VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU (uč. PaLZ 18-19)

VERTIKÁLNÍ ČLENITOST pomocí HYPSOGRAFICKÉ KŘIVKY – viz učebnice PaLZ str.19 – překreslete do sešitu!, ZVOLTE PRO KAŽDOU OSU VHODNÉ MĚŘÍTKO , (atlas DS 14) hypsografická křivka – zobrazuje % zastoupení jednotlivých povrchových a podmořských tvarů v rámci povrchu Země na svislé ose nadmořské výšky (hloubky) – maximum +9 tis. (Qomolangma Feng 8 850 (8 848)) minimum -11 tis. (Marianský příkop -10 924 (-11 034)) na vodorovné ose plochy (% zastoupení) jednotlivých výškových a hloubkových stupňů – 0 m. n. m. (361 mil. km2 , 71%)

STŘEDNÍ HODNOTY střední nadmořská výška je 875 m (ANT 2020, AS 960, AF 750, SAM 720, JAM 580, AUS+OC 350, E 290 – CZE 450) střední hloubka oceánu je 3 790 m (mělká šelfová moře do 200 m - 7,5%, 200m až 3 km – 17%, 3 - 6 km – 74%, 7 km a více – 0,15% )

REKORDY ZEMĚ 8850 m Čína / Nepál Nejvyšší bod : Mount Everest Qomolangma Feng (čínsky) Sagarmatha (nepálsky) Čína / Nepál 2 – severní stěna Mt. Everestu, pohled z Tibetu, autor Luca Galuzzi

REKORDY ZEMĚ Nejhlubší místo oceánu: - 10 924 (1984 loď Takujó – JPN) - 11 034 (1957 loď Víťaz – SUN) - 10 994 (poslední měření 2011) Experti Střediska pro pobřežní a námořní kartografii (CCOM) to zjistili za pomoci speciálního plavidla s přístrojem mapujícím dno pomocí odrazu zvukových vln. Mariánský příkop -Prohlubeň Challenger v blízkosti ostrova Guam Dno navštívili zatím 3 lidé: 1960 Jacques Piccard a Don Walsh (batyskaf US Navy Trieste) 2012 James Cameron (batyskaf Deepsea Challenger) 3 – lokalizace prohlubně Challenger (Challenger Deep)

REKORDY ZEMĚ - 400 m Izrael /Jordánsko Nejhlubší proláklina souše: Mrtvé moře - hladina Kolísání hladiny (další hodnoty v atlasech -394,-408,-420,-422,-423) Izrael /Jordánsko 4 – pohled z izraelské strany přes Mrtvé moře do Jordánska

REKORDY ZEMĚ Nejhlubší skrytá proláklina souše (kryptodeprese): - 1 182 m jezero Bajkal - dno Nejhlubší jezero světa – 1637 m Rusko 5 – mapa jezera Bajkal (de)

PEVNINSKÝ GEORELIÉF Členění podle nadmořské výšky : prolákliny (záporná) nížiny (0 - 200 m. n. m) vysočiny (nad 200 m. n. m)

PEVNINSKÝ GEORELIÉF roviny (0 - 30m) pahorkatiny (30 – 150m) Členění podle relativního výškového rozdílu v metrech na určité ploše (16 km² ) : roviny (0 - 30m) pahorkatiny (30 – 150m) vrchoviny (150 – 300m) hornatiny (300 – 600m) velehornatiny (nad 600m) Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

PODMOŘSKÝ GEORELIÉF pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m) pevninský svah pevninské úpatí hlubokooceánské pánve (3-6 km ) středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) hlubokooceánské příkopy (až 11 km)

REKORDY ZEMĚ – samostatná práce s atlasem REKORDY ZEMĚ – samostatná práce s atlasem. Doplňte do tabulky nejvyšší a nejnižší body všech světadílů. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie světadíl max název hory min název prolákliny Asie 8 850 Jižní Amerika Severní Amerika - 86 Afrika Uhuru Antarktida - 2536 Bentleyův subglaciální příkop Austrálie a Oceánie Eyreovo j. Evropa Pozn. U proláklin se v případě jezer předpokládá hladina jezera. Např. Eyreovo j.

REKORDY ZEMĚ – Řešení. Doplňte do tabulky nejvyšší a nejnižší body všech světadílů. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie světadíl max název hory min název prolákliny Asie 8 850 Mt. Everest - 408 Mrtvé moře Jižní Amerika 6 959 Aconcagua - 105 Gran Bajo de San Julián Severní Amerika 6 194 Mt.McKinley(Denali) - 86 Death Valley (Údolí smrti) Afrika 5 895 Uhuru - 155 Assalská proláklina Antarktida 4 897 Vinson Massif - 2536 Bentleyův subglaciální příkop Austrálie a Oceánie 4 882 Puncak Jaya - 16 Eyreovo j. Evropa 4 807 Mont Blanc - 28 Kaspická nížina Pozn. U proláklin se v případě jezer předpokládá hladina jezera. Např. Eyreovo j.

TVARY OCEÁNSKÉHO DNA– sam. práce s atlasem. Doplňte oceány TVARY OCEÁNSKÉHO DNA– sam. práce s atlasem. Doplňte oceány. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie Oc Mariánský příkop Lofotská pánev Arabsko-indický hřbet Portorický příkop Somálská pánev Maskarénský hřbet Kermadecký příkop Kokosová pánev Kjúšú-palauský hřbet Jávský příkop Angolská pánev Velrybí hřbet Filipínský příkop Peruánská pánev Kokosový hřbet Boninský příkop Kapská pánev Práh Rio Grande Aleutský příkop Kapverdská pánev Guinejský práh Plošina Albatros Amundsenova pánev Madagaskarský práh Pozn. Neuvažujte Jižní oceán. Používejte zkratky: Tichý (T), Atlantský (A), Indický (I), Severní ledový (SL) oceán.

TVARY OCEÁNSKÉHO DNA – ŘEŠENÍ Doplňte oceány TVARY OCEÁNSKÉHO DNA – ŘEŠENÍ Doplňte oceány. Uveďte, pokud použijete jiný atlas než modrý od Kartografie Oc Mariánský příkop T Lofotská pánev SL Arabsko-indický hřbet I Portorický příkop A Somálská pánev Maskarénský hřbet Kermadecký příkop Kokosová pánev Kjúšú-palauský hřbet Jávský příkop Angolská pánev Velrybí hřbet Filipínský příkop Peruánská pánev Kokosový hřbet Boninský příkop Kapská pánev Práh Rio Grande Aleutský příkop Kapverdská pánev Guinejský práh Plošina Albatros Amundsenova pánev Madagaskarský práh Pozn. Neuvažujte Jižní oceán. Používejte zkratky: Tichý (T), Atlantský (A), Indický (I), Severní ledový (SL) oceán.

ZDROJE INFORMACÍ : Obr.1 - [cit. 2012-11-24]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continents_by_colour.png?uselang=cs > . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Maphobbyist Obr.2 - [cit. 2012-11-24]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Everest_North_Face_toward_Base_Camp_Tibet_Luca_Galuzzi_2006.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 Generic, Autor: Luca Galuzzi Obr.3 - [cit. 2012-11-24]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Marianatrenchmap.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Kmusser Obr.4 - [cit. 2012-11-24]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dead_Sea_by_David_Shankbone.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: David Shankbone Obr.5 - [cit. 2012-11-24]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Karte_baikal2.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: de:Benutzer (Sansculotte) Zeměpisné rekordy. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné z WWW: .< http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bpisn%C3%A9_rekordy_sv%C4%9Bta > Největší ostrovy světa. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch_ostrov%C5%AF> Třípísmenné kódy zemí. ISO 3166-1 alpha-3. < http://en.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1_alpha-3 > Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.