Filozofie 20. století – Filozofie bytí Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMFilozofie 20. století – Filozofie bytí Označení DUMVY-32-INOVACE-06_1_17 AutorMgr. Eva Adamíková Datum Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společenskovědní základ Tematický okruhDějiny světové filozofie Ročník3. ročník gymnázia

Filozofie bytí

Co se dozvíte? o M. Heideggerovi, o velkém německém filozofovi 20. století, který ovšem na sobě nese poskvrnění ve formě členství v NSDAP, jaké nové pohledy na život člověka M. Heidegger přinesl, jaký význam má pro M. Heideggera poezie, literatura a jazyk vůbec

Martin Heidegger (1889 – 1976) Jeden z nejvýznamnějších filozofů 20. stol. Studoval v Kostnici Studoval a poté pracoval na gymnáziu ve Freiburgu Osobní asistent E. Husserla Asi 2 roky se angažoval v NSDAP, ve funkci rektora

Obrázek 1.

Sám se nepovažoval za existencialistu, spíše za fenomenologa Ústřední problém – bytí Odhaluje bytí analýzou způsobů naší existence Zavádí nové pojmosloví Esence – podstata bytí Existence - každodennost, povrchnost

Podle něj je rozdíl mezi bytím a jsoucnem Tento rozdíl nazývá ontologickou diferencí Bytí je přítomno v jsoucím Nikde nemluví o člověku Jaké jsoucno by mohlo nejspolehlivěji vykázat bytí? No přece naše vlastní jsoucno Nazývá jej dasein

Člověk je místem, kde se děje událost bytí Dasein musí svou existenci zajišťovat, starat se o sebe, jsme ne-hotoví Jsme rozprostřeni v čase, sami se „časujeme“ Člověk je svou vlastní budoucností Je projektem sebe sama Tato budoucnost mu nesmí být odebrána Člověk ví o své konečnosti Ví o své smrti Smrt nám nemůže být odebrána

Naše každodennost je institucionalizována Nutí nás žít v nepřiměřeném čase Shon, spěch, obstarávání Žijeme, jak „se“ žije, jak „se“ obléká, jak „se“ chová Člověk se stává odosobněným „kýmkoliv“ Cestou k plné a odpovědné existenci je existenciální otřes a schopnost tento otřes vystát a přijmout

Takovým otřesem může být i úzkost Úzkost aktivizuje duševní energii člověka, nutí ho hledat, přemýšlet, nacházet Úzkost je připomínkou prostoru, který nelze nikdy naplnit věcmi, institucemi, každodenním sháněním Heidegger za vodítko k plné existenci považuje poesii, básnický jazyk a jazyk vůbec

Když si uvědomuji konečnost svého bytí, uvědomuji si zároveň nesmírnou hodnotu času, který je mi vyměřen pro realizaci mého „já“ Jsem-li vržen do tohoto světa, který končí smrtí, pak by můj život neměl být v řádu pomíjivých věcí, ale měl by dostat ráz čehosi autentického, co zanechá stopy po mé existenci

Umělecký čin Tvůrčí akt Dílo „Bytí a čas“

Otázky: 1.Nečiníme si obraz světa takový, jaký ho vidět chceme? 2.Nemůže nám Heidegger pomoci v otázkách po shodě či rozdílu různých typů myšlení, mentalit a kultur? 3.Co to je úzkost? Popište pocity úzkosti? 4.Jaký je rozdíl mezi strachem a úzkostí? 5.Jak byste vysvětlili termín autenticita bytí?

Odpovědi 1.Do vnímání tohoto světa promítají naše vědomosti, zkušenosti, předsudky… 2.M. Heidegger nám může pomoci pochopit a porozumět jiným kulturám, mentalitám lidí… 3.Úzkost je nejistota, něco neurčitého, co nás přinutí se zastavit a zamyslet… 4. Strach máme z konkrétních událostí… 5.Autenticita bytí je mé vlastní bytí, nezaměnitelné, jedinečné…

Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN

Obrázek 1.: HERBERT WETTERAUER. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ons/2/21/Martin_Heidegger_for_WP.jpg