Rozdělení hudebních nástrojů (z hlediska způsobu tvorby tónu) a zařazení klavíru a varhan

Bicí nástroje 1. Samozvučné (tón vzniká chvěním hmoty, ze které jsou vyrobeny) – činely, zvony, gong, xylofon, triangl ad. 2. Blanozvučné (tón vzniká rozechvěním blány nástroje) – bubny, tympány, tamburína

Dechové nástroje 1. Ústní (tón vzniká nárazem dechu na hranu otvoru nástroje) – flétna, pikola 2. Jazýčkové (tón vzniká rozechvěním plátku neboli jazýčku nástroje) – klarinet, saxofon, hoboj, fagot 3. Nátrubkové (vzduch se rozechvívá přímo rty, na něž se nasazuje nátrubek) – lesní roh, pozoun, trubka, tuba ad. 4. Vícehlasé - bez klaviatury: Panova flétna - s klaviaturou: varhany, harmonium

Strunné nástroje 1. Smykací (struny se rozechvívají smyčcem) – housle, viola, violoncello, kontrabas 2. Drnkací (struna se rozechvívá prstem nebo trsátkem) – loutna, kytara, ukulele, citera, mandolína, banjo, harfa ad. 3. Úderné – paličkové (struny jsou rozezněny údery paliček) – cimbál - s klaviaturou (struna je rozezněna mechanickým úderem dřevěného kladívka) – klavír

Vznik klavíru „klavírní rodokmen“

„Pradědeček“  od 6.století př.n.letopočtem MONOCHORD /Jednastruna/ – nástroj starořeckých teoretiků (určování a měření intervalů) od 2. století našeho letopočtu HELIKON – vícestrunný „monochord“

„dědeček“  běžně od konce 14.století KLAVICHORD (Klávesastruna)– k helikonu byly přidány klávesy známé z varhan Stal se velmi oblíbeným nástrojem v době 1500-1750 – využíval se pro výuku hry v domácích-menších prostorách a díky svým vlastnostem i jako cestovní nástroj

http://www.youtube.com/watch?v=f6nJrEcSO8g

„Bratranec dědy“ CEMBALO – vzniklo zhruba současně s klavichordem, jeho otcem je „psalterium“ (cimbálový nástroj starého původu). Doba rozkvětu cembala je shodná s obdobím slávy klavichordu – tyto nástroje, ač konkurenti, se vyvíjely a udržovaly se v hudební praxi vedle sebe. Cembalo mělo silnější zvuk a využívalo se ke koncertním účelům ve větších prostorách. Umožňovalo také rychlejší hru oproti klavichordu.

z přelomu 17.a 18.století z 2.poloviny 18.století

„Táta“ Od r. 1698 KLADÍVKOVÝ KLAVÍR – vynalezen italským nástrojařem Bartolomeem Christoforim. Díky mechanismu kladívek bylo umožněno vytváření dynamických rozdílů. Z toho důvodu se začalo nástroji říkat FORTEPIANO, později jen PIANO.

Kladívkový klavír z roku 1726

„DNEŠNÍ“ KLAVÍR Zdokonalování kladívkového klavíru, rozmach firem vyrábějící klavíry – od konce 19.století – Streicher, Broadwood, Steinway, Bechstein, Bösendorfer, Petrof, Yamaha 2.pol.20.století – vznik elektrických nástrojů – zdokonalený typ – digitální klavír