Pohybová aktivita a hypertenze Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Rekreologie

Aerobní cvičení je spojeno s významnou redukcí průměrného Výsledná syntéza: Aerobní cvičení je spojeno s významnou redukcí průměrného systolického a diastolického krevního tlaku (TK) o 3,84, resp. 2,58 mm Hg. Závěr: Aerobní cvičení redukuje TK jak u hypertoniků, tak i u normotoniků. Vzestup aerobní pohybové aktivty může být považován Za důležitou komponentu změny životního stylu Působícího preventivně a terapeuticky Při léčení hypertenze.

15-25 % na výši TK Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace Arteriální hypertenze - dospělá populace v průmyslově vyspělých zemích 15-25 % Spolu s hyperlipoproteinemií obesitou kouřením jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ICHS Lineární závislost cerebrovaskulární a kardiovaskulární morbidity a mortality na výši TK Podle kritérií WHO z r. 1993: Arteriální hypertenze – opakované zvýšení TK nad 140/90 mm Hg prokazované alespoň u 2 ze 3 měření TK Izolovaná systolická hypertenze systolický TK > 160 a současně diastolický TK < 90 mm Hg

Incidence a riziko hypertenze v US populaci Přes 28% Američanů nad 18 let má hypertenzi STK > 140 mm Hg DTK > 90 mm Hg Kardivaskulární riziko stoupá už od TK 115/80 A ZDVOJNÁSOBUJE SE NA KAŽDÝCH 20/10 mmHg Pulzový tlak = systolicko - diastolický rozdíl Nezávislý prediktor kardiovaskulární mortality zejména v populaci nad 55 let věku

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace: Prevalence hypertenze v ČR mezi 15-20% dospělé populace se zřetelným nárůstem prevalence ve vyšších věkových skupinách Podle starší definice hypertenze dle WHO (TK > 160/95 mm Hg) Prevalence hypertenze při užití novější definice hypertenze (TK > 140/90 mm Hg) Odhad 20-24 % přesné statistické údaje nejsou zatím pro celou ČR k dispozici

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace Technika měření TK Vsedě po 10minutovém uklidnění na pravé paži s volně podloženým předloktím a tonometrem umístěným ve výši srdce Zlatý standard konvenční rtuťový sfygmomanometr s přiměřeně širokou a dlouhou manžetou Diastolická hodnota TK se odečítá s přesností na 2 mm Hg při vymizení ozev Měření opakujeme 3x a vypočítáme z naměřených hodnot průměr.

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace Měření TK vstoje u starších nemocných a diabetiků s hypertenzí pro častější možnost ortostatické hypotenze U mírné hypertenze opakujeme měření v rozmezí 1-3 měsíců při těžké hypertenzi v kratším odstupu Měření TK pomocí aneroidního manometru méně přesné a vyžaduje opakovanou kalibraci přístroje oproti rtuťovému manometru Ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM) po dobu 24 nebo 48 hodin při podezření na fenomén bílého pláště při rezistenci hypertenze k léčbě při episodické hypertenzi při nevysvětlených hypotenzích při diabetické vegetativní dysautonomii při ověřování účinnosti nových léčiv atd.

Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace: Při ABPM průměrné hodnoty denní < 135/85 mm Hg noční < 120/70 mm Hg Celodenní průměr < 130/80 mm Hg Tlakové zatížení více než 15 % hodnot TK nad 140/90 mm Hg ve dne a nad 120/80 mmHg v noci Domácí měření TK hodnoty jsou vždy nižší než hodnoty klinického TK

pro predikci ICHS a hypertenze Význam zátěžového TK pro predikci ICHS a hypertenze Všeobecně přijaté rizikové faktory budoucí hypertenze: Hypertenze v rodinné anamnéze Vysoký BMI Nízká zdatnost Nízká PA Zátěžová hypertenze nebo pozátěžový vysoký TK nejsou uznány za jasný prediktor (ačkoliv se množí publikace – zvýšené riziko 1,7 – 3krát) Obdobné publikace i u dětské populace.

pro predikci ICHS a hypertenze Možné problémy Význam zátěžového TK pro predikci ICHS a hypertenze Možné problémy zátěžový protokol zátěžové normy TK technika měření TK nevhodné analytické metody Z hlediska medicíny založené na důkazech je závěr: „U zdravého člověka zátěžový vysoký TK zvyšuje pravděpodobnost budoucí hypertenze.“

Kategorie STK mmHg DTK mmHg Optimální pod 120 a pod 80 Normální TK lidí nad 18 let, bez medikace, bez akutní choroby, průměrné měření z 2 a více návštěv a dvou měření při každé návštěvě lékaře Kategorie STK mmHg DTK mmHg Optimální pod 120 a pod 80 Normální 120 – 129 80 – 84 Hraniční 130 – 139 nebo 85 – 89 Stupeň 1 140 – 159 90 – 99 Stupeň 2 160 – 179 100 - 109 Stupeň 3 180 a více 110 a více

130 85

Stratifikace dle rizikových skupin (RS) a léčení Stádia TK RS „A“ bez choroby cílového orgánu, bez klinické kardiovaskulární choroby RS „B“ bez choroby cílového orgánu, bez klinické kardiovaskulární choroby, s minimálně jedním rizikovým faktorem jiným než DM RS „C“ s chorobou cílového orgánu nebo s klinickou kardiovaskulární chorobou nebo s DM. Bez ohledu na další rizikové faktory Hraniční (130-139/80-89) modifikace životního stylu modifikace životního stylu, + farmakoterapie při srdečním selhání, DM, selhání ledvin Stupeň 1 (140-159/90-99) Maximálně 1 rok Maximálně 0,5 roku farmakoterapie Stupeň 2 a 3 (160 a víc/100 a víc) farmakoterapie, modifikace životního stylu doplňkově

Co považovat za chorobu cílového orgánu (tedy koho rovnou farmakologicky léčit při TK např.140/80 mm Hg) Angina pectoris Stav po infarktu myokardu Stav po revaskularizaci srdečních cév Stav po selhání srdce Hypertrofii levé komory Stav po cévní mozkové příhodě Neuropatie (?) Periferní tepenná choroba Hypertonická retinopatie (primární onemocnění sítnice)

Kvalita léčení v USA (u nás je HORŠÍ) Jen zhruba polovina lidí s hypertenzí je léčena Jen zlomek z této poloviny má TK snížen na žádoucí hodnoty STK jde hůře kompenzovat než DTK V doporučeních není zmínka o žádoucí větší toleranci vyššího TK u seniorů, doporučení jsou naopak ještě zpřísňována

Pozitivní účinky cvičení pro zvýšená krevní tlak Dlouhodobá intenzivní pravidelná zátěž chrání před vznikem hypertenze Inverzní vztah intenzity a délky rekreačního cvičení k riziku vzniku hypertenze u mužů ale nikoliv u žen (chybí přímé důkazy) Pro stanovení léčebného vlivu cvičení je nezbytná kontrolní skupina nebo přerušení cvičení Z nových metaanalýz: Menší léčebný efekt cvičení na hypertoniky než se udávalo: (v průměru jen 7,4 / 5,8 mm Hg) Vliv typu a intenzity zátěže - minimální až žádný

Efekt koncentrického a excentrického cvičení se statickým odporem Trvalé snížení klidového tlaku po „resistance exercise training“ (dle doporučení ACSM) u normo- i hypertoniků v průměru o 3 mm Hg Málo? Pokles TK o 3 mm Hg snižují mortalitu o 4 % a ICHS o 5 – 9 %! Medicína založená na důkazech: Kategorie B

(o 15 mm!) Efekt klasické statické zátěže – opakovaný handgrip Z několika prací (bez kontrolní skupiny) razantní snížení diastolického tlaku (o 15 mm!) beze změny systolického tlaku Tyto nálezy jsou sice zpochybňovány (ale mají kategorii C!) 24hod monitoring po statickém cvičení (jen asi 1 hod) není pozátěžová hypotenze je malé jednodenní ovlivnění TK

Vliv zátěže na TK seniorů Evidence B: TK je pozitivně ovlivněn cvičením. Změny jen o několik mm Hg ale tento pokles má vliv na snížení mortality Evidence C: 20 hodinová pozátěžová hypotenze u seniorů Efekt není závislý na délce a intenzitě cvičení

Pohlavní rozdíly v efektu pohybové terapie na hypertenzi Nejsou. Z hlediska ovlivnění rizika vzniku hypertenze v populačních studiích u žen nezáleží na intenzitě a délce tolik jako u mužů Tréninkový efekt na hypertenzi je stejný