1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
Advertisements

1. Pojď k Pánu dnes, když volno ti dáno, | pojď, dokud Ježíš Spasitel tě zve, | přijmi to štěstí, jež dnes ti přáno, | když tebe volá do blízkosti své!
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
Ježíši, s námi zůstávej 1. Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Ref.: Ježíši s námi zůstávej,
1. Jaká radost žít, | mohu-li jen mít | v světě tom přítelem Ježíše! | I když opuštěn slzy roním jen, | nahradí blízkostí svou mi vše. Jaká radost žít.
JSI BŮH A KRÁL.
1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát
Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.
1. Srdce k srdci spěšte spolu | v srdci Páně spočinout! | Plamen lásky v blahu v bolu | nechte k Pánu vyšlehnout! | Hlava on, my tělo údy; | světlo on,
1. Přemohl Ježíš smrti noc, | z hrobu vstal na úsvitu. | Jeho je sláva čest i moc | a on nám kráčí na pomoc, | na pomoc svému lidu.
1. Svěřím své břímě Pánu svému, | duše své vypovím mu žal. | Vždyť, by sňal ze mne hříchu tíži, | cestou kříže se ubíral. | Na prsou jeho složím svou hlavu,
1. Ať, kříž jejž dal on, tíží velice, | jeho milost váží víc; | ať mraky kol mne honí vichřice, | nezastře mi jeho líc. | Není kříže víc než milosti |
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. Šťasten jsem, že Slovo Boží znáti smím, že je vždycky jasnou svící nohám mým; v jeho světle kráčet mohu v bezpečí, je též lékem, jenž mé mdloby vyléčí.
1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.
1. Jak bych se neměl veselit | a vděčným okem k nebi zřít, | když vzpomenu všech zvláštních cest, | jimiž mne Pán můj, jimiž mne Pán můj ráčil vést.
Radost mi vrátila Golgata
1. Ten nejlepší přítel je Ježíš, | tu zkušenost já stále mám, | a proto chci každému nejvýš to radit: | Ó zkus jej sám! | Pojď a zkus každý sám, pojď a.
27. Ten nejlepší přítel je Ježíš Ten nejlepší přítel je Ježíš, tu zkušenost já stále mám a proto chci každému nejvýš to radit: Ó zkus jej sám! Ref.: Pojď.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Buď stále se mnou Spasiteli můj! | Ač nejsem hoden, přec se nevzdaluj! | Tys moje světlo, všecka radost má, | bez tebe smutno mi a v duši tma. | Buď.
Ježíši, s námi zůstávej 1. 1/2 Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Refr.: Ježíši s námi zůstávej,
Povodeň 1. Den nastává, již slunka svit, noc prchá do dáli, nevěsta se zdobí, jsme hotovi, až hlas zazní, brzy přijde Ježíš. Ref: Jak velká povodeň zachvátí.
1. Pokoj vám a Bohu čest, | dík a sláva | za betlémskou dobrou zvěst, | již nám dává. | Narodil se Spasitel, | Kristus Pán, Vykupitel. | Přišel Ježíš spasit.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
Krásnou vlast 1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid milý náš Spasitel v nebesích. Budeme radostně, věčně žít, v Kristových nebeských příbytcích. Ref:
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
1. Je Lékař velký přítomen, | sám mocný, vlídný Ježíš. | On dí: Buď hříchu pozbaven! | Tak uzdravuje Ježíš. | Jméno každé nad jméno, nade všechno zvýšeno,
1. Za mou! dí Kristus, vůdce náš, | křesťané, za mnou spějte! | Sám sebe zapři, kdo mne znáš, | a všichni slov mých dbejte! | Svůj vemte kříž a těžkost.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Ozvi se , Pane můj. | Já toužím znát tvou vůli
1. Noc v širý už padá kraj a slunce v mraků dál zapadlo zvečera, A hvězdný padá třpyt, že šťastni můžem být, vypráví důvěra, a hvězdný padá třpyt, že šťastni.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
1. Haleluja! Lidé slyšte! | Bůh nám svého Syna daroval. | Pro nás hříšné narodil se, | aby v našich srdcích pokojem | a láskou | kraloval. | Bůh svět miloval,
1. Mám v nebi Otce a dobrého Pána, on sám lidské strachy a bolesti zná. On dává mi sílu hned každého rána a já šťasten jdu, kam mne Pán posílá. Já mám.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
1. Nechť nám srdce plní radost, | upřímného vděku ctít! | Otec v nebi zve nás dětmi, | tak můžeme šťastni být. | Vždy veselo vždy veselo, každodenně slunka.
1. Někdo mě vede za ruku, | když bojím se jít tmou
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
1. Musím míti Spasitele, | obávám se jíti sám, | jenom s ním chci stále žíti, | bez něho zde v světě lkám. | Nebojím se, nebojím, pokud on že se mnou,
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Když nebeský duši mou proniká mír, ať hrozí mi svět ze všech stran, mé srdce už nestrhne bouřlivý vír, bezpečnou kotvou mou můj je Pán. Šťasten jsem.
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
1. Zda pokoj zde, v tom světě žalostném? | Krev Ježíšova svědčí: Pokoj v Něm!
1. Já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, kde je na věky mír.
1. Moudrosti poklad z nebe | je Slovo Boží nám, | jímž k poznání nám sebe | podává Pán Bůh sám. | Však plné zjevení | je v Kristu Boží tváře | k našemu.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Co činí Bůh, vše dobré jest, | on dobře se mnou míní; | rád jeho ruce dám se vést, | jež před vším zlým mne stíní. | On, věčný Pán, i z pekla bran |
Až zajde slunce 1. Až zajde slunce nad naší zemí, pak přijde v slávě můj Spasitel. Starost a lkání, všechno pomine, až zajde slunce a skončí den. 1/4.
Když slunce zář 1. Když slunce zář i světlo hvězd | hasne nám, hasne nám, | tu milo bývá ducha vznést | vzhůru tam, vzhůru tam, | kde noci pak již nebývá,
1. Mně dostalo se slitování, | ač lásky nehoden jsem byl; | po divu tom jsem v pyšném přání, | z hrdosti nikdy netoužil. | Teď šťasten jsem a div ten ctím.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Když upadám, kdo pozvedá mě? | Jen Ježíš sám. | V zlém boji kdo se staví za mě? | Jen Ježíš sám. Vpřed za ním jít chci v cestě přímé, | vždyť jeho slovu.
1. Zvěst spásy přeradostná | zní po světa končinách: | vykoupení dokonáno na Golgotě výšinách. | Tak miloval Bůh svět, | že až na smrt Syna dal, | aby,
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
Bůh je silou mou 1. Není to náhoda, že život mám, Bůh je silou mou. (2x) Ref: Chci s Vámi být každý den, chci s Vámi být každý den, chci s vámi být každý.
1. Ježíši, jak pastýř voď nás, | chceme býti stádem tvým! | Z pouště světa doprovoď nás | k pastvám věčně zeleným, z pouště světa doprovoď nás | k pastvám.
1. Radostně uctíváme, Bože, jenž jsi lásky Pán, jako květ se otvíráme tobě, kterýs blízko nám.Rozptyl mraky hříchu, smutku, pochyb tmy nás pozbavuj. Dárce.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Povodeň 1. Den nastává, již slunka svit, noc prchá do dáli, nevěsta se zdobí, jsme hotovi, až hlas zazní, brzy přijde Ježíš. Ref: Jak velká povodeň zachvátí.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
1. Domů, domů touží duše moje, | domů, domů touží duše má
Transkript prezentace:

1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne sám, | doveď mne k nebes výšinám!

2. Pán vůdce můj, jdu směle dál, | byť celý svět mi v cestě stál, | vždyť dráhu razí Spasitel, | pryč musí prchnout nepřítel. | Ježíši můj, jen při mně stůj | a v bojích vždy mne posiluj!

3. Pán vůdce můj, tma neškodí, | když moje Slunce vévodí | a vstříc mi září jasný cíl, | abych zde v hříchu nezbloudil. | Ježíši můj, buď světlem mým, | dej ať tvou šlépěj vždycky zřím!