PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán → pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 – 1,8 m2 a 4,5 kg) průměrná síla vrstvy podkožního tuku u dospělé osoby s přiměřenou tělesnou hmotností je asi 1,5 – 2 cm! chrání organismus před většími tepelnými ztrátami odděluje vnitřní prostředí od zevního prostředí skládá se z → pokožky, škáry a podkožního vaziva

Funkce pokožky ochrana těla (před vnikem škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením) udržování stálé tělesné teploty (pomocí kožních cév a potních žláz) smyslové funkce (receptory pro vnímání mechanických, tepelných a bolestivých počitků) skladovací funkce (podkožní tuk →funkce zásobní – energie a vit. A,D,E,K; mechanická a izolační) vylučovací funkce (mazové a potní žlázy → POT a MAZ → ochrana kůže; pot je kyselý, omezuje růst mikroorganismů a má proto slabé desinfekční účinky!) resorpční funkce (zdravá kůže → velmi malá; poškozená → vysoká, např. při popálení, možnost infekce)

Pokožka (epidermis) tvořena mnohovrstevným dlaždicovým (plochým) epitelem → nejsvrchnější buňky stále rohovatí, odumírají a odlupují se. mechanická odolnost; těžko rozpustná ve vodě buňky hlubších vrstev pokožky → stále se dělí a vytlačují starší buňky k povrchu; → obsahují tmavohnědé kožní barvivo (pigment melanin) – chrání před UV zářením; tvoří se až po narození barva kůže závisí na → množství melaninu, hloubce jeho uložení a na prokrvení kůže Dětská kůže je vláčnější – obsahuje až 80% vody! Kožní barvivo – pigment – se tvoří až po narození! Proto plod černocha je světlý jako plod příslušníka bílé rasy! Proto je dětská kůže citlivá na sluneční záření! Mázek → chrání kůži plodu před působením plodové vody; při porodu snižuje nebezpečí mechanického poškození a je bariérou proti infekci. → kryje především kůži obličeje, ramen a tříselné krajiny → šedobílá mazlavá hmota; obsahuje oloupané zrohovatělé buňky povrchu kůže s vysokým obsahem tukových látek → při první koupeli je mázek z velké části setřen

Škára (corium) pevná a pružná vazivová vrstva kůže skládá se z vazivových buněk a elastických vláken (ta se v podkoží kříží); tukové buňky jsou zde uloženy mazové a potní žlázy směrem k pokožce vysílá bradavkovité výběžky (papily) → v nich jsou kapilární sítě a nervová zakončení (receptory) Papily zvětšují výživnou plochu pokožky nervová zakončení → čidla bolesti hmatová (Meissnerova) tělíska → dotykové čití Krauseova tělíska → receptory chladu Ruffiniho tělíska → receptory tepla Elastická vlákna → orientována do určitých směrů odpovídající směru mechanického zatížení kůže v dané krajině. → zajišťují pružnost, roztažitelnost, pevnost a štěpitelnost kůže v určitých směrech. Směry štěpitelnosti → musí být respektovány při volbě kožních chirurgických řezů a při plastické úpravě řezných ran. → jinak vzniká velká nepevná jizva, která deformuje kožní reliéf a je kosmeticky nepřijatelná! Kožní lišty → výběžky škáry tvoří protáhlé valy, např. na bříškách prstů, které jsou patrné jako různé kresby → jedinečné pro každého člověka a nepodléhá změnám v průběhu života (daktyloskopie) → tento reliéf se postupně objevuje od 4.měsíce vývoje plodu!

Podkožní vazivo (tela subcutanea) uloženo pod škárou tvořeno sítí kolagenních a elastických vláken, mezi kterými jsou roztroušeny vazivové buňky v různých místech je více či méně bohaté na tuk Vater-Paciniho tělíska → receptory čití tlaku a tahu řídké podkožní vazivo → značná pohyblivost kůže (např. na krku a na čele)

Řez kůží

Přídatné kožní orgány (kožní deriváty) Vlasy (capili) a chlupy (pili) vlasové (chlupové) váčky → ústí sem mazové žlázy; jsou spojeny se snopečky hladkých svalových vláken „husí kůže“→ působením chladu na kůži primární, sekundární a terciální ochlupení Nehet (unguis) zrohovatělá destička na konečných článcích prstů ruky a nohy poskytují mechanickou ochranu „Husí kůže“→ vzniká působením chladu na kůži, drobné kožní svaly se upínají na povrchové vrstvy vlasové kůry → jejich smrštění napřímí vlas a vytlačí maz z mazových žláz. Barva vlasů a chlupů je podmíněna množstvím a druhem pigmentu, který je uložen převážně ve zrohovatělých buňkách vlasové kůry. Barva → je závislá na pohlaví, věku a na rasové příslušnosti Vývoj ochlupení → primární ( nitroděložní vývoj – lanugo; před porodem odpadá do plodové vody) → sekundární (vlasy, řasy, obočí a drobné chloupky na povrchu těla) → terciální (až v pubertě – chlupy v podpaží, ochlupení stydké krajiny a zevních pohlavních orgánů, chlupy v zevním zvukovodu, v nosní vchodu a u mužů vousy)

. Mazové žlázy všude, kde se nacházejí vlasy a chlupy kožní maz → činí pokožku vláčnou a hebkou a chrání ji; vlasy a chlupy chrání před vysycháním a lámavostí. Potní žlázy rozloženy nerovnoměrně nejvíce → v podpaží, na čele, dlaních a ploskách nohou pot → 98,5 – 99% vody, 0,6% NaCl a rozpuštěné organické látky (močovina, mastné kyseliny, aminokyseliny aj.) → tvoří se z tkáňového moku → jeho množství závisí na teplotě prostředí a na tělesné námaze (+- 0,5 l – 10 l a více/24hod) .

. Apokrinní žlázy (sexuální, pachové) produkují specificky „zapáchající“ výměšky začínají fungovat až v pubertě v podpaží, v okolí konečníku a v kůži pohlavních orgánů Mléčná žláza (glandula mammaria) největší kožní žláza v těle párová laločnatá žláza uložená v tukovém polštáři na přední ploše hrudní stěny → vytváří prs (mamma) – na vrcholu prsní dvorec s prsní bradavkou embryonálně se zakládá u obou pohlaví u dívek → v průběhu dospívání (vliv žens.hormonů) .

mléčná žláza → skládá se z 15 – 20 laloků, ty jsou rozděleny do řady drobných lalůčků tvořených žlázovými buňkami → vývody několika lalůčků se spojují do mlékovodů (probíhají v ose prsu a ústí na prsní bradavce 15 – 20 drobnými otvory prsní dvorec → tmavěji pigmentovaná kůže kolem bradavky; v jeho podkoží snopečky kruhovitě uspořádané hladké svaloviny prsní bradavka → spirálně upravená svalovina; svým stahem napomáhá vypuzení mléka z mlékovodů Laktace → tvorba mléka a jeho vyprazdňování z prsu; řízena hormonálně (prolaktin; vypuzování oxytocin) 1.mléko → vodnatý sekret (kolostrum, mlezivo) mateřské mléko → mléčný cukr, mléčná bílkovina, vitaminy, minerály, soli, hormony, tuky a protilátky . Mateřské mléko → v buňkách mléčné žlázy se vytváří z glukózy a aminokyselin mléčný cukr a bílkovina mléka. Mléčné tuky – z krevní plazmy. Ostatní látky – vitamíny, minerály, soli a hormony a protilátky – z krve matky. Tuky a sacharidy – dostatečný zdroj energie pro novorozence. Kasein → bílkovina obsahující všechny aminokyseliny, které jsou hl. stavebním materiálem pro tvorbu a obnovu tkání dětského těla. Kravské mléko → obsahuje více bílkovin, méně tuků a více vápníku. Odlišné chemické složení mléčných bílkovin a tuků od lidského mateřského mléka! Je pro novorozence těžko stravitelné!

Kojení utužení vazby mezi dítětem a matkou mateřské mléko je pro dítě lehce stravitelné a nutričně vyvážené tvorba mléka je závislá na nabídce a poptávce (čím více dítě saje, tím se tvoří více mléka) žena musí dodržovat pitný režim (min 2 - 3 l vody denně) a zásady zdravé výživy děloha se díky kojení rychleji po porodu zavinuje u žen, které kojí je menší riziko onemocnění rakovinou prsu, vaječníků a hrdla děložního o více jak 25%. u kojících žen dochází k rychlejšímu návratu postavy ke stavu před těhotenstvím. WHO → doporučuje – mateřské mléko jako nejvhodnější potravu pro všechny děti včetně nedonošených a nemocných dětí. - výlučné kojení do 6 měsíce věku dítěte a pak dále se zaváděním příkrmů od ukončeného 6.měsíce do 2 let dítěte a déle.

. správné techniky kojení podmínkou, aby dítě správně pilo jsou základní 3 reflexy hledací reflex (dotek rtů, okolí úst nebo tváře vyvolá otevření úst) sací reflex (peristaltický pohyb jazyka) polykací reflex kojící žena by neměla kouřit a pít alkohol kojení nechrání spolehlivě před dalším otěhotněním laktační poradkyně; laktační liga (www.kojeni.cz)