ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vlastimil Jindrák Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP
Advertisements

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK MECHANISMY BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
A n t i m i k r o b i á l n í l á t k y
Virusneutralizace v diagnostice chřipkové infekce Martina Havlíčková.
Antimikrobiální látky
Beta –laktamová antibiotika
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK MECHANISMY BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
Pátráme po mikrobech Díl V
Antibakteriální chemoterapie
PŘEHLED ANTIBIOTIK VE VETERINÁRNÍ MEDICÍNĚ
Antibiotika.
ANTIBIOTICKÁ LÉČBA INFEKCÍ MOČOVÉHO TRAKTU
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
Antibiotika a Rezistence
Mikrobiologie antibiotik
PROBLEMATIKA BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK
Vyšetření citlivosti k antibiotikům
Základy antimikrobiální terapie 8
Antimikrobiální terapie 6 Makrolidy, linkosamidy, tetracykliny MUDr
Antimikrobiální látky
ANTIMIKROBNÍ PŘÍPRAVKY
RESPIRAČNÍ INFEKCE Milan Kolář Ústav mikrobiologie
Antimikrobiální terapie 9 MUDr
ANTIBIOTIKA V LÉČBĚ ANAEROBNÍCH INFEKCÍ prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Vyšetřovací metody v bakteriologii
MOŽNOSTI ANTIBIOTICKÉ LÉČBY INTRAABDOMINÁLNÍCH INFEKCÍ
Antibiotická terapie Doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
Antimikrobní léčiva.
Antimikrobiální terapie 4 MUDr
Klinická mikrobiologie – BZKM021p + c Témata Ondřej Zahradníček
Přehled antimikrobiálních látek
Úvod do antimikrobiální terapie 1 MUDr
Antibiotická terapie Doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
Antimikrobiální terapie 4 Makrolidy, linkosamidy MUDr
A n t i m i k r o b i á l n í l á t k y
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Antibiogram bakteriálního kmene
Antimikrobiální terapie
Jednotlivé skupiny antibiotik I
Základy antimikrobiální terapie 7
A n t i m i k r o b i á l n í l á t k y
Antimikrobiální terapie 4 Makrolidy, linkosamidy MUDr
Mikrobi lidského těla – RV2BP_MIKR
Základy antimikrobiální terapie – VSAT081 Týden 11 Ondřej Zahradníček
Prokaryotní organismy Bakterie III. Grampozitivní bakterie grampozitivní buněčná stěna celkem 13 skupin obvykle chemoheterotrofní aerobní, anaerobní,
Jiří ¨Davídek. Co vyčteme z antibiogramu? Možné výsledky Léky s indikačním omezením C, I, R Minimální koncentrace antibiotika v mg/l pro daný bakteriální.
Rezistence k antimikrobiálním látkám u vybraných patogenů prasat Kateřina Nechvátalová, Zdeňka Kučerová Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i.,
AMR v chovech prasat Rezistence k antimikrobiálním látkám u vybraných patogenů prasat Kateřina Nechvátalová Z. Kučerová, K. Nedbalcová, P.Alexa Výzkumný.
Dezinfekce a sterilizace. Mikroby a vnější vlivy U dekontaminačních metod je bezpodmínečně nutné dosáhnout takových hodnost působícího fyzikálního či.
A n t i m i k r o b i á l n í l á t k y Klinická mikrobiologie – BZKM021p + c Týden 4 Ondřej Zahradníček.
Antibiotika – principy používání, charakteristika základních skupin
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI M.Hanslianová Antibiotické středisko OKM FN Brno.
Stanovení citlivosti mikroorganismů k ATB Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Cvičení z obecné mikrobiologie.
Zásady léčby antibiotiky, analgetiky Jitka Pokorná.
Respirační infekce a jejich původci MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.
Klinická mikrobiologie BOMI0111s + BTMI0111p
Klinická mikrobiologie BOMI0111s + BTMI0111p
Klinická mikrobiologie BOMI0111s + BTMI0111p
Lékařská mikrobiologie I Růst bakterií, růstová křivka
KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE II
Základy antimikrobiální terapie 7
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
ZÁKLADNÍ POJMY ANTIBIOTICKÉ TERAPIE
Základy antimikrobiální terapie 7
A n t i m i k r o b i á l n í l á t k y
Antibakteriální chemoterapeutika (Antibiotika)
A n t i m i k r o b i á l n í l á t k y
K praktickému cvičení pro VLLM0421c
ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI
Transkript prezentace:

ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI M.Hanslianová Antibiotické středisko OKM FN Brno

Antimikrobiální látky Antibiotika Antimykotika Antiparazitika Antivirotika

Antibiotika = léčiva používaná k profylaxi a terapii infekčních onemocnění vyvolaných baktériemi Mají jedinečné postavení ve skupině léčiv- ovlivnění nejen léčeného jedince

Účinek na původce onemocnění Ovlivnění fyziologické mikroflóry Vznik a šíření rezistence- ovlivnění ostatních

Největším rizikem pro vznik rezistence je neadekvátní podávání antibiotik Nesprávné indikace podání (respirační virózy) Nesprávné dávkování (velikost dávky, dávkovací interval…)

Betalaktamová antibiotika Obsahují betalaktamový kruh Inhibice syntézy buněčné stěny- baktericidní Zanedbatelná toxicita (lze podávat i novorozencům, těhotným a lidem s poruchami orgánových funkcí) Alergické reakce, zkřížené alergie

Peniciliny Cefalosporiny Karbapenemy Monobaktamy

Peniciliny: Stále 100% účinnost vůči Streptococcus pyogenes Rozšířené antimikrobiální spektrum u preparátů s inhibitorem betalaktamázy (Augmentin, Unasyn, Tazocin)

Cefalosporiny: I-IV generace Od I do IV generace klesá účinnost na grampozitivní baktérie a stoupá účinnost na gramnegativní baktérie

Rezistence Kl.pneumoniae ke 3 generaci cefalosporinů, EARSS 2009

Karbapenemy: Rezervní antibiotika zejména u infekcí vyvolaných enterobaktériemi!!

Rezistence Kl.pneumoniae ke karbapenemům, EARSS, 2009

Makrolidy Erythromycin, klarithromycin, azithromycin Inhibice proteosyntézy- bakteriostatické Lék volby u alergiků na penicilinová antibiotika Účinek na tzv. „atypické mikroby“(mykoplasmata, ureoplasmata, chlamydie, legionely)

Linkosamidy Linkomycin, klindamycin Inhibice proteosyntézy- bakteriostatické Výborný průnik do kostní tkáně Možnost vzniku pseudomembranózní kolitidy vyvolané Clostridium difficile

Tetracykliny Tetracyklin, doxycyklin Inhibice proteosyntézy- bakteriostatické Účinek na tzv. „atypické patogeny“(mykoplasmata, ureoplasmata, chlamydie, legionely) KI u dětí do 8 let Glycylcykliny- nová řada tetracyklinů- tigecyklin

Aminoglykosidy gentamicin, tobramycin, amikacin Inhibice proteosyntézy- baktericidní! Pouze parenterální Nefrotoxické, ototoxické- nutnost měření hladin Prokázaná synergie s betalaktamy

Amfenikoly chloramfenikol Inhibice proteosyntézy- bakteriostatický Výborné průniky do tkání včetně likvoru Toxicita, zejména útlum kostní dřeně (reverzibilní, ireverzibilní) Omezený pouze na některé indikace

Polypeptidy Kolistin Porucha funkce buněčné membrány- baktericidní Toxické- nefrotoxicita V současné době jediné fungující antibiotikum u polyrezistentních kmenů gramnegativních baktérií

Glykopeptidy Vankomycin, teikoplanin Inhibice syntézy buněčné stěny- baktericidní Rezervní antibiotika pro rezistentní stafylokoky a enterokoky Nefro-, ototoxicita

Chinolony Ciprofloxacin, ofloxacin, norfloxacin Inhibice syntézy nukleových kyselin- baktericidní Antibiotika ohrožená v současné době výrazným vzestupem rezistence Selektory rezistentních kmenů

Ostatní antibiotika Ansamyciny- rifampicin Sulfonamidy- kotrimoxazol Nitroimidazoly- metronidazol Nitrofurany- nitrofurantoin Streptograminy- Synercid Oxazolidinony- Zyvoxid

Vyšetřování citlivosti k antibiotikům Disková difuzní metoda Stanoví se citlivost nebo rezistence podle toho, zda vyšetřovaná baktérie ve stanovené koncentraci buněk na agarové půdě vytvoří nebo nevytvoří přípustnou inhibiční zónu kolem disku s určitou koncentrací antibiotika po předepsané době inkubace

1) Půdy Mueller Hinton agar (MHA)- nejpoužívanější, nízký obsah antagonistů antibiotik MHA+ 5% ovčí krve- pro náročnější baktérie (pneumokoky, streptokoky,meningokoky) krev- ovlivňuje výsledky citlivosti! Stafylokoky na půdě s krví- u OXA až o 3 mm menší zóny, krev zesiluje účinek cefalosporinů a aminoglykosidů na enterokoky,příčina povlaků u disků se sulfonamidy

Obohacené půdy pro některé náročnější baktérie- haemofily- HTM, gonokoky Ph půdy, výška půdy

2) Inokulum Zásadním způsobem ovlivňuje výsledek diskové difuzní metody Koncentrace inokula- 0,5-1 McFarlandova zákalového standardu (1,5-3x 10 na 8 buněk/ml) Správné inokulum= splývavý růst kmene

Očkování na suché půdy vytemperované na pokojovou teplotu Očkování přelitím Očkování roztěrem

3) Antibiotické disky Sestavy antibiotik podle vyšetřované baktérie (doporučené sestavy-NRL pro antibiotika) Základní a rozšířené řady Sestavy antibiotik podle klinického materiálu Terapeutické disky, diagnostické disky

Inkubace 18-24 hodin při 36 st.C Aerobní, anaerobní, mikroaerofilní (5% CO2) prostředí Hodnocení inhibiční zóny- porovnání s hraničními hodnotami pro citlivé kmeny Kvalitativní a kvantitativní hodnocení

U některých kmenů a některých materiálů je disková difuzní metoda nedostačující, nutno vyšetřit MIC- minimální inhibiční koncentraci! MIC= nejnižší koncentrace antimikrobiální látky, která je schopna zastavit růst baktérie MBC= nejnižší koncentrace antibiotika, která je schopna usmrtit baktérii

Vyšetřování citlivosti k antibiotikům Diluční mikrometoda hodnotí se MIC v jamkách mikrotitrační destičky, které obsahují zvolené koncentrace antibiotik v bujónu MIC= první nezkalená jamka mikrotitrační destičky

Inokulum (ředění 1:10) Očkování Inkubace Sestavy antibiotik

MIC- výhody Hodnota MIC důležitá pro některé kmeny a diagnózy Klinické breakpointy: Streptococcus pneumoniae- meningitis x pneumonie

MIC- nevýhody Obtížné stanovení různých typů rezistence a produkce betalaktamáz

E test Plastikový proužek napuštěný antibiotikem ve stoupající koncentraci MIC- odečítá se v místě, kde inhibiční zóna protíná proužek

Vyšetření citlivosti resp Vyšetření citlivosti resp. rezistence k antibiotikům má řadu úskalí a vyžaduje erudici a přesnost Ideální je kombinace více metod v laboratoři