Působnost OOVZ ve složkách životního prostředí Obecné otázky zdraví

Obecné otázky zdraví Zdraví je výsledkem působení biologických a společenských činitelů, z nichž mnohé lze příznivě ovlivnit. Úroveň zdraví – odraz společnosti – ekonomiky, humanity a politická vyspělost.

Historický vývoj v ČR po 1. světové válce pokles úmrtnosti 2. svět. válka zvýšení úmrtnosti – hl. muži po 2. svět. válce pokles úmrtnosti (pokud stejný stav – ČR by se srovnávala s vyspělými západoevrop. státy) 60. léta zvýšení úmrtnosti a stagnace 90. léta pozitivní změna

Úmrtnost není měřítkem zdravotního stavu – orientační bod

Zdraví určeno individuálními vlastnostmi člověka (vrozená dispozice ke zdraví, k nemoci, způsob chování- předcházení chorobám)

Zdraví určeno společenské činitelé (úroveň lékařské péče a prevence, očkování, nemoce z povolání, úrazy, informace o zdravé výživě, propagace sportu, možnosti rekreace – ozdravné pobyty)

Zdraví určeno životní prostředí (podnebí, záření, znečištění, přírodní katastrofy)

Zdraví určeno Optimum: rovnováha všech složek Investice státu do zdraví - značné Zdraví jednotlivce je hodnoceno na základě vyšetření s cílem odhalení nemoci

Zdraví je dále i dobrá tělesná a duševní zdatnost Hodnotící ukazatelé: úmrtnost, nemocnost, cílené šetření určité speciální stránky zdraví na reprezentativním souboru lidí

Nemoci oběhové soustavy Nebezpečí: ischemická choroba srdeční a cévní onemocnění mozku Riziko: kouření, vysoký TK, diabetes, cholesterol, obezita, stava s vysokým obsahem živ. tuků, absence pohybu Neovlivnitelné faktory: genetická zátěž, věk, pohlaví Psychosociální faktory: stres Od 60-80. let vzestup, nyní mírný pokles

Zhoubné nádory Za posledních 15 let vzestup v ČR Vzestup nádorů konečníku a tlustého střeva

Nemocnost na dýchací choroby Nejčastější v ČR (hl. u mladé populace) Důsledek-znečištěné ovzduší Vzrůst během zimních měsíců Lékaři opomíjejí hlásit

Nemocnost na infekční choroby Snížení výskytu infekčních chorob- očkování

Nemocnost na infekční choroby Úspěchy Poliomyelitida (přenosná dětská obrna) Záškrt Dávivý kašel Spalničky Zarděnky Vzteklina Parotitida (příušnice) Tetanus TBC Virová hepatitida B Virová hepatitida A Memingokové infekce

Nemocnost na infekční choroby Nové inf. nemoci: HIV, syfilis, kapavka, salmonelózy, klíšťová encefalitida, Lymská borelióza.

Nemocnost na poranění a otravy Přehled: statistika hospitalizovaných osob Hospitalizace: nitrolební poranění, zlomeniny končetin, syndrom týrání, dopravní nehody Muži 3x častější úrazy, hlavně mladí lidé

Nemocnost na choroby z povolání kvalita pracovního prostředí dozorová činnost OOVZ postoj zaměstnavatele

Nemocnost na choroby z povolání Účinky vibrací – horníci (jednostranné a dlouhodobé přetěžování kloubů, kostí, svalů a úponů) Kožní Hepatitida B Svrab, salmonelózy, záněty spojivek TBC, plané neštovice

Nemocnost na choroby z povolání Nemoci přenosné ze zvířat a rostlin - trichofycie, fotodermatózy, ornitózy, tularémie Tropické inf. choroby - malárie, amoebióza Alergie - astma, farmářské plíce

Nemocnost na choroby z povolání Chemické látky Důsledky těžby uranu a úpraven uranových rud Azbestóza

Nemocnost na psychické choroby Nárůst duševních poruch Schizofrenie, alkoholismus, narkomanie, toxikománie, gemblerství

2. Životní prostředí a zdraví 20% vliv na zdraví : Pitná voda, Pitná voda, Hluk Pitná voda - infekce z koupání, alergizace Hluk - nejhlučnější lokality 76 dB ve dne a 69 v noci, tiché lokality 46 ve dne 36 v noci

. Životní prostředí a zdraví Ovzduší - imise, vnitřní prostředí bytu formaldehyd, NO2, prachové částice, bakterie, plísně - závislost na ročním období a místě odběru (zima-kuchyň)

Monitor. znečištění prostř. a exp. člověka, bioindikátory a biomarkery Míra znečištění ŽP kvalita a kvantita obtížně stanovována využití biologických prostředků pro monitoring

Biomarkery zahrnují všechny měřitelné odpovědi a interakce mezi biologickým systémem a faktorem prostředí. Slouží jako základ pro odhad míry expozice k chemickým látkám. látky a jejich metabolity nebo produkty interakce xenobiotika a cílových buněk (makromolekul),detekovatelné v některém kompartmentu organizmu

Biomarkery zahrnují měřitelné diochemické, fyziologické nebo jiné změny v organismu mohou být použity k potvrzení preklinického poškození nebo nepříznivých zdravotních účinků po zevní expozici a absorpci xenobiotika

Biomarkery používají se ke stanovení nebezpečnosti látky pro určení dávkové závislosti při stanovení rizika expozice při hodnocení nutno brát v úvahu genetickou diferenciaci a enzymatickou výbavu lidské populace.