Obojživelníci Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
Advertisements

Autor: Mgr. Hana Krajčová
Třída: obojživelníci Amphibia. Třída: obojživelníci Amphibia.
Obecná charakteristika Stavba těla
Autor:Mgr.Alena Shánělová
Základní škola Rosice, okres Chrudim
OBOJŽIVELNÍCI PŘÍRODOPIS 7. ROČNÍK.
Autor:Mgr. Alena Shánělová
Autor:Mgr. Alena Shánělová
Mgr. Iva Havlíková ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_307
EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka
Obojživelníci.
MĚKKÝŠI 2) mlži 3) hlavonožci ZNAKY: žijí ve vodě i na souši
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Opakování obojživelníci
OBOJŽIVELNÍCI obývají „oba živly“ VODU SOUŠ.
OBOJŽIVELNÍCI Ocasatí.
Zoologie strunatců pro učitelství přírodopisu na ZŠ Přednáška č.5
Třída: Obojživelníci znaky:
OBOJŽIVELNÍCI
Název:Zástupci obojživelníků
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Digitalizace výuky Příjemce
Luštění o obojživelnících
Třída OBOJŽIVELNÍCI Tvoří přechodnou skupinu mezi vodními a suchozemskými obratlovci, vyvinuli se z lalokoploutvých ryb (latimérie podivná), dospělci.
Obojživelníci Základní škola Žižkov, Kremnická 98, Kutná Hora
charakteristika obojživelníků
RYBY Přírodopis 7. ročník.
Základní škola a Mateřská škola Bělkovice – Lašťany
Plazi-želvy a krokodýli
Obojživelníci autor: David Hainall.
Obojživelníci České republiky
jméno autora Mgr.Eva Truxová název projektu
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: listopad 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VII Vzdělávací.
Výukový materiál vytvořen v rámci projektu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST – „Spolu to dokážeme“ Registrační číslo CZ.1.07/1.400/ Číslo materiálu:
OBRATLOVCI Ryby a obojživelníci.
Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. et Ph.D.
Obojživelníci Ocasatí Bezocasí.
Třída: Obojživelníci (Amphibia)
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám ZŠ Grünwaldova, Č. Budějovice Mgr. Zuzana Šimečková Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
stavba těla, rozmnožování
Základní škola Kladruby
OBOJŽIVELNÍCI Bezocasí.
Třída OBOJŽIVELNÍCI Přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci rozmnožování a vývin probíhá ve vodě, larvy= PULCI=dýchají ,mají.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACE Materiál seznamuje žáky s výskytem, zástupci a typickými.
NAŠI OBOJŽIVELNÍCI Obr.1.
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
Riskuj Lidské tělo Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Monika Dudová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Přechod obratlovců na souš
Kmen: STRUNATCI podkmen: OBRATLOVCI nadtřída: bezčelistnatci
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Zástupci obojživelníků Číslo vzdělávacího materiálu: ICT 7/5 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
Obratlovci obojživelníci.
OBOJŽIVELNÍCI 7. ročník ZŠ Londýnská. OBOJŽIVELNÍCI.
Název školy:Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název:VY_32_INOVACE_01B_12_Charakteristika.
SAVCI Výživa mateřské mléko Stálá tělní teplota VY_32_INOVACE_BOHACOVA.BIOTER.04 © Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových Ostrava.
Kmen: Strunatci Podkmen Obratlovci Třída Obojživelníci
Stavba těla savců.
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK
Autor: Mgr. Vladislava Slepičková
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace
OBRATLOVCI Třída: OBOJŽIVELNÍCI.
Třída: RYBY.
OBOJŽIVELNÍCI – VE VODĚ I NA SOUŠI
Podtřída: Ocasatí Mají dva páry stejně vyvinutých končetin
zpracovaný v rámci projektu
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
OBOJŽIVELNÍCI 7. třída.
RYBY Původně sladkovodní, některé druhy se dokázaly přizpůsobit životu ve slané vodě. Je to nejpočetnější třída obratlovců( druhů, u nás žije asi.
Transkript prezentace:

Obojživelníci Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Třída: obojživelníci Brainstorming http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PublicTransport_CrazyFrog.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thomas_Bresson_-_salamandre_%28by%29.JPG http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Green-leopard-frog-in-swamp.jpg

Video: Největší obojživelník na světě http://www.youtube.com/watch?v=_d_TENp5qCE

Třída: Obojživelníci Obojživelníci jsou studenokrevnou skupinou obratlovců na přechodu mezi vodním a suchozemským způsobem života. Svým výskytem jsou vázáni na vodu (život některých dospělců, rozmnožování). Aktivní ve vlhku (vodě). http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kikkerblaas.jpg

Tvarové typy Znáte některé druhy obojživelníků, které mají velmi rozdílný tvar těla? Červovitý tvar těla Ještěrkovitý tvar těla Žábovitý tvar těla http://animals.howstuffworks.com/amphibians/amphibian-info.htm/printable

Tělní pokryv Co tvoří tělní pokryv obojživelníků? Proč je kůže obojživelníků stále mokrá? Odkud se bere sliz na těle obojživelníka? Víte, co jsou to šípové žáby a k čemu se používají?

Tělní pokryv Tělní pokryv tvoří pokožka. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Illustration_fon_ne_Amphibienh%C3%A4id.png Tělní pokryv Tělní pokryv tvoří pokožka. Kůže je holá a propustná pro vodu. Kůže se podílí na dýchání (proto musí být neustále vlhká). Kůže obsahuje slizové a jedové žlázy. Vylučovaný jed je různě silný, jihoameričtí indiáni jím otravují hroty šípů (šípové žáby). Ve škáře se nachází chromatofory s pigmenty.

Zbarvení U obojživelníků nacházíme výstražné nebo ochranné zbarvení. Výstražným zbarvením (jasné barvy) dává živočich najevo svou jedovatost. Např. mlok skvrnitý, šípové žáby. Ochranným zbarvením se živočich snaží nepřipoutat pozornost, splývá s okolím. Některé druhy jsou schopny aktivně měnit zbarvení, např. rosnička. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feuer_Salamander.jpg

Opěrná soustava Podívejte se na obrázky. Které nové struktury chybějící na kostře ryby nacházíme na kostře obojživelníka (žáby)? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fischskelett-drawing.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rana_skeleton.png

Opěrná soustava Kostra je převážně zkostnatělá. U žab je počet obratlů značně redukovaný. Žáby mají poprvé hrudní kost. Stavba kostry končetin odpovídá základnímu schématu ostatních suchozemských obratlovců. Žáby mají srostlé obratle v bederní části páteře – urostyl. Kostra je přizpůsobena způsobu života. Kosterní svalstvo je uspořádáno různorodě (u larev podobně jako u ryb, u žab je vyvinuto zejména svalstvo zadních končetin). http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rana_skeleton.png

Nervová soustava Které smysly obojživelníci potřebují? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arboreal_salamander.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Litoria_xanthomera_tadpole.jpg

Nervová soustava V mozku je oproti rybám rozvinutější koncová část, hlavním centrem je střední mozek. Zrak: Je dobře vyvinutý. Obojživelníci vidí barevně. Vznikají nové útvary: oční víčko, oční žlázky, slzný kanálek. Sluch: Poprvé se setkáváme se středním uchem. Chybí vnější zvukovod. Chuť: Chuťová centra se nacházejí v ústech a na jazyku. Čich: Obojživelníci mají vnější a vnitřní nozdry. U obojživelníku nacházíme zvláštní orgán – Jacobsonův orgán. Jedná se o slepé váčky s čichovou sliznicí spojené s dutinou nosní. Proudový orgán: Má obdobnou stavbu a funkci jako postranní čára ryb.

Trávicí soustava Čím se živí obojživelníci? Jak loví potravu? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pacific_brown_salamander_eating_a_worm.jpg

Trávicí soustava Jsou masožravci. Živí se bezobratlými, případně menšími obratlovci adekvátní velikosti. Potravu loví na souši nebo ve vodě. Mají drobné nerozlišené zuby (ropuchám chybí). Mají dobře vyvinutý jazyk (důležitá role při chytání potravy). Trávicí trubice je krátká, rozlišená na hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník, který ústí do kloaky. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feuer_Salamander.jpg

Dýchací soustava V jakém prostředí žijí obojživelníci a jakým způsobem zde mohou dýchat? Projevují se obojživelníci akusticky (zvukově)? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Litoria_xanthomera_tadpole.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kikkerblaas.jpg

Dýchací soustava V larválním stádiu dýchají žábrami (larvy žijí ve vodě). V dospělosti dýchají většinou plícemi (nejsou tolik vázáni na vodu jako larvy). Plíce mohou druhotně chybět. Významný je podíl kožního dýchání. V dýchacích cestách je umístěn hlasový orgán.

Cévní soustava Mísí se v srdci obojživelníků okysličená a neokysličená krev?

Cévní soustava Je uspořádána různě podle způsobu dýchání. Srdce má 2 předsíně a 1 komoru. V srdci dochází k mísení okysličené a odkysličené krve a smísená krev poté putuje k orgánům. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blutkreislauf_Amphibien.svg

Vylučovací soustava Potřebují obojživelníci vzhledem k prostředí, ve kterém primárně žijí, šetřit vodou v těle?

Vylučovací soustava Obojživelníci mají ledviny (larvy pronefros nebo mezonefros, dospělci opistonefros). Močový měchýř ústí do kloaky. Ledviny produkují velké množství hypotonické moči.

Rozmnožovací soustava Jak se rozmnožují obojživelníci? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rana_temporaria.jpg

Rozmnožovací soustava Obojživelníci jsou gonochoristé. S rozmnožováním souvisí zvukové projevy, případně změna barvy jedince. Vnější oplození ve vodě pozorujeme u žab. Vnitřní oplození pozorujeme u ocasatých (spermatofor – shluk spermií ve slizovém obalu). Vajíčka kladou v pásech nebo shlucích (často velké množství kvůli ohrožení například predátory). Vyvíjejí se přes larvu (pulce). Proměna pulce v dospělce řízena hormony štítné žlázy. Neotenie – jedinec se zachovanými larválními znaky je schopen rozmnožování. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tadpole_%28PSF%29.svg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rana_boylii22.jpg

Opakování Kde nalézáme obojživelníky? Jaké jsou hlavní typy tělního uspořádání? Jak dýchají obojživelníci? Čím se živí? Jak se rozmnožují? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Toad.jpg

Opakování – řešení S obojživelníky se setkáváme zpravidla ve vodě, u vody nebo na vlhkých místech. Hlavní typy tělního uspořádání jsou: červovitý, ještěrkovitý a žábovitý. Larvy obojživelníků dýchají žábrami, dospělci mají zpravidla plíce, důležitý je podíl kožního dýchání. Obojživelníci jsou masožravci. Živí se bezobratlými nebo menší obratlovci. Obojživelníci jsou gonochoristé, kteří se rozmnožují přes ve vodě žijící larvu. Oplození může být vnější (žáby), nebo vnitřní (mloci).

Třída: Obojživelníci Řád: červoři Řád: mloci Řád: žáby

Řád: červoři Žijí v tropech. Žijí v půdě nebo ve vodě. Mají zakrnělé končetiny. Mají zakrnělé oči. Mají vyvinutý čich a hmat. Tělo je podobné děšťovce, členěné příčnými kruhovými zářezy. Dorůstají maximální velikosti kolem 1 m. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caecilia_nigricans_%282963340188%29.jpg

Řád: mloci Mají válcovité tělo, dlouhý ocas, 2 páry přibližně stejně velkých nohou. Oplození probíhá v těle samice (vnitřní, spermatofor, viz rozmnožování obojživelníků). Larvy mají vnější keříčkovité žábry. Patří sem např.: velemlok japonský, mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek velký, čolek horský, axolotl mexický, žebrovník waltův.

Řád: mloci velemlok japonský mlok skvrnitý http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feuersalamander_geb%C3%A4ndert1.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Andrias_japonicus.jpg velemlok japonský mlok skvrnitý

Řád:mloci čolek obecný http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triturus_vulgaris_maennchen.jpeg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:LissotritonVulgarisFemaleWater.JPG http://commons.wikimedia.org/wiki/File:LissotritonVulgarisMaleWater.JPG

Řád: mloci čolek horský čolek velký http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kammmolchmaennchen.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triturus_alpestris.jpg čolek horský čolek velký

Řád: mloci žebrovník waltův axolotl mexický http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Albinoaxolotl3.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pleurodeles_trio.jpg žebrovník waltův axolotl mexický

Řád: žáby Co o nich víme? Nemají ocas. Mají hrudní kost. Mají redukovaný počet žeber. U žab je výrazný zadní pár nohou (skákání). Hlasový orgán je umístěn v dýchací trubici. Vydávané zvuky jsou charakteristické pro jednotlivé druhy.

Řád: žáby (naše) Čeleď: kuňkovití Čeleď: blatnicovití kuňka obecná Čeleď: blatnicovití blatnice skvrnitá Čeleď: ropuchovití ropucha obecná ropucha zelená ropucha krátkonohá Čeleď: rosničkovití rosnička zelená Čeleď: skokanovití skokan hnědý skokan zelený skokan skřehotavý skokan krátkonohý

Řád: žáby kuňka žlutobřichá kuňka obecná http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BombinaVariegataJuv.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BombinaVariegataJuv2.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bombina_bombina_1_%28Marek_Szczepanek%29_tight_crop.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BombinaBombinaJuv.jpg

Řád: žáby blatnice skvrnitá http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PelobatesFuscus.jpg blatnice skvrnitá

Řád: žáby ropucha krátkonohá ropucha obecná ropucha zelená http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BufoCalamitaByNight.jpg ropucha krátkonohá http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Common_Toad_-_young_%28aka%29.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bufo_viridis_female_quadrat.jpg ropucha obecná ropucha zelená

Řád: žáby rosnička zelená http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hyla_arborea01.jpg rosnička zelená

Řád: žáby skokan hnědý skokan zelený http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Grasfrosch_auf_Stein.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Teichfrosch.jpg skokan hnědý skokan zelený

Řád: žáby ropuška starostlivá http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AlytesObstetricansMaleWithEggs.jpg ropuška starostlivá

Ochrana obojživelníků V posledních desetiletích bylo pozorováno snižování početnosti populací u většiny obojživelníků. Hlavní ohrožení obojživelníků: nevhodné regulace vodních ploch introdukce nepůvodních druhů intenzivní hospodaření znečištění vody i ovzduší (škodliviny přes tenkou kůži snadno pronikají do těla) liniové stavby – silnice (překážky v době tahu za rozmnožováním) Pro zajímavost: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=382

Video: Ochrana obojživelníků „K čemu jsou plastové pásy podél silnice dobré?“ http://www.youtube.com/watch?v=oBOF55Voaf8

Opakování http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feuersalamander_geb%C3%A4ndert1.jpg Pojmenujte a zařaďte do systému vyobrazené druhy. Setkali jste se někdy někde s těmito druhy? http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Triturus_vulgaris.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PelobatesFuscus.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AlytesObstetricansMaleWithEggs.jpg

Pojmová mapa

Citace: Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2009-27-01] Citace: Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2009-27-01]. Dostupné pod licencí Creative Commons – na http://www.wikipedia.org/. JURČÁK, J., FRONĚK, J. Přírodopis 7. Olomouc : Prodos, 1999. 145 s. ISBN 80-7230-015-6. PAPÁČEK, M. Zoologie. Praha : Scientia, 2000. 286 s. ISBN 80-7183-203-0.