MIKROBIOLOGIE KRMIV   Úvod Mikroflora objemných krmiv Mikroflora sena Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí Mikrobiologie siláže

Mikroorganismy vesměs nežádoucí Úvod   Mikroorganismy vesměs nežádoucí podíl na destrukci živin produkce nežádoucích metabolitů Výjimky: mléčné bakterie v siláži a senáži mikroorganismy (zvláště kvasinky) jako zdroj vitamínů a bílkovin probiotika – živý krmný mikrobní doplněk k optimalizaci mikroflóry trávicího traktu

Mikroflora objemných krmiv = mikroflora zelených částí rostlin = epifytní mikroflora V průměru nepříznivé složení Obvyklý počet 105 – 108/g (podrobnosti viz půdní mikrobiologie)

Přísun vody vede ke stimulaci mikrobních procesů Mikroflora sena Snížení obsahu vody (na 12-16%) vede k omezení mikrobiálních aktivit a změně složení mikroflory – vychází z epifytní snížení počtu (při optimálním sušení) přechod bakterií v anabiosu preference klidových stádií (spóry, konidie) typičtí představitelé – mikromycety, Bacillus Přísun vody vede ke stimulaci mikrobních procesů Samozahřívání - Termogenese = výsledek fyziologických a mikrobiálních procesů při nepřiměřeném obsahu vody (i lokálně) Hlavním zdrojem tepla mikroorganismy 5-10 % substrátu = zdroj živin 95-90 % pro produkci tepla (v půdě 20-40% živiny, 80-60% mineralizace – energie) Fáze: fyziologická mikrobiologická (mesofilové, termofilové) chemická, suchá destilace samovznícení

Mikroflora jadrných krmiv Základ - epifytní mikroflora Zvýšený výskyt vždy negativní ČSN 46 70 11 „Metody zkoušení nezávadnosti krmiv“ ČSN 46 70 06 „Mikrobiologické zkoušení krmiv Není norma stanovující konkrétní parametry Hlavní kriteria kvality: - bez patogenních mikroorganismů (Salmonella) - bez mikromycet – producentů toxinů Naše výsledky: - celkový počet bakterií do 103/g výborné do 105/g vyhovující - počet mikromycet do 103/g dobré do 104/g průměrné nad 105/g plesnivějící (plesnivé) Hlavní skupiny mikroorganismů: - bakterie: Bacillus , Pseudomonas, Escherichia! Salmonella ! - mikromycety: Aspergillus! Penicillium, Mucor, Alternaria Fusarium!   Polská norma vymezuje počty: Proteolytické b. Amonifikační b. Saprofytické houby Toxiny produkující mikromycety

= konzervovaná objemná (zelená) píce činností mléčných bakterií Mikrobiologie siláže = konzervovaná objemná (zelená) píce činností mléčných bakterií 3 základní podmínky: anaerobní uložení silážované hmoty (velikost řezanky, rychlost naskladnění, vytěsnění vzduchu, uzavření….) 2. cukerné minimum (Zubrilin) = dostatek zkvasitelných cukrů, aby pH pokleslo na cca 4,2 (odvislé od pH) 3. přítomnost bakterií mléčného kvašení Fáze silážování: fáze smíšené mikroflory (do 7 dnů) – rozvoj všech epifytních bakterií, spotřebován O2, rozvoj anaerobů, počátek produkce org.kyselin fáze bakterií mléčného kvašení – anaerobiosa umožňuje rozvoj BMK; zpočátku hlavně kokovité (podfáze mléčných koků - Lactococcus) – rychle se množí ale méně odolné vůči pH; nahrazeny tyčinkami (podfáze ml.tyčinek – Lactobacillus); při nízkém pH odumírání i tyčinek technologická zralost (cca po 8 týdnech) – mikrobní procesy ustávají, píce je konzervována a získává dlouhodobou skladovatelnost

Hlavní mikroorganismy siláže Bakterie mléčného kvašení jediná pozitivní skupina v siláži; fermentuje glycidy na kyselinu mléčnou; homormentativní (preferovány) i heterof.; Lactococcus (lactis), Lactobacillus (plantarum) Mikromycety (plísně) Negativní – konkurenti BMK, rozklad živin, produkce toxinů; Acidorezistentní, regulace anaerobiosou; Aspergillus, Penicillium…. Bakterie máselného kvašení Konkurenti BMK, produkce kys.máselné, tím zhoršení organoleptických vlastností; Anaerobní, regulace – pH: < 4,9 (4,5); Clostridium Hnilobné bakterie Dominantní v efifytní m., rozklad proteinů, vznik nežádoucích metabolitů (NH4+); Aerobní až anaerobní, regulace: nízké pH Pseudomonas, Escherichia… Kvasinky Konkurenti BMK (etanol + CO2); V malém množství nevadí; Fakultativní anaerobové; Regulace – dlouhá generační doba; Saccharomyces

Regulace procesů v siláži Anaerobiosa = nezastupitelná podmínka Očkování BMK – nutný ale dostatek glycidů Polyvalentní x monovalentní; Enterococcus faecium (Lactisil) Lactobacillus Doplnění dalších mikroorganismů Především jako zdroj hydrolas Bacillus, Aspergillus… Kombinované přípravky Obsahují enzymovou složku (hydrolýza polysacharidů – např. amylasy) + BMK Doplnění glycidů Melasa - dříve nejpoužívanější přísada Kombinace snadno a obtížně silážovatelných rostlin Snížení pH (nyní výjimečně) Přídavek organických či anorganických kyselin nahradí určitý nedostatek glycidů; (kys.mravenčí, H2SO4….) Regulace nežádoucích mikrobů (nyní výjimečně) Soli organických kyselin, formaldehyd Antibiotika (již zakázána) – ČR dříve pouze 2: bacitracin, chlortetracyklin