Histologie a embryologie Vazivová tkáň Histologie a embryologie

Stavba a funkce vaziva Hlavní složkou je extracelulární matrix- složená z proteinových vláken a vazivových buněk Funkce: strukturální účast v imunitních reakcích nutriční - Vznik: z mezodermu, z mezenchymových bb. – velké bb, s oválným jádrem a zřetelnými nukleoly

Základní hmota Bezbarvá a průsvitná hmota Vyplňuje prostory mezi vazivovými bb. a vlákny Složená hlavně z glykosaminoglykanů a strukturálních glykoproteinů Glykosaminoglykany polysacharidy složené z k. uronové a hexosaminu Proteoglykany dermatan sulfát, chondroitin sulfát, keratan sulfát a heparan sulfát Dermatan sulfát – podkoží, šlachy, ligamenta a vazivová chrupavka, ve strukturách obsahující hlavně kolagen I. typu Chondroitin sulfát – hyalinní a elastická chrupavka, bohaté na kolagen II. typu Heparan sulfát – spojován s retikulárními vlákny obsahujícími kolagen III. Kys. hyaluronová – hraje úlohu v hojení ran, obsažena hl. v embryonál. tk.

Glykoproteiny Bílkoviny obsahující kovalentně navázané glykosaminoglykany Fibronektin – syntetizovaný fibroblasty a něk. epitelovými bb. Laminin – nalézá se v bazálních laminách, zodpovědný za přilnavost epitelových buněk k těmto strukturám Chondronektin – ve chrupavce Fibrilin – gykoprotein přítomný ve mikrofibrilách Marfanův syndrom AD, defekt ve struktuře fibrilinu, postihuje oči – ectopia lentis Skeletální systém – vysocí, arachnodaktylie, zvýšená pohyblivost kloubů Kardiovaskulární systém – aneurysmata aorty

Poruchy odbourávání proteoglykanů Dědičné poruchy degradace kyselých mukopolysacharidů - mukopolysacharidózy Známo 8 typů mukopolysacharidoz, odlišujících se klinickým projevem biochemickým defektem a charakterem mukopolysacharidů vylučovaných močí (chondroitinsulfát, keratansulfát, dermatansulfát, heparansulfát) Následky střádání Nadměrná produkce kolagenu, elastinu, dysmorfie, postižení kostního systému, ztluštění kloubních pouzder, ztluštění intimy arterií, hluchota, postižení neuronů centrálního a periferního nervstva

Buňky vaziva Fibroblasty: funkce: tvorba elastických , kolagenních i retikulárních vláken a amorfní mezibuněčné hmoty aktivní bb. – fibroblasty – hojná nepravidelná cytoplazma, zodpovědné za hojení ran klidové bb. – fibrocyty – menší, vřetenovitý tvar Makrofágy: vz. z prekurzorových bb. v kostní dřeni – monocyt – makrofág vytváří mononukleární fagocytární systém různé morfologické znaky – závislé na funkčním stavu a druhu tkáně 10-30 µm, oválné nebo ledvinovité jádro, dlouhá životnost funkce: fagocytóza cizorodých částic a mikroorganismů

Žírné buňky: vz. z kmenových bb Žírné buňky: vz. z kmenových bb. kostní dřeně, jádro oválné až kulaté, v cytoplazmě – bazofilní granula typ slizniční – v bazofil. granulech obsažen chondroitin sulfát typ vazivový – granula obsahují heparin, interakce s plazmatickým anthitrobinem III výskyt: hojný, nejvíce v dermis, trávicím a dýchacím traktu parakrinní typ buněk – uvolňují substance působící lokálně barví se metachromaticky na povrchu receptory pro IgE – zodpovědné za alergické reakce Metachromasie: vlastnost některých bazických barviv (toluidinová modř), kdy obarvený materiál získá jiný odstín než má původní barvivo

Plazmatické buňky – hojné v místech průniku infekce (př Plazmatické buňky – hojné v místech průniku infekce (př. střevní sliznice) - velké ovoidní bb. s bazofilní cytoplazmou - tvorba protilátek – nutný kontakt s makrofágy Tukové bb.( adipocyty) – skladují tuky Leukocyty – časté ve vazivu, vycestovávají stěnami kapilár a venul z krve - diapedéza – probíhá nepřetržitě, zvyšuje se při zánětu a) Neutrofily: obsahují 2 typy granul, mikrofágy, uplatňují se v akutní fázi zánětu b) Eosinofily: eosinofilní granula, počet se zvyšuje během alergických, parazitárních onemocnění c) Bazofily: granula obsahují heparin a histamin d) Lymfocyty: malé množství lehce bazofilní cytoplazmy, velké tmavé jádro T-lymfocyty B-lymfocyty – plazmatické bb. - produkují protilátky

Vazivová vlákna Dlouhé tenké bílkovinné polymery Kolagenní, elastická a retikulární Kolagenní vlákna nejpočetnější, pevná, uspořádána do kolagenních svazků Tvořena bílkovinou kolagenem Kolagen nejhojnější protein lidského těla Více než 12 typů složen z hydroxyprolinu a hydroxylyzinu Hydroxyprolin vz. posttranslační hydroxylací prolinu za účasti enzymu prolylhydroxylasy, jejímiž kofaktory jsou kys. Askorbová Nedostatek vit. C- kurděje: degenerace vaziva zvláště v místech rychlé obnovy kolagenu

Typy kolagenu Kolagen I.typu: nejhojnější, v podobě kolagenních vláken v kostech, dermis, šlachách, pouzdrech orgánů Kolagen II. typu: v hyalinní a elastické chrupavce Kolagen III. typu: většinou sdružen s kolagenem typu I, tvoří hlavní kolag. složku retikulárních vláken Kolagen IV. typu: bazální lamina, nevytváří fibrily ani vlákna Kolagen V. typu: přítomen v plodových obalech, krevních cévách Barvení na kolagen:

Elastická vlákna Skládá se ze tří typů vláken: oxytalanová, elauninová a elastická Struktura prodělává tři stádia: 1) oxytalanová vlákna – v závěsném aparátu čočky 2) dochází k ukládání elastinu mezi oxytalanová vlákna – vz. vláken elauninových – dermis, okolí potních žláz 3) elastin se postupně ukládá do centra svazku vláken – vz. elastická vlákna Elastin: syntetizován jako proelastin v kůži a šlachách je produkován fibroblasty a ve velkých cévách bb. hladkého svalstva obsahuje dvě AMK: desmosin a idesmosin

Retikulární vlákna Tenká, barví se černě solemi stříbra – vlákna argyrofilní PAS pozitivní – vysoký obsah glykoproteinů Obsahuje hl. kolagen III. Typu Výskyt: hladká svalovina, stroma krvetvorných orgánů (slezina, lymf. uzlina, červená kostní dřeň), játra, ledviny

Typy vaziva Řídké kolagenní vazivo (vazivo areolární): vyplňuje prostory mezi svalovými vlákny a fasciemi, zpevňuje epitelové tkáně, podkoží, serózní blány dutiny břišní a hrudní - ohebné, dabře prokrvené a není odolné vůči mechanickým vlivům - méně elastických a retikulárních vláken - nejhojnějšími bb. jsou fibroblasty a makrofágy - převládá amorfní hmota Husté kolagenní vazivo: převládají kolagenní vlákna, více odolné vůči mechanickým stresům Husté neuspořádané: kolagenní vlákna probíhají všemi směry (pars reticularis corii) Husté uspořádané: kolagenní vlákna probíhají paralelně (šlachy)

Elastické vazivo Vyskytuje se zřídka Silné rovnoběžně probíhající elastická vlákna Mezi vlákny se nacházejí fibroblasty a jednotlivé svazky jsou obaleny malým množstvím řídkého vaziva Tvoří lig. suspensorium penis, žluté vazy páteře Retikulární vazivo tvoří kostru myeloidních a lymfoidních orgánů Retikulární bb. (fibroblasty) vytvářejí jemnou síť retikulárních vláken – vytváří systém trámců = trabekul Podél trabekul jsou rozmístěny bb. mononukleárního fagocytárního systému

Rosolovité vazivo Tuková tkáň Množství amorfní hmoty obsahující k. hyaluronovou Rosolovité konzistence obsahující jemná kolagenní vlákna Z buněk převládají fibroblasty Tvoří hlavní složku pupečníku – Whartonův rosol, pulpa vyvíjejícího se zubu Tuková tkáň Specializovaný druh vaziva tvořen adipocyty Funkce: zdroj energie tepelná izolace ochranná dva typy: unilokulární tuková tkáň multilokulární tuková tkáň

Unilokulární tuková tkáň Buňky mají jen jednu tukovou vakuolu Hlavní zdroj energie U dopělého člověka Chybí na očních víčkách, na penisu, skrotu, ušním boltci Ovlivňována hormony kůry nadledvin (kortizon)- podmiňují tvar postavy Multilokulární tuková tkáň Bb. obsahují několik tukových vakuol Hnědý tuk, velké množství krevních kapilár a mitochondrií Hibernační žláza U novorozenců v oblasti lopatek Inervována sympatikem Novorozenci vystavení chladu – uvolňován noradrenalin – aktivuje hormon-senzitivní lipázu – hydrolýza na m.k. a glycerol – vzrůst tvorby tepla – působením termogeninu lokalizovaného v mitochondriích

Fyziologie: Lipidy v tukových bb. jsou triacylglyceroly (TAG)- estery mastných kyselin a glycerolu Mastné kyseliny se k bb. dostávají ve formě chylomikronů – vznikají ve střevních epiteliích, obsahují centrální jádro složeného hlavně z TAG a malého množství esterů cholesterolu Inervována sympatickými vlákny – uvolnění norepinefrinu – aktivace hormon-senzitivní lipázy – štěpení TAG – mobilizace zásob tuku Nadměrné hromadění tuku v unilokulárních bb. – obezita Adipocyty se zvětšují- obezita hypertrofická Zvýšení počtu adipocytů – obezita hyperplastická

Chrupavka Pružná vazivová tkáň Funkce: opora měkkých tkání růst a vývoj dlouhých kostí složena z bb.= chondrocytů a množství mezibuněčné hmoty (matrix) – obs. kolagen, k. hyaluronovou, proteoglykany a malé množství různých glykoproteinů Chybí krevní, lymfatické cévy a inervace Výživa pomocí perichondria nebo difúzí z kapilár perichondria,ze synoviální tekutiny Hyalinní, elastická a vazivová chrupavka Perichondrium: pouzdro z tuhého vaziva, na povrchu chrupavky - obsahuje cévní řečiště pro výživu chrupavky - obsahuje kolagenní vlákna I. typu, fibroblasty - chybí v místech pohyblivých kloubů

Hyalinní chrupavka Vytváří dočasný skeleton Zodpovědná za růst dlouhých kostí do délky Matrix: tv. kolagenem II. typu proteoglykany hl. chondroitin-4-sulfát, chondroitin-6-sulfát, keratan sulfát, chondronektin – zvyšuje přilnavost chondrocytů ke kolagenu Chondrocyty – na obvodu mají eliptický tvar - hlouběji jsou okrouhlé a mohou se shlukovat do skupin až 8 bb. = izogenetické skupiny - dospělé chondrocyty mají znaky bb. synt. Proteiny – bohatě utvářené drsné endoplazmatické retikulum - fce: ovl. hormonálně – STH, tyroxin a testosteron – zvyšuje tvorbu glykosaminoglykanů, kortison, hydrokortison zpomalují růst

Elastická chrupavka Vazivová chrupavka Obsahuje elastická vlákna Ušní boltec, stěny zevního zvukovodu, Eustachova trubice, epiglottis, drobné chrupavky hrtanu Odolnější vůči degenerativním procesům Vazivová chrupavka přechodná fáze mezi hustým vazivem a hyalinní chrupavkou V meziobratlových ploténkách, symphysis ossis pubis Chondrocyty podobné ch. hyalinní chrup., vyskytují se izolovaně nebo vytvářejí dlouhé sloupce Matrix složena z kolagenu I. typu Chybí perichondrium