CHORVATSKO Republika Hrvatska

Základní údaje - Hl. město: Záhřeb (Zagreb; 779 tis. obyv.) - Počet obyvatel: 4 800 000 - Rozloha: 56 700 km2 - Národnostní složení: 78% Chorvaté, 12% Srbové, 2% Jugoslávci, Muslimové, Maďaři, Slovinci, Italové a další - Jazyk: chorvatština (latinka) - Náboženství: římští katolíci (76%), ortodoxní (11%), muslimové, protestanti

- Polit. systém: parlamentní demokracie - Prezident: Stipe Mesic - Předseda parlamentu (Sabor): Vladimir Seks - Předseda vlády: dr.sc. Ivo Sanader - Měna: Chorvatská kuna - Státní hymna: Lijepa Nasa Domovina - Velká města: Zagreb, Osijek, Rijeka, Pula, Zadar, Split, Dubrovnik - Počet ostrovů: 1185 (66 obydlených) - Největší ostrovy: Brač, Bol, Hvar

Stjepan Mesić Ivo Sanader Vladimir Seks

Podnebí - v severním Chorvatsku je vnitrozemské klima, ve středním smíšené a horské a podél jadranského pobřeží je středozemní

Stručný historický přehled v nejstarší historické době kmeny Ilyrů 100 př. Kr. Římané vyhnali Ilyry 6. stol. začátek osidlování slovanským kmenem Chorvatů Boje s Byzancí a franskou říší r. 924 kníže Tomislav prvním chorvatským králem, sjednocení dalmatského a panonského Chorvatska 2. polovina 11. stol. za krále Krešimíra IV. vrchol moci chorvatského středověkého státu

r. 1102 poslední chorvatský král Petr II r. 1102 poslední chorvatský král Petr II. Svačic → uherský král Koloman zvolen chorvatskými velmoži za chorvatského krále → personální unie s Uhrami, autonomní postavení Boje s Turky r. 1526 těžká porážka křesťanských vojsk u Moháče Habsburkové na trůně r. 1593 bitva u Sisaku – Chorvaté začali vyhrávat nad Turky

1. polovina 19. stol. národní uvědomování a obrozování Chorvatů proti maďarizaci r. 1918 Chorvati přistoupili k jednotnému jihoslovanskému státu - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později přejmenovanému na Království Jugoslávie r. 1918 - 1941 srbská hegemonie v novém státě, porušování etnických a občanských práv ostatních národů

r. 1941 kapitulace Jugoslávie, její obsazení Němci a Italy r. 1941 vznik jugoslávského partyzánského hnutí v čele s Chorvatem J. Brozem-Tito, které postupně dobylo celé území obsazené Jugoslávie r. 1945 vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie 2. polovina 80. let rozklad komunistické jugoslávské federace a nástup vyhroceného srbského nacionalismu, narůstání konfliktů

r. 1990 první volby v Chorvatsku za účasti více politických stran, 22 r. 1990 první volby v Chorvatsku za účasti více politických stran, 22. 12. 1990 první ústava, počátek separatistického hnutí chorvatských Srbů 25. 6. 1991 Chorvatsko vyhlásilo úplnou nezávislost a suverenitu 19. 12. 1991 ve válečném střetnutí obsadili Srbové více než třetinu chorvatského území a vyhlásili Republiku Srbská Krajina (Chorvaté nazývají tuto válku Vlasteneckou válkou - Domovinski rat)

r. 1992 mezinárodní uznání samostatnosti Chorvatska r. 1995 vojenská likvidace Republiky Srbská Krajina r. 1998 získání chorvatské svrchovanosti nad celým územím Chorvatské republiky

Hospodářství HDP (podle parity kupní síly): $11,200 na osobu Ekon. růst: 3.7% Inflace: 2.5% Nezaměstnanost: 13.8% Složení HDP podle sektorů: zemědělství 8.2% průmysl 30.1% služby 61.7%

Úrodná říční údolí na severu → len, olivovníky, fíkovníky, citrusy, vinná réva, slivoně, meruňky Chov prsat Ložiska ropy, zemního plynu, uhlí a bauxitu

Části Chorvatska ZÁHŘEB - staré středoevropské město Záhřeb je hlavním městem Chorvatské republiky. ISTRIE - největší poloostrov na chorvatském pobřeží a jedno z nejznámějších turistických oblastí v Evropě i středomoří.

Záhřeb

KVARNER - brána do jadranského ráje, dlouhé pískové pláže, schované zátoky, bohatá středozemní vegetace atd. PLITVICKÁ OBLAST - okres Lika-Senj, pohoří Gorski Kotar a známá Plitvická jezera, která jsou jedním z největších zázraků přírody - zde se natáčel slavný Vinnetou

Plitvická oblast

Plitvicko

KONTINENTÁLNÍ CHORVATSKO - typická krajina chorvatských obilnic, nádherná krajina kolem řek Drávy a Dunaje. D A L M Á C I E ZADAR - pozůstatky městského opevnění, gotické, renesanční a barokní památky, několik cenných a dobře zachovalých kostelů ŠIBENIK - římské a chorvatské památky

SPLIT - unikátní perla římského a chorvatského kulturního bohatství, postaveno za hradbami paláce římského císaře Diokletiána před sedmnácti sty lety. DUBROVNÍK - chlouba chorvatské nezávislé minulosti.

Split

OSTROVY - Korčula, Hvar, Brač, Vis, Lastovo, Mljet a poloostrov Pelješac jsou perlami chorvatských ostrovů

Pohoří Dinárská horská soustava Julské Alpy na severu Dinárský kras Náhorní plošina Lika Paklenica mohutný horský masiv Biokovo vápencové pohoří Velebit (Vaganski vrh 1758 m) přírodní rezervace Rožanski kukovi a Hajdučki kukovi

Velebit

Makarska

Řeky a jezera Zrmanja - v Severní Dalmácii (bouřlivé vodopády, kaskády, peřeje a je sevřena divokými soutěskami). Krka - nejznámější a nejpozoruhodnější v chorvatském přímoří, a to svými mohutné vodopády (Skradinské vodopády - Skradinski buk), kaskádami a jezery Cetina - patří k nejvodnatějším, rafting, kanoistika, vory atd. Neretva - v Chorvatsku jen její delta, obrovský hospodářský význam Rijeka Dubrovačka

Zrmanja

Krka

Vranské jezero na Cresu – zásobárna pitné vody Vranské jezero v Severní Dalmácii – rybolov (rybářství) krasovo-seismická jezera Červené jezero a Modré jezero

Krasové jevy vápence a dolomity - jeskyně, propasti, vyvěračky, ponory, skalní mosty, jezera v závrtech Cerovacké jeskyně - považují se za nejkrásnější jeskynní soustavu

Turismus Ubytování - ubytování v hotelech, v osadách, v soukromých pokojích a apartmá a v autokempincích Naturizmus - více specializovaných nudistických kempinků s dlouhou tradicí Zdravotní turizmus: upravené léčebny na zřídlech léčivých minerálních a termálních pramenů. Kolem Záhřebu, ve Slavonii a v přímoří

Jachtařský turizmus - 43 upravených přístavů pro malé jachty a plachetnice s 15 000 místy, přes 120 potápěčských středisek. Kongresový turizmus - 75 plně vybavených kongresových sálů (Záhřeb, Dubrovník, Pula, Poreč, Plitvická jezera) Lovecký turizmus - dlouhá tradice (jeleni, srny, kanci, kuny, zajíci i možnost lovu medvědů a muflonů.

Zimní turizmus - Medvednica, Platak a Bjelolasica Kultura - 4 opery, 29 divadel, 151 muzeum a galerie a 147 kin. Zábava: noční kluby a diskotéky v hotelích, v létě taneční večirky venku a různé zábavy a kulturní pořady. Casina - 14 casin Suvenýry: Folklórní a umělecká keramika a další

Někteří známí Chorvaté Boskovic, Rudjer (1771-1787) - fyzik, matematik a astronom,jeden z nejučenějších lidí své doby, zakladatel atomistické dynamiky Broz-Tito, Josip (1892-1980) - politik a státník, organizátor anti-fašistického hnutí za 2.světové války Krleza, Miroslav (1893-1981) - největší moderní Chorvatský spisovatel, zakladatel Chorvatského slovníku

Lupis, Ivan (1813-1875) - lodní důstojník z Rijeky, vynálezce Ruzicka, Vartoslav (1887-1967) -chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1939 Starcevic, Ante (1823-1896) - politik, zastánce samostatného Chorvatska, zvaný Otec vlasti Tesla, Nikola (1856-1943) - fyzik, jeden z největších objevitelů na poli elektrického inženýrství, je podle něj pojmenována jednotka magnetické indukce (Tesla - T)

Vztahy s ČR Každoročně jezdí do Chorvatska tisíce Čechů na dovolenou

Zdroje http://www.chorvatsko.cz/ http://www.hr/index.en.shtml http://www.cia.gov http://www.chorvatsko-on-line.cz/this_is.htm Změpis světa (nakladatelství Slovart)

KONEC PREZENTACE DĚKUJI ZA POZORNOST MARTIN ŠLECHTA