Fakulta sociálních studií SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií katedra sociologie

SHRNUTÍ ●Techniky sběru empirických dat – typy a způsoby praktického použití ●Výhody a nevýhody (dotazník, rozhovor, pozorování, experiment, studium písemných pramenů) ● Iluze dokonalosti vědeckého poznání reality – problém reaktivity a zkreslení

PROBLÉM REAKTIVITY A ZKRESLENÍ NEDOKONALOST TECHNIK SBĚRU DAT – NEDOKONALOST TECHNIK SBĚRU DAT

Měřící aparát ovlivňuje měřený systém SITUACE REAKTIVITY Měřící aparát ovlivňuje měřený systém (reaktivní a nereaktivní metody sběru informací) Jaké techniky lze považovat za reaktivní či naopak nereaktivní techniky výzkumu???

Pozorování jako reaktivní technika „Hawtornský experiment“

Dotazník jako reaktivní technika „Asijská nemoc“

Představme si, že se objevila zákeřná choroba a očekává se, že v důsledku této nemoci zemře 600 spoluobčanů. Existují zde při tom dvě možnosti, jak se s nemocí vyrovnat.

Program 1 zajistí, že bude 200 lidí zachráněno, Program 2 zajistí, že s 1/3 pravděpodobností přežijí všichni a s 2/3 pravděpodobností zahyne všech 600 lidí.

V takto pozitivně zarámovaném problému většina respondentů volí Program 1 a vyhne se rizikovější variantě nabízející Program 2.

Jiná skupina respondentů stojí před stejným problémem, jen volí z jiných typů Programů. Program 3 zajistí, že 400 obyvatel zemře, Program 4 zajistí, že s 1/3 pravděpodobností nikdo nezemře, a s 2/3 pravděpodobností zahyne všech 600 lidí.

V takto negativním rámu většina respondentů volí Program 4, tedy variantu rizikovější. Programy 1 a 3 jsou varianty v oboru případech logicky podobné, ovšem vyvolávají odlišné psychologické reakce. Jistota záchrany 200 lidí se zdá být atraktivnější volbou, než jistota úmrtí 400 lidí.

Lékař 1 – z 90% pravděpodobností přežijete Příklad Čeká vás operace Lékař 1 – z 90% pravděpodobností přežijete Lékař 2 – pravděpodobnost, že zemřete je 10 % Jakého lékaře si zvolíte?

Rozhovor jako reaktivní technika EFEKT VÝBĚRU ROLE

Problematika výběru objektů zkoumání v sociologickém výzkumu Když už známe odpověď na otázku „jak zkoumat“, zaměřme se na otázku „koho budeme zkoumat“

Základní a výběrový soubor „populace“ a „vzorek“

Výběrový soubor – vzorek (skupina jednotek, které skutečně pozorujeme) Základní soubor – populace (skupina všech nositelů vlastností, které chceme zkoumat) Výběrový soubor – vzorek (skupina jednotek, které skutečně pozorujeme) a) zkoumání vyčerpávajícím způsobem (vyčerpávající šetření) – zahrneme-li všechny jednotky základního souboru b) zkoumání založené na výběrovém postupu (výběrová šetření) – zahrneme-li pouze část jednotek základního souboru

Příčiny zkreslení výběrových šetření – co se při hodnocení studií sleduje? Kdo prováděl šetření? Jaký byla opora výběru? Jak byl vzorek vybrán? Jak byl vzorek veliký? Jaká byla návratnost? Jak byli jedinci kontaktováni? Kdy bylo šetření provedeno? Došlo ke zkreslení odpovědí?

REPREZENTATIVNOST Máme dvě města, v každém je nemocnice – ve větším městě se narodí denně asi 45 dětí, v menším městě se narodí asi 15 dětí Víme, že asi 50% podíl všech novorozenců tvoří chlapci Každá z nemocnic v průběhu roku zaznamenávala dny, kdy se narodilo více než 60 % chlapců Která z nemocnic zaznamenala více takových dnů? Větší nemocnice (21) Menší nemocnice (21) Obě asi stejně (53)

Problém reprezentativnosti Jaké základní podmínky musíme splnit, abychom mohli zjištění získaná na výběrovém souboru zobecnit na všechny jednotky základního souboru? Co je to reprezentativnost a jak se reprezentativnosti v sociologickém výzkumu dosahuje? Základní podmínky reprezentativnosti !!!!!!!!!! 1) minimální velikost výběrového souboru 2) každá jednotka základního souboru musí mít stejnou pravděpodobnost výběru

Problém reprezentativnosti 1) minimální velikost výběrového souboru Na čem závisí velikost výběrového souboru? Jakým pojmům je třeba rozumět? (velikost populace, variabilita, výběrová chyba, hladina významnosti, směrodatná odchylka)

Problém reprezentativnosti Krabice (základní soubor) – 80% bílých a 20 % černých kuliček (celkem 1000 kuliček) Chceme dosáhnout reprezentativního výběrového vzorku z hlediska distribuce barev v populaci všech kuliček! S rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi strukturou populace a vzorku …….? Velikost vzorku a interval spolehlivosti ( 95% hladina významnosti pro alternativní znaky při distribuci 50 % a 50 %)

Velikost vzorku Interval spolehlivosti 100 + - 10% 400 + - 5% 1000 + - 2,5%

Problém reprezentativnosti 2) Co se stane, když jednotky základního souboru nemají stejnou šanci výběru? Jak to nevyšlo americkému týdeníku Literary Digest V letech 1920, 1924, 1928, 1932 se podařilo odhadnout výsledky amerických prezidentských voleb. Respondenti byli vybíráni na základě telefonních seznamů, evidence řidičských průkazů – vzorek zhruba 2 miliony osob V roce 1936 podle týdeníku L.D. měl vyhrát prezidentský kandidát London o 14 % před F. D. Roosveltem Jak to dopadlo, kdo vyhrál?

Problém reprezentativnosti Malá nápověda: F.D. Roosvelt – demokrat, program NEW DEAL (opatření v boji s hospodářskou krizí), podpora slabších sociálních vrstev V předchozích letech sehrávalo důležitou roli v otázce volebních preferencí náboženské vyznání, zeměpisná poloha voličů,…. V roce 1936 – v době krize - byl rozhodujícím faktorem volby prezidentského kandidáta……………????? Krize přivedla k volebním urnám i ……….?????

Výběrové postupy 1) Reprezentativní (náhodné-pravděpodobnostní výběry) 2) Kvazi-reprezentativní (kvótní výběr, výběr na základě dobrovolnosti a dostupnosti) 3) Nereprezentativní (malé výběry, monografická šetření, experimenty)

Reprezentativní výběrové postupy 1) prostý náhodný (nebo nahodilý???) výběr (losování) 2) systematický výběr (výběr s oporou) 3) náhodný stratifikovaný výběr 4) vícestupňový náhodný výběr

Kvazi reprezentativní výběrové postupy 1) kvótní výběr 2) výběr typů 3) anketární výběr

Nereprezentativní výběrové postupy 1) malé výběry 2) monografická šetření 3) experimentální šetření