Využití vysokopecní strusky a přírodního anhydritu k přípravě struskosíranového pojiva Autoři: Ing. Dominik Gazdič Prof. Ing. Marcela Fridrichová, CSc. Ing. Jan Novák Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav stavebních hmot a dílců Veveří 331/95, 602 00 Brno email: gazdic.d@fce.vutbr.cz

Úvod Vysokopecní struska je svými vlastnostmi členěna mezi tzv. látky latentně hydraulické. Určité hydraulické vlastnosti projevují až po přidání patřičného množství budiče neboli aktivátoru (sádrovec, anhydrit, vápno, cement,...) Vlastnosti struskosíranového pojiva: pevnosti v tlaku 20 až 30 MPa malý vývin hydratačního tepla odolností proti agresivním vodám

Cíl V rámci práce byla řešena problematika přípravy struskosíranového pojiva. Konkrétně se jednalo o sledování dosahovaných technologických vlastností a průběhu hydratačního procesu v závislosti na poměru dávkování jednotlivých složek pojiva.

Použité suroviny: Základní surovina: VYSOKOPECNÍ STRUSKA Budiče: PŘÍRODNÍ ANHYDRIT CaSO4 PORTLANDSKÝ CEMENT CEM I 42,5 N

Metodika Poměr mísení jednotlivých složek pojiva VYSOKOPECNÍ STRUSKA : ANHYDRIT (+ P. CEMENT) Jednotlivé vzorky struskosíranového pojiva byly připraveny nadávkováním příslušného množství jednotlivých složek a následně důkladně homogenizovány. Takto připravené pojivo bylo dále podrobeno sledování: základních technologických vlastností průběhu hydratačního procesu

Sledované technologické vlastnosti TUHNUTÍ VODNÍ SOUČINITEL PEVNOSTI V TLAKU V TAHU ZA OHYBU OBJEMOVÁ HMOTNOST

Technologické vlastnosti

Průběh hydratačního procesu Uskutečněno stanovením mineralogického složení hydratovaných vzorků metodou RTG-difrakční analýzy Sledován vždy na zbytcích trámečků po pevnostních zkouškách. Postupovalo se tak, že bezprostředně po pevnostní zkoušce byla u vzorků chemicky přerušena hydratace jejich trojnásobnou vypírkou v etylalkoholu a závěrečnou vypírkou v acetonu. Vzorky byly následně podrobeny mineralogickému rozboru.

Diskuze výsledků a závěr Iniciace hydraulických vlastností vysokopecní strusky přídavkem přírodního anhydritu v kombinaci s p. cementem se ukázalo jako účinná. Po 7 dnech hydratace bylo dosaženo hodnoty pevnosti v tlaku cca 12 MPa.

Závěr: Pro další výzkum v této oblasti se doporučuje: rozšířit sledování dosahovaných vlastností o delší časové rozmezí a dále podrobit vzorky zkoumání metodou termické analýzy optimalizovat dávku použitého budiče expozice při volném uložení na suchu

Tento příspěvek byl vytvořen za podpory: VVZ MSM 0021630511 „Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí“ GAČR 103/05/H044 „Stimulace vědeckého rozvoje doktorandů na oboru stavebně materiálové inženýrství“