Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 18. dubna 2011 ČR jako člen Evropské unie Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 18. dubna 2011

Prehistorie vzájemných vztahů do roku 1989 uznání EHS ze strany ČSSR až v na počátku 70. let poté jen omezené dohody o obchodu sametová revoluce a roky po ní program zahraniční politiky: „Návrat do Evropy“ EHS nepřipravená na situaci podpora, ale hlavně řešte problémy sami později uzavření tzv. asociačních dohod (Evropské dohody) roste hospodářská důležitost EU pro ČSFR vznik ČR EU sice nezasahuje, ale je jasné, že moc nepodporuje uzavření nové asociační dohody Kodaňská kritéria (1993): určení obecných pravidel pro přistoupení nových zemí politické, ekonomické a právní podmínky hodně obecné, EU může volně posuzovat

Podpora pro členství v EHS v Československu v roce 1990 Zdroj: Eurobarometer no.33 (1990), s. 31.

Obchodní partneři ČSFR- úspěšnost přechodu

Přístupový proces: vyjednávání obecná pravidla přistoupení obsah přistoupení: převzít evropské právo (acquis communitaire) přizpůsobit svůj vlastní právní řád (obsahuje všechny pravidla) výjimky připuštěny jen výjimečně (přechodná období) asymetrické vyjednávání všechny trumfy drží v rukou EU není vlastně o čem moc vyjednávat 1996: ČR podává přihlášku (premiér Klaus) jsme jednou z posledních postkomunistických zemí není s tím spojen žádný nárok 1997-2002 probíhají přístupová jednání zpočátku pomalý pokrok, zaostávání za dalšími státy menšinová vláda M. Zemana, (mylný) pocit nadřazenosti reakce ze strany EU: nikdo neříká, že musíme být první po roce 2000 zlepšení, ale i spory o klíčové otázky Kodaňský summit (2002): uzavření jednání (přístupové smlouvy) spory o to, jestli ČR vyjednala dobré podmínky členství nebo ne

Kodaňský summit: jak jsme uspěli? na obyvatele nejméně ze všech (eur/obyvatele/rok), důvody nemáme vnější hranice EU žádné problémy s jadernou energií ODS (opozice): nepolezeme do EU po kolenou, ale plazíme se po bříše Havel: nelze vše přepočítávat na peníze celkové náklady na rozšíření ale malé 25 miliard eur, jen 0,01 % HDP EU 36 eur/osobu a obyvatele EU

Přístupový proces: ratifikace Smlouva o přistoupení je mezinárodní smlouvou, musí ji schválit všechny relevantní subjekty EU, všechny členské země, kandidátská země právně: dojednání-podepsání-ratifikace úroveň EU schvaluje Evropská rada (Kodaň), Evropský parlament (ČR ze všech nejmenší podpora) a Rada slavnostní podepsání v Aténách 2003 za ČR Václav Klaus (prezident) a předseda vlády Vladimír Špidla

Přístupový proces: ratifikace v členských zemích EU ratifikace parlamentní cestou všichni kandidáti najednou v kandidátských zemích referenda EU nepožaduje (není povinné)- záleží na ústavních podmínkách daného státu u posledních rozšíření ale všechny státy kromě Kypru (Bulharsko ani Rumunsko poté také ne) nejsou obavy z podpory vstupu, ale účasti v některých zemích povinná hranice problematické kampaně i poté samotná referenda od roku 2003 již neformální účast kandidátů v orgánech EU nemohou ale hlasovat původní státy raději rychle schvalují řadu legislativních návrhů 1. května 2004 vstup velké oslavy vs velké obavy

Výsledky referend o přistoupení

Vystupování ČR v EU obecná východiska středně velký stát- určuje naší pozici rozlišovat tzv. klíčové otázky a každodenní rozhodování mimo eurozónu- často jsme na vedlejší koleji pověst „potížistů“ (vnímáni jako kritici integrace) je to pro nás výhoda či nikoliv? často nejasný postoj nebo se rychle měnící nemáme moc stálých spojenců přístup hlavních politických stran ČSSD: je pro další prohlubování integrace a co nejužší zapojení ČR do ní ale: svržení vlády při předsednictví, přijetí eura a deficity ODS: opatrná, více proudů (Klausovci vs ostatní) v EP součástí eurorealistické frakce ale: realita vládní odpovědnosti, přizpůsobení se (Topolánek a podepsání „shitu“)

Vystupování ČR v EU role prezidenta Klause dobře známý pro svůj euroskepticismus, kritika všeho začínajícího na „euro-“ spousta článků a jiných textů ovšem omezená znalost integračního procesu (nebo vědomé zamlčování faktů) diskuse pouze v přátelských kruzích, odmítání oponentů je skutečně konzistentní? 2004: „účast na integraci nepřinese žádnou rychlou změnu životních standardů… krátkodobě až střednědobě to bude přítěž“ 2008: „jestli je členství v EU výhodné pro naše občany nedokáži odhadnout. To posoudí pouze historie“ realita chce být slyšet, nutné být kontroverzní (jakoby pověst disidenta), ale: chce být na důležitých setkáních (summity EU), tam poté či s klíčovými státníky vždy vstřícný a „uklidněný“

Očekávání a realita vstupu: nárůst cen obavy, že vše zdraží pro: nárůst spotřebních daní proti: vyšší konkurence Zdroj: ČSU (2010).

Očekávání a realita: „zahraniční“ obchod volný trh uvolní export i import budeme zavaleni zahraničním zbožím, zlikvidování místních výrobců Zdroj: ČSU (2010).

Očekávání a realita: „zahraniční“ obchod volný trh uvolní export i import budeme zavaleni zahraničním zbožím, zlikvidování místních výrobců Zdroj: Patria (2010).

Očekávání a realita: zemědělství obava z likvidace sektoru menší dotace oproti starým členským státům realita, přímé platby v roce 2004 jen 25 % starých členských zemí, vyrovnání v roce 2013 vyšší konkurence (Polsko, jiné státy) zahraniční firmy skoupí naši půdu Zdroj: ČSU (2010).

Očekávání a realita: práce v zemích EU jedna z nejlákavějších výhod členství role přechodného období (nyní už všechna opuštěna) nekvalifikovaná síla vs braindrain Zdroj: MPSV (2007).

Očekávání a realita: doprava nárůst tranzitní dopravy spojené s růstem obchodu využívají dopravci z jiných zemí pro tranzit Zdroj: Autoklub ČR (2006).

Hlavní řešené záležitosti: rozdělení peněz na období 2007-2013 dohaduje se v roce 2005 nové členské státy již mají právo veta (síla ve vyjednávání) ČR se v jednání nijak zásadně neprofiluje

Hlavní řešené záležitosti: české předsednictví (2009) příprava již od roku 2005 heslo: Evropa bez bariér program: 3E (energetika, ekonomika, rozšíření) už na začátku kontroverzní kroky: kampaň „Evropě to osladíme“ problematická východiska oslabená Topolánkova vláda (krajské volby, nemá většinu ve Sněmovně) akční francouzský předchůdce neratifikovaná Lisabonská smlouva horký start externí vlivy: válka v Gaze, plynová krize Rusko-Ukrajina kauza Entropa- je dobré dráždit ostatní?

Entropa

Entropa- Německo

Entropa- Litva

Entropa- Bulharsko

Hlavní řešené záležitosti: české předsednictví (2009) poměrně úspěšné řešení průběžných otázek např. dohoda o nepřímém zdanění, třetí energetický balíček něco úspěšné méně Klaus v EP: „EU a Parlament nejsou demokratické“ Topolánek v EP: „Obamova hospodářská politika je cestou do pekel“ bod obratu: vyslovení nedůvěry vládě uprostřed předsednictví nikdy předtím se nestalo, nikdo neočekával předsednictví končí jako snaha zachovat si tvář a nějak to dotlačit (nikdo nás nebere vážně) zhodnocení „hodně lidí si přálo neúspěch českého předsednictví“ česká média: s ohledem na okolnosti vcelku dobré zahraniční média: velmi negativní („komedie chyb“, „nejhorší předsednictví v historii“)

Hlavní řešené záležitosti: Lisabonská smlouva (2009) ODS ostře proti Smlouvě o ústavě německé předsednictví (2007) defakto převzetí obsahu SoÚ ODS ve vládě, změna postoje, moc neprotestuje druhá polovina 2007: podepsání Lisabonu za ČR Topolánek a Schwarzenberg domácí ratifikace Posl. sněmovna schvaluje bez problémů Senát dává podnět k přezkoumání k Ústavnímu soudu argument: ztráta suverenity (nejde už integrace moc daleko?) ÚS říká, že LS není v rozporu s ústavou (Pl. ÚS 16/08) podzim 2009: druhé referendum v Irsku (úspěšné) prezident odmítá podepsat ohromný tlak ostatních zemí i institucí EU právní otázka: musí nebo nemusí podepsat? požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU důvod: Benešovy dekrety absolutní právní nesmysl, ale ostatní země stejně vyhovují

Hlavní řešené záležitosti: přijetí eura právní závazek vstoupit do eurozóny (z Přístupové smlouvy) velmi sporné téma od počátku podpora od ČSSD, ODS váhavá původní plán: kolem 2009-2010 ale vysoký rozpočtový deficit nebyli jsme členem ERM II (dvouleté období) 2006-2008: koruna silně posiluje proti euru exportéři lobovali pro rychlé přijetí hospodářská a finanční krize fluktuace směnných kurzů pomoc Řecku a dalším státům- nepodílení se na záchraně velmi se snižuje podpora veřejnosti vysoké rozpočtové deficity vstup v blízké budoucnosti vylučují pravděpodobné datum optimisté: 2014, realisté: 2019 Klaus a jiní: nikdy

Můj hlas má v EU váhu

Co je největším přínosem členství ČR v EU?

Co mi vadí nejvíce na členství ČR v EU?

Očekávání a realita: jak se projeví vstup na mojí životní úrovni Očekávání a realita: jak se projeví vstup na mojí životní úrovni? (rok 2004 a 2009)

Těží vaše země z členství?