Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl

Základní pojmy Sociální distance - vzdálenost mezi jednotlivými pozicemi í v rámci společenské struktury ve vertikálním směru Sociální mobilita vertikální - pohyb mezi vrstvami s různým sociálním statusem, společenský vzestup nebo sestup horizontální - pohyb v rámci jedné vrstvy nebo mezi vrstvami s přibližně stejným statusem intragenerační - odehrává se v průběhu života jednotlivce intergenerační - odehrává se v průběhu života více generací - děti x rodiče Nivelizovaná společnost – společnost s malou sociální distancí a omezenou mobilitou Uzavřená společnost – vytváří umělé bariéry sociální mobilitě Otevřená společnost – bez omezení sociální mobility

Úkol: Rozhodněte o jaký typ sociální mobility se jedná? Petra vystudovala medicínu a zpočátku pracovala v soukromé praxi známého svého otce na okraji Prahy. Posléze se provdala za přítele ze studií, přestěhovala se do centra města a přijala místo lékařky na soukromé klinice. Intragenerační horizontální Barack Obama se narodil do rodiny keňského otce a americké matky (bělošky). Jeho otec pocházel z kmene Luo, byl vzděláním ekonom a vystudoval na Harvardově Univerzitě. Barack Obama byl v roce 2012 podruhé zvolen prezidentem Spojených Států Amerických. Intra a intergenerační vertikální

Úkol: Jaký pojem by použil sociolog pro následující Mezi pozicí předsedy vlády a pozicí předsedy amatérského kuželkářského klubu v Dolních Počernicích je velká ……… ………………… Společnost ve které je postavení jejich členů regulováno zákony a pravidly a v průběhu jejich života je nezměnitelné označujeme jako ………………. Společnost, která se vyznačuje tím, že drtivá většina jejich členů náleží ke střední vrstvě, má prakticky stejné příjmy a malou možnost své postavení změnit se označuje jako ……………... Společnost, která postavení svých členů neurčuje na základě předem daných pravidel. Postavení člověka závisí na něm. Na jeho výkonu, schopnostech, snaze a vůli bývá označována jako …………. sociální distance uzavřená nivelizovaná otevřená

Sociální struktura Relativně stabilní, složitá soustava nebo síť vztahů mezi jednotlivými prvky, částmi, nebo vrstvami společnosti. Prvkem může být jedinec, nebo i skupina Struktura: demografická národnostní profesní socioekonomická prostorová struktura vzdělanostní struktura

Úkol: rozhodněte o jaký strukturální řez se jedná, rozdělíme-li společnost dle následujících kritérií Nízké/střední/vysoké příjmy Vesnice/město/velkoměsto Češi/Slováci/Němci/Poláci Muži/ženy Základní/středoškolské/vysokoškolské Zaměstnanci/ podnikatelé/OSVČ Socioekonomická Prostorová Národnostní Demografická Vzdělanostní Profesní

Sociální stratifikace Základem je nerovnost Liší se stratifikačním kritériem, jímž je nerovnost vymezena. Zpravidla je to nějaký statek, nebo služba. Na základě její nerovné distribuce ve spol. pak dochází ke vzniku různých typů stratifikačních systémů: Kasty, stavy, třídy, elity/masy, vrstvy

Typy stratifikačních systémů Kasty Z port. casta (rasa) Neexistuje vertikální mobilita a prostupnost Př: Indická společnost rozdělena na tzv. varny Stavy Odlišených na základě způsobu života, prestiži a cti, ale i práv a povinností.

Typy stratifikačních systémů Třídy Agregát jedinců nacházejících se ve stejném postavení Marx: na základě vztahu k vlastnictví, zejména výrobních prostředků. Spol. je pak rozdělena na ty, kteří je vlastní (vykořisťovatelé) a ty, kteří je nevlastní (vykořisťovaní). Současná teorie tříd sice vychází z ekonomické determinace, ale kritériem se stává spíše podíl na řízení, nebo monopol na informace: třída vědění (manažeři) Impulz k rozpracování stratifikačních teorií dal především M. Weber.

Teorie elit: Gaetáno Mosca (1858 – 1941) Dílo: Vládnoucí třída Rozlišuje 2 etapy vývoje: Předcivilizační – boj o přežití Civilizační – boj o vyniknutí Elity byly vždy a jsou i v demokracii Člověk musí uvěřit, že elita je tu pro něj, oni to zařídí. K získání důvěry používají různých „zaklínadel“ (z vůle boží, z vůle lidu, integrace do Evropy) Počátek konce elity je v jejím uzavření se do sebe a zamezí-li vstup do ní ostatním. Zdroj: Wikimedia Commons: http://en.wikipedia.org/wiki/File:GaetanoMosca.jpg

Teorie elit: Vilfredo Pareto (1848 – 1932) Elitu tvoří lidé, kteří mají zvlášť rozvinutá rezidua a umě je derivují. Neohlížejí se na předsudky, nemají iluzí. Jsou nejschopnější v tom smyslu, že jsou schopni všeho. Zdroj: Wikimedia Commons: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vilfredo_Pareto.jpg

Teorie elit: Vilfredo Pareto – Rezidua a derivace Rezidua: Dále nevysvětlitelné a nerozložitelné pudové a instinktivní zbytky z minulosti nutící člověka  určitému jednání Kombinační (podobnosti a nepodobnosti) – snaha rozlišovat správné a nesprávné jednání, přeskupovat skupiny a vztahy – důsledkem je sociální změna Skupinové soudržnosti – snaha o udržení dosažených kombinací Potřeba vyjádřit své city zevním jednáním (potlesk, gesta) Potřeba přizpůsobení se (skupině, společnosti) Integrity (nedotknutelnost vlastnictví a osoby) Sexualita Derivace: racionálně – verbální ospravedlnění a vysvětlení reziduí - ukrývání do pláště slov Tvrzení bez vysvětlení Odvolání se (na autority, tradice, zvyk ...) Souhlas s city nebo principy Slovní důkazy za použití nejednoznačných pojmů (demokracie)

Úkol: Přiřaďte snaha rozlišovat správné a nesprávné jednání, přeskupovat skupiny a vztahy – důsledkem je sociální změna pudové a instinktivní zbytky z minulosti nutící člověka  určitému jednání nedotknutelnost vlastnictví a osoby racionálně – verbální ospravedlnění a vysvětlení reziduí snaha o udržení dosažených kombinací potlesk, gesta rezidua (obecně) Derivace potřeba vyjádřit city zevním jednáním kombinační reziduum reziduum skupinové soudržnosti reziduum integrity

Úkol: Přiřaďte snaha rozlišovat správné a nesprávné jednání, přeskupovat skupiny a vztahy – důsledkem je sociální změna pudové a instinktivní zbytky z minulosti nutící člověka  určitému jednání nedotknutelnost vlastnictví a osoby racionálně – verbální ospravedlnění a vysvětlení reziduí snaha o udržení dosažených kombinací potlesk, gesta D. kombinační reziduum A. rezidua (obecně) F. reziduum integrity B. derivace E. reziduum skupinové soudržnosti C. potřeba vyjádřit city zevním jednáním

Zdroje a literatura BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4