Penzijní připojištění 1. – 3. konzultace Bakalářské studium letní semestr 2009/2010

2 Struktura konzultací 1. tematický celek ( :15-18:45 na E 123) Pozice penzijního připojištění jako součásti (českého) penzijního systému tematický celek ( : :45 na E 123) Smluvní strany smlouvy o penzijním připojištění Státní podpora penzijnímu připojištění Dosavadní vývoj a perspektivy penzijního připojištění

3 Název 1. tématického celku Pozice penzijního připojištění jako součásti (českého) penzijního systému (tj. podstata této složky doplňkového systému a jeho fungování) Cíl: Objasnit ambice a možnosti doplňkového systému v rámci různých uspořádání penzijního systému x) x) Všechny data jsou čerpána z databáze regulátora a z APF ČR

4 Principy konstrukce penzijních systémů  Různé podoby místa dodatkových penzí  (v našem případě) penzijního připojištění v penzijním systému v závislosti na důrazu kladeného na jednotlivé principy jeho celkové konstrukce  Fondová konstrukce  Jaká rizika nese současný systém?

5 Princip univerzality Dobrovolné doplňkové penzijní systémy penzijní připojištění se státním příspěvkem životní pojištění (penzijní spoření neprošlo) Systémy musí být legislativně i organizačně postaveny tak, aby občany motivovaly k účasti v nich. Z ekonomického hlediska pracují na bázi ekvivalence, kdy každý si spoří na „svůj vlastní účet“.

6 Princip ekvivalence Penzijní připojištění pracuje – až na výjimky – výhradně na principu absolutní ekvivalence Poněkud zmírňuje důsledky principu solidarity použitého u základního systému státních penzí

7 Princip solidarity S ohledem na plnou ekvivalenci zde solidarita (vzájemná výpomoc) v zásadě nemá místo

8 Princip záruky výplaty penzí 1 Není jednoznačná státní garance za vyplácení dávek oprávněným osobám (v daném termínu a v zákonem určené výši). To nutně neznamená, že depozita nepodléhají přísné kontrole a systém snad není velmi bezpečný

9 Princip záruky výplaty penzí 2 Garance je v osobní odpovědnosti konkrétních osob za řádné hospodaření, jmenovitě povinnosti členů představenstva a dozorčí rady potažmo managementu za hospodaření. Penzijní fondy jsou akciové společnosti a členové těchto orgánů: ručí za případnou škodu celým svým majetkem většinou ještě tři roky po skončení funkce to nevylučuje odpovědnost trestní, pokud soud uzná, že svým rozhodnutím skutečně zákon porušili.

10 Princip záruky výplaty penzí 3 Povinnost těchto subjektů konat v případě, že ztráta z hospodaření dosáhne jisté výše, či v případě, že odborně shledají, že penzijní fond není schopen krýt nároky na dávky (§ 31 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb.)

11 Princip záruky výplaty penzí 4 Institucionální odpovědnosti ČNB jakožto úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (od r. 2006) potažmo u penzijních fondů v odpovědnosti depozitářské banky za stav portfolia

12 Princip záruky výplaty penzí 5 Logika konstrukce penzijního připojištění: nejen přímo ukládá povinnost obezřetného konání, které nesmí být v rozporu se zájmy účastníků, ale také vymezují prostor pro alokaci finančních aktiv. penzijní fondy získávají státní garanci tím, že za část peněz nakupují státní cenné papíry či takové tituly, které nějakou formu analogicky vysoké garance mají (viz níže)

13 Struktura portfolia ( )

14 Princip dlouhodobé finanční rovnováhy Penzijní připojištění je založeno fondově (na kapitálovém financování). Udržovat finanční rovnováhu je poměrně náročný rozhodovací proces, protože přijímané zdroje penzijní fondy obratem investují na kapitálových trzích. Nutno hlídat výnos z aktiv, likviditu a cash flow.

15 Princip transparentnosti Pravidla pro čerpání dávek ze systému jsou předmětem smlouvy s účastníkem Zprávy o hospodaření penzijních fondů jsou veřejně dostupné vč. dat o struktuře kmene podle plateb, věku, pohlaví atd. Viz výroční zprávy o hospodaření, investování, pojistném kmeni na www stránkách jak jednotlivých penzijních fondů, tak třeba Asociace penzijních fondů ČR

16 Princip respektování mezinárodních závazků vč. principu rovného zacházení Princip přenositelnosti získaných nároků: občan nesmí být zbaven nároků na starobní penzi jen proto, že změnil zemi, kde pracuje a platí příspěvky Princip rovného zacházení: je zakázána diskriminace zejména z důvodů různého pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku.

17 Princip čerpání nashromážděných peněz až ve stáří Posláním doplňkového systému je zabezpečit občanům, kteří byli ochotni dlouhodobě, v době kdy ještě byli zaměstnáni, část svých pracovních příjmů nespotřebovávat, ale pravidelně odkládat na svůj účet, začít tuto naspořenou částku spotřebovávat až od okamžiku, kdy se jim podstatně sníží do té doby běžný příjem ze zaměstnání po odchodu do penze.

18 Cílová částka z penzijního připojištění při 500 korunovém měsíčním příspěvku účastníka a 2% reálném výnosu v horizontu trvání připojištění 10 až 35 let (věk účastníka při uzavření smlouvy)

19 Princip efektivní správy Penzijní fondy jsou pod tlakem konkurence, která je tržně komfortním způsobem tlačí k minimalizaci nákladů, takže efektivní správy peněz účastníků je tam dosahováno nepřímým, ale neméně účinným způsobem. Nedosahují však úrovně státního systému (těsně).

20 Název 2. tématického celku Smluvní strany smlouvy o penzijním připojištění Cíl: Objasnit podstatu vícezdrojového financování penzijního připojištění a z toho plynoucí souvislosti

21 Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Účastník penzijního připojištění Třetí osoba (fakultativně) Stát (podpora, legislativa i exekutiva) Penzijní fond Depozitář

22 Schema cyklu (bez třetí osoby)

23 Název 3. tématického celku: Státní podpora penzijnímu připojištění Cíl: Objasnit podstatu solidárního spolufinancování penzijního připojištění, analyzovat formy státní podpory a podoby dávek a z toho plynoucích souvislostí

24 Důvody státní podpory 1. Stát podporuje specifické úsporné chování domácností, to bez ohledu na konkrétní podobu (stavební spoření, hypoteční úvěry, životní pojištění) – jde o mandantorní výdaje Motivuje tím domácnosti ke „spoluúčasti“ na smysluplných aktivitách (zajištění či zlepšení bytových podmínek poté, co rezignoval na SBV, přenesení částí nároků spojených s invaliditou či pozůstalostními penzemi na pojišťovny a penzijní fondy, tvorba individuálních penzijních schemat přes doplňkové penze)

25 Důvody státní podpory 2. Ekonomicky jde v čase t o náklad (výdaj) státního rozpočtu, který – ceteris paribus – v čase t + 1, tedy někdy v budoucnu, sníží tlak na náklady, kdy lze očekávat nároky na státní podporu ať již jde o bydlení (v případě nemožnosti zajistit si bydlení vlastními silami, či mít dostatečný příjem z vdovské/sirotčí penze a nárokovat sociální podporu, případně nemožnosti mít dostatečný příjem/důchod z 1. pilíře

26 Formy státní podpory Státní příspěvek: podmínky přiznání, velikost a problematika jeho konstrukce Daňové úlevy pro účastníka a jeho zaměstnavatele Odklad platby daně z výnosů penzijního fondu

27 Konstrukce státního příspěvku

28 Výše státního příspěvku Výše příspěvku účastníka (v Kč) Výše státního příspěvku (v Kč) 100 až % z částky nad 100 Kč 200 až % z částky nad 200 Kč 300 až % z částky nad 300 Kč 400 až % z částky nad 400 Kč 500 a více150 Kč.

29 Státní příspěvek – jistý výnos

30 Výhody a nevýhody konstrukce státního příspěvku Výhody: vysokým zhodnocením nejnižší možné platby motivuje k účasti v systému i příjmově nejnižší skupiny Nevýhody: degresívní konstrukcí „navádí“ k placení tak nízkých částek, že postrádají ekonomický smysl

31 Realita státního příspěvku (podle věku účastníků)

32 Realita státního příspěvku (podle výše příspěvku účastníků)

33 Totéž v kumulaci

34 Konstrukce státního příspěvku (var. pp a ps) a docilovaný výnos

35 Daňové úlevy pro zaměstnance ▪ Zaměstnanec jako plátce příspěvků na penzijní připojištění si může odečíst od základu daně z příjmu fyzických osob částku, která se rovná součtu zaměstnancem zaplacených příspěvků na penzijní připojištění ve zdaňovacím období příslušného roku, který je snížen o Kč. ▪ Měsíčně si tedy zaměstnanec musí spořit více jak 500 Kč, aby mohl uplatnit daňové úlevy. ▪ Maximální částka, kterou je možné odečíst, je omezena horní hranicí Kč. Vždy se započítávají pouze příspěvky placené přímo zaměstnancem. ▪ Pokud tedy zaměstnanec zaplatí na penzijní připojištění v daném roce celkem například Kč, můžete si od daňového základu odečíst částku Kč. Optimální výše příspěvku, která zajistí maximální výši daňového odpočtu, je pak platba Kč měsíčně ( Kč ročně).

36 Daňové úlevy pro zaměstnance 3. Příslušní znění zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. u) zákona: (9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny u) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, + § 15 odst. 5 zákona: (5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen.

37 Daňové úlevy pro zaměstnavatele Daňově uznatelným výdajem je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění až do výše 3 % ročního úhrnu měsíčních vyměřovacích základů zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění Z těchto příspěvků zaměstnavatel neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, bez ohledu na výši příspěvku zaměstnavatele. Daňové úlevy na penzijní připojištění neomezují jiné daňové úlevy pro zaměstnavatele. Lze tedy např. kumulovat daňové úlevy na penzijní připojištění + životní kapitálové pojištění (3 % z hrubé mzdy ,- Kč ročně na 1 zaměstnance). Přímá úspora pro zaměstnavatele je tedy cca 26 % oproti navýšení hrubé mzdy zaměstnance ve stejné výši jako příspěvek na penzijní připojištění. Zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) mohou příspěvek platit z tohoto fondu.

38 Odklad platby daně z výnosů penzijního fondu Účastník je od této daně osvobozen po dobu placení příspěvků, podléhá jí až od doby nárokování penze

39 Globální finanční krize zasáhla i sektor penzijních fondů

40 Starobní penze a)podle zákona č.42/1994 Sb. věk účastníka – náleží při dosažení věku stanoveného penzijním plánem, nejdříve však v 50 letech účastníka nejkratší možná doba placení příspěvků – nejvíce 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto hranici nelze v penzijním plánu dál zvýšit komu dávka náleží – jen účastníku, dávky je fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem starobní penze, lze sjednat jako penzi doživotní, či na určitou dobu b) podle zákona č.170/ 1999 Sb. věk účastníka – při dosažení věku stanoveného penzijním plánem, ne nižší než 60 let nejkratší možná doba placení příspěvků – nejméně 60 a nejvíce 120 kalendářních měsíců, přičemž tyto hranice nelze v penzijním plánu ani snížit ani prodloužit komu dávka náleží – náleží jen účastníku, dávky je fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem starobní penze, a to pouze jako penzi doživotní

41 Invalidní penze a)podle zákona č.42/1994 Sb. věk účastníka – věk nerozhoduje, penze účastníku náleží po přiznání invalidního důchodu z důchodového zabezpečení nejkratší možná doba placení příspěvků – pokud penzijní plán stanoví jako podmínku nároku pojištěnou dobu, pak nesmí být delší, než 60 kalendářních měsíců komu dávka náleží – náleží jen účastník, dávky je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s účastníkem b) podle zákona č.170/ 1999 Sb. věk účastníka – věk nerozhoduje, náleží po přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění nejkratší možná doba placení příspěvků – nejméně 36 měsíců, ne delší než 60 měsíců komu dávka náleží – náleží jen účastníku, fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem invalidní penze

42 Výsluhová penze a)podle zákona č.42/1994 Sb. věk účastníka – věk nerozhoduje, nejdříve po dovršení 33 let věku nejkratší možná doba placení příspěvků – nejméně 180 kalendářních měsíců, tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit komu dávka náleží –náleží jen účastníku, fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem výsluhové penze b) podle zákona č.170/ 1999 Sb. věk účastníka – věk nerozhoduje, nejdříve po dovršení 33 let věku nejkratší možná doba placení příspěvků – nejméně 180 kalendářních měsíců, tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit komu dávka náleží –náleží jen účastníku, fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem výsluhové penze a to v každém případě jako penzi doživotní

43 Pozůstalostní penze a)podle zákona č.42/1994 Sb. věk účastníka – náleží jen v případě úmrtí účastníka, věk nerozhoduje nejkratší možná doba placení příspěvků – podle penzijního plánu závisí výše dávky na velikosti příspěvků účastníka a délce jejich doby placení, komu dávka náleží – náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě, může též určit i více osob, vyznačí procentuální podíl každé z nich b) podle zákona č.170/ 1999 Sb. věk účastníka – náleží jen v případě úmrtí účastníka, věk nerozhoduje nejkratší možná doba placení příspěvků – podle penzijního plánu závisí výše dávky na velikosti příspěvků účastníka a délce jejich doby placení komu dávka náleží – náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě, může též určit i více osob, vyznačí procentuální podíl každé z nich

44 Jednorázové vyrovnání a)podle zákona č.42/1994 Sb. věk účastníka – náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze, kde je obvykle stanoven i minimální věk k uplatnění nároku, ne méně než 50 let nejkratší možná doba placení příspěvků – nejméně 12 měsíců a ne delší než 60 měsíců, komu dávka náleží – náleží účastníku, v případě úmrtí vstupuje do dědického řízení b) podle zákona č.170/1999 Sb. věk účastníka – náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze, kde je obvykle stanoven i minimální věk k uplatnění nároku, ne méně než 60 let s výjimkou invalidní penze nejkratší možná doba placení příspěvků – nejméně 36 měsíců, ne delší než 60 měsíců komu dávka náleží – náleží účastníku,a to až po splnění podmínek pro přiznání nároků na čerpání penze

45 Odbytné a)podle zákona č.42/1994 Sb. věk účastníka – věk nerozhoduje, náleží jednak účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň 12 kalendářních měsíců a jehož pojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, případně fyzickým osobám určeným ve smlouvě nejkratší možná doba placení příspěvků – po zaplacení příspěvků alespoň na 12 měsíců komu dávka náleží –účastníku, či oprávněným osobám, odbytné je fond povinen vyplatit do 3 měsíců ode dne doručení žádosti b) podle zákona č.170/ 1999 Sb. věk účastníka - věk nerozhoduje, náleží jednak účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň 12 kalendářních měsíců a jehož pojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou a trvalo alespoň 12 měsíců, případně fyzickým osobám určeným ve smlouvě nejkratší možná doba placení příspěvků – po zaplacení příspěvků alespoň na 12 měsíců, trvání připojištění alespoň 12 kalendářních měsíců komu dávka náleží – účastníku, či oprávněným osobám, odbytné je fond povinen vyplatit do 3 měsíců ode dne doručení žádosti

46 Celková kumulativní struktura dávek Celkem za všechny penze (ke konci roku 2006) Druh Počet Příspěvek dávkyÚčastnickýStátníCelkem Jednorázové vyrovnání , , ,43 Výplata penze , , ,42 Odbytné , , ,33 Ukončení výplaty penze , , ,00 Pozůstalostní penze , , ,78 Dědění , , ,34 Ukončení pro invaliditu , , ,66 Uk. ve prospěch ost. Účastníků , , ,00 Dědění a odbytné , , ,60 Dědění a pozůstalostní penze , , ,40 Celkem , , ,96

47 Název 4. tématického celku Dosavadní vývoj a perspektivy penzijního připojištění Cíl: Objasnit reálie systému penzijního připojištění a pravděpodobný vývoj

48 Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Úloha legislativních opatření První etapa liberalizace a její charakteristika (1994 – 1999) Důsledky novely zákona č. 170/1999 Sb. Současný stav Varianty možných podob penzijní reformy a úloha doplňkového systému Úvahy o penzijním spoření

49 Závěrečný test Jak rozumíte rizikům provázejícím investování peněz účastníků penzijního připojištění? Jak rozumíte rizikům výplat dávek penze účastníkům penzijního připojištění? Odpovědi do 1. května do 20:00 hodin na