iontu Iontové kanály řízené napětím Chemicky řízené iontové kanály se otevírají nebo zavírají na chemický podnět (např. neurotransmiter uvolňovaný ze synaptického zakončení) V buňkách můžeme nalézt chemicky řízené sodíkové a draslíkové kanály, stejně tak jako napětím řízené sodíkové a draslíkové kanály. Každý typ kanálu hraje nezastupitelnou roli při vytváření a přenosu elektrických signálů – nervového vzruchu.

zaměřené na transport iontů: Na+, K+,Cl-,Ca2+ Iontové kanály K-16 zaměřené na transport iontů: Na+, K+,Cl-,Ca2+ Chemicky řízené iontové kanály Na+ K+ struktura K+ kanálu uzavřený kanál otevřený kanál uzavřený kanál inaktivovaný kanál otevřený kanál Kanály jsou iontově selektivní: mohou projít jen ionty vhodné velikosti a náboje. Kanály jsou uzavíratelné: regulují průtok iontů přes membránu. Vybraným iontům je dovoleno rychle difundovat ve směru jejich elektrochemického potenciálu přes membránu. Pasivní transport. Nárazový tok iontů přes membránu představuje impuls elektrického náboje – vzruch.

Přenašeči iontů na membráně K-17 K+ Na+ K+ Na+ Na+ Na+ + K+ + + + + + + Na+ + + + K+ - - - - - - Na+ - - - - - - Na+ K+ K+ Na+ Na+ K+ K+ Sodno/draselná pumpa Iontové kanály

Na/K pumpa čerpá Na+ a K+ ionty proti jejich elektrochemickému gradientu. potenciálu K+ gradient elektrochem. potenciálu Na+ - - - - - - Na+ K+ K+ Na+ K+ Na+ K+ K+ K+ Na+ K+ K+ Na+ K+ Na+

Na/K pumpa K-19 K+ K+ K+ K+ Na+ K+ K+ Na+ K+ Na+ Na+ - Na+ Na+ Na+ Na+ ENERGIE Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ 1

Na/K pumpa K-20 K+ Na+ K+ Na+ Na+ K+ - Na+ Na+ K+ Na+ K+ Na+ K+ K+ ENERGIE Na+ Na+ Na+ 2

Navázání Na+ na vazebné místo přenašeče. Na/K pumpa K-21 K+ Vazebná místa pro K+ jsou deformována. Tím je zaručeno, že se K+ nebudou přemísťovat - pomocí pumpy- z buňky do okolí. K+ + - Na+ Navázání Na+ na vazebné místo přenašeče. Na+ Na+ Na+

Na/K pumpa K-22 K+ K+ Na+ Na+ Na+ Na+ - P ENERGIE Vazebná místa pro K+. K+ K+ + - Na+ Na+ Na+ Na+ P Navázání P na pumpu (fosforylace) způsobí změnu konformace a přenos Na+ na druhou stranu membrány. Navázání Na+ aktivovalo ATPázovou činnost přenašeče. ENERGIE Dochází k rozštěpení ATP na ADP a fosforylovou skupinu P, která se váže na samotnou pumpu.

Uvolnění Na+ do extracelulárního prostoru. Na/K pumpa K-23 K+ Uvolnění Na+ do extracelulárního prostoru. K+ + - Na+ Na+ Na+ Po uvolnění Na+ se tyto vazebná místa deformují, aby nedošlo ke zpětnému navázání a přenosu Na+ směrem do buňky. P

Na/K pumpa K-24 Na+ Na+ K+ Na+ K+ - P Navázání K+ na pumpu. + Navázání K+ spustí odstranění fosforylové skupiny (defosforylace).

Na/K pumpa K-25 Na+ Na+ Na+ K+ K+ K+ - Konformační změna pumpy, která má za následek přenesení K+ přes membránu. Na+ K+ + - K+ K+ Defosforylace zapříčiní návrat pumpy do její původní konformace.

Na/K pumpa K-26 Na+ Na+ Na+ K+ K+ - + Výsledkem defosforylace je návrat pumpy do její původní konformace a uvolnění K+ do vnitřku buňky.

spřahuje čerpání Na+ z buňky s transportem K+ do buňky Na/K pumpa K+ Na+ Na+ Na+ je enzymem ATP-ázou  hydrolyzuje ATP→ADP + P ATP ADP+P spřahuje čerpání Na+ z buňky s transportem K+ do buňky zaujímá ústřední místo v energetické bilanci živoč. buňky a spotřebuje až 30% všeho ATP v buňce Na/K se podílí na zamezení vstupu Cl- do buňky tím, že pomáhá udržovat membránový potenciál pokud dojde k zastavení Na/K pumpy, proniknou Na+ a Cl- do buňky a tím poruší osmotickou rovnováhu, to vede k nabobtnání a prasknutí buňky

GLUKOSO-SODNÝ TRANSPORT Transport přes membránu, který využívá toku Na+ dovnitř po elektrochemickém gradientu k pohonu přenosu dalších látek - glukosy do buňky. Na+ Na+ Na+ gradient elektrochem. potenciálu Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ Na+ glu Přenos glukosy ze střeva k buňkám bez spotřeby ATP. Na+ glu Na+ Zajišťuje přenos glukosy ze střeva i v případě, že je koncentrace glukosy vyšší v buňce než ve střevě. Přenašeč glukosy je poháněn gradientem Na+. Přenašečový protein je otevřený do extracelulárního prostoru. glu glu glu Na+ a glukosa se na přenašeč váží stejně dobře, ale přenašeč je účinný až po navázání obou látek. Na+ glu glu glu Na+ glu glu glu glu koncentrační spád glukósy glu

Shrnutí: pohyby a rozložení iontů v buňce K-29 Na+ K+ Cl- P- + + + - - - + - + - + + - - + + - - + + - pasivní transport - + + + aktivní transport