1 Vybraná mezinárodní regionální seskupení VŠFS kombinované studium REK 4. přednáška ( )

2 Studentům kombinovaného studia VŠFS p ř eji do NR 2005 hodn ě zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých p ř i náro č ném studiu. Dobrý výsledek u zkoušky z REK je samoz ř ejmý.

3 OSNOVA Úvod do problematiky - opakování 1. Mezinárodní regionální seskupení v oblasti obchodu 1.1 Hlavní mezinárodní obchodní seskupení na americkém kontinentě 1.2 Mezinárodní seskupení v Asii 2. Význam CEFTA a CU ČR – SR pro ekonomiku ČR

4 OSNOVA - pokračování 2.1 Vznik seskupení CEFTA, její základní cíle 2.2 Realizace cílů CEFTA v oblasti obchodu s průmyslovými výrobky 2.3 Bariéry liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky a se službami 2.4 Vznik celní unie ČR-SR, její cíle a problémy jejich realizace.

5 Úvod (opakování) Zóna s preferenčními obchodními cly (preferenční obchodní klub). Dvě nebo více zemí se mezi sebou sníží dovozní cla na veškeré zboží – vůči ostatním státům původní celní tarify. Příklad: Commonwealth Preference systém – VB + 48 kolonií (1932). Nejnižší forma.

6 Úvod - 1. pokračování Zóna volného obchodu. Příklad: ESVO – EFTA (European Free Trade Association – 1959/60). Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko).

7 Úvod – 2. pokračování Celní unie – příklad: malé státy na území dnešního Německa celní unie (Zollverein ) – základ pro pozdější sjednocení Německa. Od r na území ES. CU ČR a SR (od r do r. 2004). Obchod Z a S volné!

8 Úvod – 3. pokračování Společný trh – společný celní tarif navenek, uvnitř volný pohyb Z + S + VF. EU: realizace projektu JVT – spuštění 1. ledna 1993.

9 Úvod – 4. pokračování Ekonomická unie – společný trh + společná hospodářská, fiskální, monetární a sociální politika. Nejvyšší forma ekonomické integrace. Někdy termín HMU.

10 Úvod – 5. pokračování Příklad: USA – státy postoupily prakticky veškeré politické a hospodářské pravomoci federální vládě. Benelux: od CU přes ST až k ekonomické unii. EU – neúplná ekonomická unie.

11 ad 1 - Mezinárodní integrační seskupení v oblasti obchodu Cíl: charakterizovat význam mezinárodních regionálních seskupení pro rozvoj MO a pro zvýšení ekonomické úrovně daného regionu (v ZE – probráno) 1.1 Hlavní mezinárodní obchodní seskupení na americkém kontinentě 1.2 Mezinárodní seskupení v Asii

12 ad 1 – 1. pokračování 1.1 Hlavní mezinárodní obchodní seskupení na americkém kontinentě NAFTA (North American Free Trade Agreement). ČS: USA, Kanada, Mexiko. Podepsána 1992, platnost Původ v CUSFTA (Canada – USA Free Trade Agreement – Dohoda o volném obchodu mezi Kanadou a USA).

13 ad 1 – 2. pokračování Podpis 1987, platnost CARICOM (Caribbean Community and Common Market) pro rozvoj obchodu v oblasti střední Ameriky. Integrační seskupení Karibiku založené Je nástupcem CARIFTA (1965) - Karibské sdružení volného obchodu.

14 ad 1 – 3. pokračování ČZ CARICOM: 14 států Karibské oblasti. Cíle: ekonomická integrace ČZ, koordinace zahraniční politiky nezávislých zemí.

15 ad 1 – 4. pokračování CACM (Central American Common Market) – Středoamerický společný trh. Vytvořila Organizace středoamerických států (dohoda 1960, platnost 1963). ČZ: Kostarika, Guatemala, El Salvador, Honduras a Nikaragua.

16 ad 1 – 5. pokračování Cíl: liberalizace vnitro regionálního obchodu a vytvoření OVO + CU. ALADI (Asociación Latinoamericana de Integración). Anglický název: LAIA – Latin American Integration Association. Latinskoamerické integrační seskupení- založeno v r Nahradilo nefungující oblast volného obchodu LA (LAFTA) z r

17 ad 1 – 6. pokračování ČZ: všechny španělsky mluvící země Jižní Ameriky, Mexiko a Brazílie. Rozdělení zemí do 3 skupin (ekonomická vyspělost). Cíl: podpora integračního procesu v regionu.

18 ad 1 – 7. pokračování ANDEAN (Community of Nations) – Andské společenství národů). Vznik Původní název Andský pakt z r ČZ: Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Kolumbie a Peru. Panama – pozorovatel. Původně i Chile, 1976 pakt opustilo.

19 ad 1 – 8. pokračování Cíl: podpora rozvoje ČZ, urychlení růstu prostřednictvím ekonomické, obchodní a politické integrace. Nástroj: koordinace hospodářské a sociální politiky a liberalizace. Od 2/1995 Venezuela, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie tvoří oblast VO se společným vnějším tarifem. Do r – společný trh.

20 ad 1 – 9. pokračování MERCOSUR (Mercado Común Del Sur) – společný trh Jihu (vznik 1991, platnost 1995). ČZ: Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay. Přidruženým členem Chile (1996) a Bolívie (1997). Cíle: OVO, poté volný pohyb VF.

21 ad 1 – 10. pokračování Společný vnější tarif, společná obchodní politika, koordinace hospodářských politik. Od roku 1994 právní subjektivita, od 1/1/1995 ČS PVO a CU, v 12/1995 podpis Rámcové dohody s EU o obchodní a ekonomické spolupráci.

22 ad 1 – 11. pokračování 1998 – Dohoda o VO s ANDEAN. jednání o vytvoření OVO celé Ameriky do r

23 ad 1 – 12. pokračování 1.2. Mezinárodní seskupení v Asii ASEAN (Association of South Asian Nations) – Sdružení národů jihovýchodní Asie. Založení 1967: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko. V r přijata Brunej, v r Vietnam, v r – jako budoucí členové Laos a Myanmare (Barma).

24 ad 1 – 13. pokračování Cíle: rozvoj spolupráce pro urychlení ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje zemí regionu. V 10/1992 dohoda o OVO (AFTA – Asean Free Trade Area). Spolupráce s RZ, ale i s RTE.

25 ad 2 - Význam CEFTA a CU ČR- SR pro ekonomiku ČR 2.1 Vznik seskupení CEFTA, její základní cíle 2.2 Realizace cílů CEFTA v oblasti obchodu s průmyslovými výrobky 2.3 Bariéry liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky a se službami 2.4 Vznik celní unie ČR-SR, její cíle a problémy jejich realizace.

26 ad 2 – 1. pokračování 2.1 Vznik seskupení CEFTA, její základní cíle Central European Free Trade Agreement – Středoevropská dohoda o VO. Podpis Krakov 12/92, platnost 1/3/93. Zakládající ČZ: ČSFR (ČR a SR), Polsko a Maďarsko. Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko (jaro 2003).

27 ad 2 – 2. pokračování Cíle: liberalizace obchodu s průmyslovými a zemědělskými výrobky, vytvoření oblasti VO do r U průmyslových výrobků se podařilo naplnit, služby nikoli, zemědělské výrobky asi z 50 %. Podmínky pro rozšiřování.

28 ad 2 – 3. pokračování 2.2 Realizace cílů CEFTA v oblasti obchodu s průmyslovými výrobky Téměř plná liberalizace obchodu (výjimky – asi 2 % společného obchodu).Obchod zemědělskými výrobky liberalizován mírně nad 50 %.

29 ad 2 – 4. pokračování 2.3 Bariéry liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky a se službami Kvantitativní restrikce, licence, systém uplatňovaných dotací, normy – 5 zemí vystoupilo. Význam CEFTA pro ČZ.

30 ad 2 – 5. pokračování 2.4 Vznik celní unie ČR-SR, její cíle a problémy jejich realizace Customs Union between the Czech Republic and the Slovak Republic. Podpis , prozatímní provádění od , platnost

31 ad 2 – 6. pokračování Charakteristika CU podle WTO: jednotné celní území mezi smluvními stranami; zrušení cel, kvantitativních omezení a jiných opatření bránících volnému pohybu zboží a služeb mezi smluvními stranami; společná celní sazebník mezi zeměmi, které nejsou smluvními stranami.

32 ad 2 – 6. pokračování Společná obchodní politika – její koordinace z hlediska WTO není nutná. Podle WTO musí účastníci CU mezi sebou a vůči třetím zemím uplatňovat jednotný komplex netarifních opatření – licenční režimy, certifikace výrobků, antidumping.