African horse sickness (AHS) Mor koní African horse sickness (AHS)

Etiologie: Viscerotropní virus Čeleď Reoviridae rod Orbivirus Vysoká pluralita 9 sérotypů bez křížové ochrany

Odolnost k fyzikálním a chemickým vlivům Teplota: Inaktivace při 50˚C/ 3 hodiny, 60 ˚C/ 15 min pH: přežívá pH 6,0 – 12,0 Chemikálie: inaktivován éterem a β-propiolakton Desinfekce: 0,1% formaldehyd, fenol, iodofory Přežívání: při 37˚C/37 dní

Epizootologie: Mortalita u koní 70 – 95% Mortalita u mul cca 50% Mortalita u oslů cca 10%

Hostitelé: Rezervoárový hostitel je dosud neznámý Obvyklí hostitelé: koně, muly, osli, zebry Občasní hostitelé: sloni, velbloudi, psi (po pozření infikovaného masa nebo krve)

Přenos: Nepřímý (není přímý přenos) Obvyklý biologický vektor: Culicoides spp. Občasný vektor: komáři – Culex, Anopheles a Aedes spp., klíšťata – Hyaloma, Rhipicephalus Hlavní vliv na přítomnost hmyzu má teplota a vlhkost prostředí Přenos viru na delší vzdálenosti je spojen s pohybem hmyzu

Zdroje infekce: Orgány a krev infikovaných koní Sperma, moč a všechny sekrety a exkrety Virémie u koní může trvat až 18 dní, obvykle však trvá 4 – 8 dní U zeber a oslů může virémie trvat až 28 dní

Výskyt: Již samotný anglický název (African Horse Sickness)naznačuje, že se jedná o onemocnění s endemickým výskytem v centrální tropické Africe odkud je obvykle zavlečeno do Jižní Afriky a vzácně do Severní Afriky. Zaznamenány byly rovněž ohniska mimo Afriku – Blízký a Střední východ (1959-1963), Španělsko (1966, 1987-1990) a Portugalsko (1989)

Diagnostika: Inkubačbí doba je obvykle 7 – 14 dní, ale může být kratší než 2 dny

Klinické příznaky: Subklinická forma: horečka (40-40,5˚C) a malátnost po dobu 1-2 dnů Subakutní nebo kardiální forma: horečka (39-41˚C), otoky fosa supraorbitalis, faciálních tkání, krku, hrudníku, prsní svaloviny, beder. Úhyn během 1 týdne Akutní respirační forma: horečka (40-41˚C), dyspnoe, kašel, rozšířené nozdry a vytékající pěnovitá tekutina, výhřez spojivky. Úhyn během 1 týdne

Smíšená forma (kardiální a plicní): častý výsktyt, lehké respirační potíže bez progrese, edematózní otoky. Úhyn na srdeční selhání během 1 týdne. Ve většině případů je subklinická kardiální forma rychle následovaná výraznou dyspnoí a a ostatními příznaky plicní formy. Vzácně se může vyskytnout nervová forma.

Patologický nález: Respirační forma (interlobulární): edém plic, hydroperikard, pleurální efúze, edém hrudních MU, petechiální krváceniny na perikardu. Kardiální forma: podkožní a intramuskulární želatinózní edém, epikardiální a endokardiální krváceniny, myokarditis, hemoragická gastritis

Pěna z nozder v důsledku plicního edému

Apatický kůň s bilaterálnímu supraorbitálními edémy

Supraorbitální edém

Překrvení a edém spojivky. Překrvení je charakteristický klinický nález

Zmnožení tekutiny v dutině hrudní a plicní edém Zmnožení tekutiny v dutině hrudní a plicní edém. Výrazně zvětšená inerlobulární septa.

Povrch řezu edematózními plícemi Povrch řezu edematózními plícemi. Výrazné rozšíření interlobulárních sept.

Petechiální krváceniny na serózách jsou příznaky virémie, nebo septikémie

Petechiální krváceniny na bránici jako příznak virémie nebo sepse

Edém intermuskulárních povázek na krku může být jedinný nález

Hydroperikard

Diferenciální diagnostika: Antrax AIE Virová arteritis Hřebčí nákaza Hříběcí

Laboratorní diagnostika: Izolace viru: sající myšky nebo buněčná kultura Identifikace viru: ELISA, VNT (sérotypizace), PCR Sérologické vyšetření: ELISA, RVK

Odběr vzorků: Izolace viru Vzorek nesrážlivé krve odebraný na vrcholu horečky Slezina, plíce a mízní uzliny čerstvě uhynulých zvířat Sérologické vyšetření Párové vzorky sér v rozmezí 21 dní

Opatření: Terapie neexistuje Izolace a identifikace viru (skupina a typ) Utracení nemocných zvířat a neškodné odstranění kadáverů Likvidace vektorů (dezinsekce) Identifikace vakcinovaných koní

Vakcinace: Vakcinace zdravých, neinfikovaných koní Polyvalentní vakcíny Monovalentní vakcíny (v případě že byla provedena typizace původce) Monovalentní inaktivovaná vakcína (pouze pro sérotyp 4)