Chemické složení extracelulární matrix

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
Advertisements

Obecná stavba kosti. Růst a pevnost kostí. Kostní věk
Biologická role proteinů
Bílkoviny Proteiny SŠZePř Rožnov p. R PaedDr
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
S A C H A R I D Y VI. Polysacharidy PaedDr. Jiřina Ustohalová
Pojivová tkáň.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Stavba a funkční třídění pojivové tkáně
Struktura a vlastnosti bílkovin.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_02.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Nutný úvod do histologie
VAZIVO A JEHO PRŮKAZ Autoři: Petra Satori a Jana Odvárková
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Chemická stavba bílkovin
Sloučeniny v organismech
Opěrná soustava Člověk patří mezi obratlovce- tzn. má pevnou osu těla- páteř tvořenou obratli a na ní navěšeny kostry horní a dolní končetiny Počet kostí.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Eva Vojířová Číslo materiálu 4_2_CH_13 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
POJIVA Nejrozšířenější typ tkáně
Biologie člověka.
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
Fyziologické aspekty stárnutí
SVALY Obecná charakteristika.
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Způsoby mezibuněčné komunikace
Cukry Alice Skoumalová.
3. ISOENZYMY (isozymy) – způsob regulace v různých tkáních a za různých vývojových stádií. Isozymy nebo isoenzymy jsou enzymy lišící se sekvencí a složením.
Proteinové interakce Proteinové komplexy interaktom
Obecná osteologie J. Riedlová.
PROTEINY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX
(aminokyseliny, peptidy…)
Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
BÍLKOVINY ( PROTEINY ) biomakromolekulární látky.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Funkce bílkovin Ch_059_Přírodní látky_Funkce bílkovin Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
1 Fyzikální principy tvorby nanovláken 11. Nanovlákna vytvářená buňkami D.Lukáš 2010.
HLAVNÍ SLOŽKY EXTRACELULÁRNÍ MATRIX Jana Novotná.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
Proteiny Bílkoviny. Bílkoviny jsou makromolekulární přírodní látky složené ze sta a více molekul aminokyselin. Při tvorbě bílkovin se aminokyseliny peptidickou.
Cukry Alice Skoumalová.
TKÁNĚ - EPITELY.
POLYSACHARIDY Glykany
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Glykoproteiny a Muciny
Buňka  organismy Látkové složení.
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Pojivová tkáň.
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost.
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 9/17/2018.
EXTRACELULÁRNÍ MATRIX, BUNĚČNÉ ADHEZE A SPOJE
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Opěrná soustava Autor: Mgr.Diana Mücksteinová
C5720Biochemie 07-Polysacharidy Petr Zbořil 1/2/2019.
Téma: Tkáně.
C5720Biochemie 07-Polysacharidy Petr Zbořil 1/13/2019.
Hustá pojiva Pojiva oporná
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 5/2/2019.
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Chemické složení extracelulární matrix Petr Tůma

Živočišné tkáně buňky + extracelulární prostor → vyplněn makromolekulami – extracelulární matrix pojiva – extracelulární matrix tvoří většinu hmoty tkáně extracelulární matrix a vlastnost tkáně šlachy – pevnost + pružnost kost – tvrdost + hutnost chrupavka – pružnost + tlumení nárazů rosol v oku – měkkost + průhlednost bazální lamina – kontrola buněk

Extracelulární matrix mechanická opora tkání aktivní funkce: regulace dělení, migrace i tvaru buněk Tvorba makromolekul ECM syntéza přímo v tkáni fibroblasty chondroblasty v chrupavce osteoblasty v kosti Makromolekuly ECM polysacharidové řetězce glukosaminoglukanů + proteiny = proteoglykany fibrilární proteiny: kolagen, elastin, fibronektin, laminin

Komplexní uspořádání extracelulární matrix 2. buňka 1. buňka Kolageny Integriny Fibronektiny Glukosaminoglykany a proteoglykany

Glukosaminoglykany - GAG pravidelně se opakující disacharidové jednotky aminocukry N-acetylglukosamin N-acetylgalaktosamin uronové kyseliny D-glukuronová L-iduronová sulfatace negativní náboj – vyplňují prostor přítomnost Na+ - váže vodu – odolnost tlaku Třídy GAG kyselina hyaluronová tvoří páteř proteoglykanu neobsahuje sulfát nekovalentně se váže s komplexem proteoglykanů váže velké množství vody

Postranní řetězce glukosaminoglykanů dermatansulfát kůže, cévy, srdeční chlopně heparinsulfát žírné buňky kolem plicních artérií, játra a kůže keratansulfát rohovka, kost, chrupavka chondroitinsulfát chrupavka, kost, srdeční chlopně

Proteoglykany obrovské komplexní molekuly (Mr > 2.106) 5 % protein + 95 % polysacharid proteinové řetězce postranní řetězce glukosaminoglykanů (20-40 disacharidových jednotek) kyselina hyaluronová

Vlastnosti GAG vytváří gely a vyplňují extracelulární prostor váží vodu odolnost proti tlaku návrat původního tvaru tkáně selektivní molekulární síta propouští molekuly o určité velikosti heparan sulfát – bazální lamina ledvinových glomerulů vazba signálních molekul proteinové růstové faktory – fibroblastový růstový faktor vazba na kolagenní fibrily tvorba sítí v kostech se na ně váží vápenaté soli (hydroxyapatit a uhličitan vápenatý) adheze buněk a jejich migrace

Fibrilární proteiny - kolagen výskyt u všech mnohobuněčných živočichů hlavní složka kůže a kostí – u savců 25% hmoty všech proteinů pevnost v tahu pojiv Aminokyselinové složení charakteristická sekvence: -Gly-X-Y- glycin - ⅓ ze všech aminokyselin prolin - v pozici X nebo Y 4-hydroxyprolin – v pozici Y dále – 3-hydroxyprolin a 5-hydroxylysin všechny další aminokyseliny

Posttranslační modifikace aminokyselin v endoplasmatickém retikulu

α-helix x kolagenový helix pravotočivý jeden závit 3,6 aminokyselin 0,54 nm stabilizace lineární H-vazby uvnitř řetězce kolagenový helix levotočivý jeden závit 3,3 aminokyselin 0,96 nm stabilizace H-vazby mezi různými řetězci

Kolagen tvoří superhelix

Syntéza kolagenu v buňce Endoplasmatické retikulum pre-prokolagen Golgiho aparát odštěpení prepeptidu hydroxylace prolinu a lysinu glykosylace 5OH-Lys oxidace cysteinu vytvoření superhelixu prokolagen

Extracelulární modifikace kolagenu prokolagen odštěpení propeptidu – kolagenáza oxidace Lys a 5OHLys tropokolagen uspořádání tropokolagenů ve fibrile fibrila

Stupně organizace kolagenu vlákno fibrila superhelix α-helix

Uspořádání kolagenu v pojivu fibroblast překližkové uspořádání (řez kůží pulce)

Typy kolagenů U savců identifikováno 12 základních typů kolagenů (celkově známo něco přes 20 typů). tvořící vlákna tvořící sítě transmembránové Odlišují se typem polypeptidových řetězců v superhelixu. Typ I [α1(I)2α2(I)] nejrozšířenější (90 % kolagenu v organismu) v pokožce, šlachách, kostech a zubech Typ II [α1(II)]3 v chrupavkách a sklivci Typ III [α1(III)]3 kolagen embryonálního vývoje později je nahrazen typem I Typ IV - bazální lamina epitelů Typ V - stěna krevních cév

Poruchy syntézy kolagenu poruchy zesíťování a sestavování kolagenu defekt v enzymu kolagenázy defekt v enzymu lysyloxidázy hyperelastická kůže

Elastin kůže, stěny artérií, plíce – 50% hmoty stěny aorty prostorová síť elastických vláken – 5krát roztažitelnější než guma Syntéza vysoký obsah prolinu a hydroxyprolinu sekretován jako tropoelastin – v blízkosti membrány zesíťován – vazba mezi lysiny – desmosin 2 typy segmentů hydrofóbní vlákno propojovací segment desmosin

Struktura elastinu pružné hydrofóbní vlákno spojovací segment

Fibronektiny nekolagenní proteiny s vazebnými místy pro makromolekuly ECM a membránové receptory velké glykoproteiny vyskytující se u všech obratlovců Struktura dimery vazebné domény pro: kolageny, integriny, fibrin Isoformy kódovány 1 genem s cca 50 exony – alternativní sestřich plasmatický – rozpustný ve vodě cirkuluje v krvi srážení krve + fagocytóza ostatní formy – nerozpustné ve vodě propojení vláken ECM na cytoskelet přes integriny adheze buněk, migrace buněk při gastrulaci

Fibronektiny – proteinová lepidla

Bazální lamina 40-120 nm silná vrstva specializované ECM podkládá epitelové buňky – oddělení od pojiv obklopuje svalové a tukové v glomerulech ledvin tvoří filtr určuje polaritu buněk, ovlivňuje metabolismus, organizuje proteiny v plasmatické membráně

Složení bazální laminy Laminin tvořen 3 polypeptidovými řetězci – α, β, γ tvar kříže – disulfidové můstky vazebné domény pro: kolagen IV, heparinsulfát, integriny Kolagen IV není vláknitý vytváří mnohovrstevnou síť

Chemické složení kostí tvrdost + pevnost kostní dřeň: tvorba krevních buněk zásobárna: Ca2+ (cca 1 kg), fosfátů anorganická složka: apatit – krystalická forma Ca3(PO4)2 apatit karbonát Ca10(PO4)6CO3 hydroxyapatit Ca10(PO4)6(OH)2 fluoroapatit Ca10(PO4)6F2 organická složka: kolagen (Typ I) proteoglykany alkalická a kyselá fosfatáza