Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0028 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_330 Název školy Gymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie Ročník 4. Datum vytvoření 2. 12. 2013 Anotace Výklad nové látky Oběhová soustava I. Prezentace Metodický pokyn prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
Oběhová soustava I.
oběhová soustava zajišťuje neustálý koloběh krve v lidském těle krev koluje v uzavřeném krevním systému krev je po těle rozváděna cévami – tepny, žíly, vlásečnice cévy mohou měnit svůj průsvit – zužují se a roztahují (tím regulují množství krve zásobující daný orgán)
Tepny (Artérie) vedou okysličenou krev od srdce (výjimka plicnice) krev proudí pod velkým tlakem větví se na tepénky (arterioly) skládají se ze tří vrstev vazivový obal – obsahuje kolagenní vlákna vrstva elastických vláken a hladkého svalstva – tato vrstva umožňuje měnit průsvit endotel – vnitřní výstelka, jedna vrstva plochých buněk
Žíly (Vény) vedou odkysličenou krev směrem do srdce (výjimka 4 plicní žíly) krev je hnána pod menším tlakem než v tepnách větví se na žilky (venuly) podobná stavba jako u tepen, jen vrstva elastických vláken a hladké svaloviny je tenčí velké žíly v dolních končetinách mají chlopně, ty zamezují zpětnému toku krve
Vlásečnice (Kapiláry) jsou tvořeny pouze endotelem je zde nejmenší krevní tlak, krev zde proudí nejpomaleji – tím dochází k snadnější výměně látek mezi krví a tkáněmi vytvářejí krevní řečiště
Srdce velikost srdce odpovídá sevřené pěsti hnací pumpa pro rozvod krve je uloženo na levé straně v dutině hrudní srdce je uloženo ve vnějším vazivovém obalu – osrdečník (perikard) osrdečník není elastický, např. při infarktu se v něm shromažďuje krev, která utlačuje srdce těsně na povrchu srdce je jemná blána – epikard vlastní svalovina srdce - myokard zevnitř vystýlá srdce jemná vazivová blána - endokard
Stavba srdce horní dutá žíla plicní tepna (plicnice) plicní žíla mitrální chlopeň aortální chlopeň levá komora pravá komora levá síň pravá síň aorta plicní chlopeň trojcípá chlopeň dolní dutá žíla
Oběh krve Z levé komory je okysličená krev vypuzována do celého těla aortou. V těle se aorta rozvětvuje do jednotlivých tepen, které se dále větví na tepénky. Tepénky přecházejí ve vlásečnice (kapiláry). Takto vzniká krevní řečiště. Levá komora → aorta → tepny → tepénky → vlásečnice. V krevních vlásečnicích dochází k výměně látek mezi krví, buňkami a tkáňovým mokem. Vlásečnice se postupně rozšiřují do žilek, které se spojují do žil a ty (horní dutá žíla z horní poloviny těla, dolní dutá žíla z dolní poloviny těla) přivádějí odkysličenou krev do pravé síně. Z pravé síně je krev vypuzována do pravé komory. Z pravé komory plicní tepnou (tepna, která se větví na plicní tepny a tepénky) až do plic. V plicích přechází tepénky do vlásečnic. Dochází tu k výměně plynů mezi krví, vlásečnicemi a vzduchem. CO2 z krve vlásečnic odchází do plic a ven. Naopak O2 ze vzduchu v plicích přechází do krve vlásečnic. Okysličená krev odtéká z plicních vlásečnic do žilek, žil a plicními žílami do levé síně. Z levé síně je krev vypuzována do levé komory. Z levé komory aortou do celého těla.
Zdroje MESSERWOLAND. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 16.12.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Diagram_of_the_human_heart_%28multilingual%29.svg