Historie kryptografie Stručný vývoj

Základní pojmy Kryptologie – věda zkoumající šifrování vět z různých úhlů pohledu Kryptografie – zabývá se šifrovacími algoritmy Kryptoanalýza – zkoumá opačný proces luštění šifer, tedy převodem zašifrovaného textu zpět na text srozumitelný

Základní pojmy Šifrování – transformace informace z jedné podoby do druhé Kódování – totéž, nevyužívá však žádných metod utajení informace Otevřený text – tzv. plain-text, původní nezašifrovaná věta

Základní pojmy Šifrovaný text – tzv. cipher-text, zašifrovaná věta čitelná pouze vlastníku šifry Symetrické šifrování – používá tentýž klíč pro šifrování i odšifrování Asymetrické šifrování – používá pro oba směry rozdílných klíčů

Šifrování zpráv symetrickou šifrou

Starověk Hieroglyfy – použití atypických hieroglyfů pro citlivá data, Egypt, cca 1900 BC Skytala – dřevěná hůl a pergamen, Řecko, cca 500 BC Aeneus Tacticus – řecký vojevůdce, rozdělení na systémy transpoziční a substituční

Starověk Polybiova šifrovací matice – tabulka obsahující znaky abecedy, znaky reprezentuje dvojice číslic Caesarova šifra – rok 50 BC, šifra substitučního typu, každý znak je nahrazován znakem o 3 pozice nižším

Středověk Stenografie – 16. století, stejnojmenná kniha, nahrazení každého písmene slovem v předem dohodnuté tabulce Cardanova mřížka – dřevěná destička s náhodně vyvrtanými otvory Francis Bacon – bigramová substituce = pětibitové binární kódování

Středověk Samuel Morse – 1791–1872, v roce 1832 publikoval Morseovu abecedu, znaky jsou převáděny na kombinace krátkých a dlouhých akustických signálů, první text přenesený pomocí telegrafu a kódovaný Morseovou abecedou byl odeslán v roce 1844.

Samuel F. B. Morse

Novověk Gilbert Vernam – zaměstnanec AT&T, roku 1917 vytvořil tzv. Vernamovu šifru, využívá binární operace XOR, ve 40. letech prohlášena za bezpečnou metodu Artur Scherbius – roku 1918 vytvořil a nechal si patentovat pravděpodobně nejznámější šifrovací stroj Enigma

Enigma Nabídnuta německému námořnictvu, po roce 1926 zvyšovalo Německo počet těchto zařízení. Spojenecké tajné služby rezignovaly na veškeré snahy o rozluštění. Zpráva zašifrovaná Enigmou měla 150 trilionů možných kombinací.

Enigma V roce 1931 prodány za 10 000 marek návody na obsluhu Enigmy spojencům, stále ovšem problém s neznámým klíčem. Udává se, že prolomení šifrování Enigmy zkrátilo druhou světovou válku řádově o několik let. Enigmu rozluštili matematici, nikoli lingvisté, jak bylo zvykem.

Enigma