Sociální patologie domácího násilí Neexistuje jednoduché určení toho co ještě není, a co již je domácí násilí mezi partnery, rodiči a dětmi – dětmi a rodiči, v mezigeneračních vztazích v rodině, vždy ale je agresor a oběť

Definice pojmu domácí násilí  Pod pojmem domácí násilí rozumíme útoky, napadání, výhružky od blízké osoby s cílem ublížit či získat nad obětí převahu a moc. Je útokem na lidskou důstojnost, ohrožuje zdraví a ve vyhrocených případech i život oběti“ (Bednářová, Z s. 6)  MVČR( definuje domácí násilí v rodině jako „dlouhodobé násilné chování v rodině, které zahrnuje jakékoliv činy nebo opomenutí spáchaná v rámci rodiny některým z jejích členů, které podkopávají život, tělesnou nebo duševní integritu, nebo svobodu jiného člena stejné rodiny, nebo vážně poškozují vývoj jeho osobnosti.“(

Definice pojmu domácí násilí  Domácím násilí se od násilí v širším slova smyslu vymezuje typickým osobním vztahem mezi pachatelem a obětí. V českých zákonech zatím není pojem domácího násilí přímo definován, ale od roku 2004 platí § 215a trestního zákona - týrání osoby žijící ve společném obydlí:  Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.  Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.

nejčastější koncept násilí  Škála fyzického násilí  Mnoho způsobů fyzického týrání  Fyzické násilí sexuálního charakteru  Nefyzická forma týrání  Manželský terorizmus

Duluthský model - druhy agresivního chování Moc a ovládání Používání nátlaku a výhrůžek Používání zastrašování Citové týráníIzolace Zlehčování, popírání a obviňování Využívání dětí Uplatňování mužských/ženských privilegií Ekonomické týrání

Faktografie  Četnost domácího násilí v ČR (2001) se týká 16 % lidí starších 15 let bez rozdílu pohlaví.  38 % žen v ČR se v průběhu života stalo obětí fyzického a/nebo psychického násilí ze strany svého partnera (2004).  6 z 10 mužů v UK vidí násilí na partnerce jako možné (2010).  V UK 70 % rozvádějících se žen uvádí jako příčinu rozvodu manželovo násilí.

Typické druhy domácího násilí Fyzické násilí, kdy se jedná o strkání, facky, bití pěstmi, tahání za vlasy, pálení, kopání, ohrožování zbraní, házení předmětů, svazování a přivazování oběti apod.. Psychickým násilím rozumíme slovní týrání, ponižování, zesměšňování, permanentní kontrola, vyslýchání, vyhrožování apod. Dlouhodobé psychické násilí může u oběti vést k neurotickým projevům, psychosomatickým onemocněním nebo psychiatrickým diagnózám (reaktivní deprese apod.) Sexuální násilí zahrnuje veškeré sexuální činy vynucované na oběti proti její vůli. Zamezování možnosti disponovat s finančními prostředky nazýváme ekonomickým násilím.

Typické druhy domácího násilí  Násilí emocionální - jedná se o násilí orientované proti osobám, zvířatům či věcem, ke kterým má oběť kladný citový vztah. Mezi nejčastější projevy takového násilí patří využívání dětí jako prostředku nátlaku, napadání osob blízkých oběti (rodina, přátele,..), likvidace domácích zvířat, ničení osobních věcí a pohrůžka těmito typy jednání.  Někteří autoři uvádějí ještě další typ jednání, označovaný jako sociální násilí. Tím je myšlena zejména sociální izolace ženy (zákaz vycházení z bytu, zákaz stýkání s rodinou a přáteli, zamezení možnosti využívat telefon,...) a využívání „mužských privilegií“ - chování se k ženě jako ke služce, rozhodování za ženu apod..

Cyklicky se opakující fáze napětí / týrání / usmiřování

Klíčové znaky domácího násilí:  Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.  Eskalace – od urážek se stupňuje k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.  Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné – domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají.  Neveřejnost – probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly. Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny znaky! Autor: Expertní skupina Aliance proti domácímu násilí

Vykázání v ČR je možné na základě zákona č. 135/2006 Sb., a od Zákonem č. 273/2008 Sb.,o Policii České republiky, v §§ 44 až 47. Přehled hlavních změn: Vykázání (jen tato jediná forma rozhodnutí, dříve byl i zákaz vstupu). Policie ČR poskytuje ohrožené osobě současně vždy personální i teritoriální ochranu (dříve byla pouze ochrana teritoriální). Faktický úkon – opatření preventivního charakteru (dříve policista rozhodoval ve správním řízení). Základní lhůta vykázání: 10 dnů (stejné).

Zákon o sociálních službách č.108/2006 s platností od  Změna zákona č. 100/1988 Sb. O sociálním zabezpečení § 74a 74b – Pomoc osobám ohroženým násilím.  Zákon č. 108/2006 definuje poskytování ohroženým osobám individuální psychologickou a sociální pomoc ambulantní nebo azylové povahy …

Vykázání Forma: Ústní oznámení osobám (násilné i ohrožené), vydává se jen potvrzení o vykázání, předání proti podpisu (vymezení prostoru vykázání, poučení, práva a povinnosti osob, místo uložení kopie úředního záznamu). Nepřítomná vykázaná osoba: při prvním kontaktu poučení o právech a povinnostech při vykázání, předání potvrzení o vykázání nebo lze získat informace o vykázání na lince 158.

Vykázání Nesouhlas s vykázáním: námitka, která nemá odkladný účinek, na místě zapsaná do potvrzení o vykázání nebo námitka podaná písemně do tří dnů. O námitce rozhoduje krajské ředitelství Policie ČR. Oznamovací povinnost Policie ČR: kopie úředního záznamu o vykázání: Intervenční centrum, OSPOD (jsou-li přítomny děti), nově i příslušnému civilnímu soudu – to vše do 24 hodin od vstupu do společně obývaného bytu nebo domu. Kontrola dodržování povinností vykázané osoby ze strany Policie ČR: Do tří dnů od vykázání.

Povinnost vykázané osoby: Zákaz vstupu do vymezeného prostoru. Zákaz navazování styku nebo kontaktu s ohroženou osobou. Odevzdat na místě všechny klíče od společného obydlí, které drží. Právo vykázané osoby: Vzít si věci osobní potřeby, osobní cennosti a osobní doklady před odchodem. Vzít si věci nezbytné pro podnikání nebo výkon povolání, pouze jedenkrát v průběhu desetidenního vykázání a jen v přítomnosti policisty. Být policistou poučen o právech a povinnostech, o možnostech dalšího ubytování. Sdělit adresu pro doručování. Ověřit vykázání na tísňové lince 158. Vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání.

Bezpečnostní plán  U někoho, komu věříte, si uschovejte náhradní klíče, oblečení, důležité dokumenty, lékařské předpisy a nějaký peněžní obnos.  Uschovejte si jakýkoli důkaz o násilí (roztrhané oblečení, fotografie modřin a zranění atd.).  Naplánujte si nejbezpečnější dobu k případnému útěku.  Pamatujte si, kam se můžete obrátit o pomoc. Řekněte někomu, co se s vámi děje. Noste s sebou telefonní čísla svých přátel, příbuzných a azylových domů.  Pokud jste v nebezpečí a potřebujete pomoc, zavolejte policii (tísňové volání 158, 156, 112).

Bezpečnostní plán  Po zranění jděte na pohotovost,k lékaři a oznamte, co se vám stalo. Požádejte o zadokumentování zranění, o zprávu.  Dětem určte bezpečné místo v bytě (pokoj, který jde zamknout) nebo v okolí (např. sousední dům, kam se mohou uchýlit, pokud potřebují pomoc). Ubezpečte je, že jejich úkolem je zůstat v bezpečí ne vaše ochrana.  Domluvte si signál se sousedy, například, světlo venku je rozsvícené, zavolejte policii…  Pokud jste napaden/a během telefonování na policii – nechejte telefon vyvěšený, hlasitě mluvte a křičte.  Když přijede policie, jděte s ní do jiného pokoje, abyste mohl/a mluvit bez přerušování.  Neodmítejte lékařské vyšetření.  Po útoku neuklízejte ihned – důkazy (rozbité sklo, potrhané oblečení, chomáče vlasů…) sesbírejte do igelitového sáčku a předejte policii.

Bezpečnostní plán  Škody vyfotografujte, snímky i s datem.  Zjistěte si jména a čísla policistů.  Zeptejte se policistů: Bude pachatel/ka do večera nebo v noci propuštěn/a? Jak mě ochráníte, pokud se rozzuří a stane se násilnější? Bylo by lepší, kdybych odešel/odešla?  Nepopírejte násilí před dětmi, řekněte jim pravdu tak, aby jí porozuměly.  Když nemáte dost času bezpečně odejít, nezdvihejte malé dítě, protože bude ve vašem náručí zranitelnější.

Bezpečnostní plán  Seznam užitečných rad pro možný únos dětí: Učte své děti rozpoznat, kde se nacházejí (jména měst, restaurací, cest…), vyznat se v mapě. Naučte je nechávat vzkazy na ubrouscích nebo na papírových utěrkách na toaletách. Naučte je, jak požádat o pomoc lidi oblečené v policejních nebo vojenských uniformách.  Při soudním projednávání se snažte nebýt nervózní, plačtivý/á a unáhlený/á.  Podrobnější rady pro případ, že se chystáte na útěk z domu, máte děti, nevíte, co si vzít s sebou, nevíte, jak utajit svou adresu, potřebujete znát pravidla pro obranu při pronásledování (stalking), kdy násilnou osobou je dítě…

Pomáhající organizace – azylové domy  Linky důveřy (v ČR v současnosti 40linek),  Občanské poradny  Rodinné poradny  Intervenční centra pro osoby ohrožené domácím násilím (v ČR v současnosti 15 IC) například Bílý kruh bezpečí  Azylové domy, například: Azylový dům o.s. Magdalenium 

Pomoc dětem  Dítě je také obětí, která potřebuje pomoc.  Nejsou většinou schopny formulovat své pocity, nechtějí mluvit: stud, strach z odplaty agresora, rozpaky, snaha ochránit matku před dalším utrpením a bolestí, nechtějí se lišit, bojí se nedůvěry…  Poradenská cesta stát se z oběti přeživším.  Doporučená literatura: CONWAYová H.L. Domácí násilí. Příručka pro současné i budoucí oběti. Praha: Albatros, BUSKOTTE, Andrea. Z pekla ven Žena v domácím násilí. Brno:Computer Press, 2008.