P.Puchálková, D. Mitrenga – HODNOTY A IDEOLOGIE II

OBSAH PREZENTACE HODNOTY: 1. Proč katolíci podporují sociální tržní hospodářství dle Spiekera  Zásady katolické sociální nauky pro hospodářský řád  Koncept sociálního tržního hospodářství  Závěry 2. Změny hodnot v současnosti dle Giddense  Post-materialistické hodnoty  Diferenciace společenských politických postojů v současnosti  Nový individualismus

IDEOLOGIE: 3. Vybrané druhy ideologií a jejich současná definice dle Giddense  Smrt socialismu  Sociální demokracie starého stylu  Neoliberální perspektiva 4. Zájmy, ideologie a identity – rozdělení a jejich podoba v postkomunistických zemích dle Offeho

Zásady katolické sociální nauky pro hospodářský řád Katolická církev se neváže na žádný specifický politický, hospodářský či sociální systém – ale není vůči nim neutrální. 3 principy fungování společnosti princip solidarity princip subsidiarity princip obecného blaha Přístup k práci – výsada, trest Zásady pro hospodářský řád – svoboda, vlastnictví, podnikatel, spolurozhodování, soutěž, plná zaměstnanost Nezbytnost a meze systému dávek Nezbytnost a meze růstu a techniky – ekologický přístup Rozvojová pomoc

Koncept sociálního tržního hospodářství Koncept ze 30. let minulého století – rozvinul Műller-Armack 1. Krytí potřeb a soutěž 2. Úkoly státu -udržovat soutěž - zajišťovat sociální spravedlnost 3. Východiska:  Samostatný, schopný občan  Stát jako regulující, ne všemocný mechanismus  Občan svobodný ekonomicky i politicky

Závěry Přednost tržního hospodářství  Odmítá centrálně řízené hospodářství  Požaduje sociálně změkčený kapitalismus Jak se má chovat křesťan?  Profesní angažovanost  Dbát na antropocentrické zaměření hospodářství

Post-materialistické hodnoty V druhé polovině 20.stol. dochází k hodnotovým změnám způsobeným z části generačními změnami a zčásti v reakci na jiné vlivy. V tomto procesu lze sledovat 2 trendy: 1) Posun od „nedostatkových“ (ve smyslu těch, které v průběhu modernity uspokojil rozvoj výrobních sil a trh) k „post-materialistickým hodnotám“. 2) Změny v rozložení hodnot nesledující jak třídní kritéria, tak ani kategorie pravice/levice. S růstem blahobytu se snižuje význam hodnot ekonomického úspěchu a růstu a tyto původní hodnoty jsou nahrazovány potřebou seberealizace a smysluplné práce

Diferenciace společenských politických postojů v současnosti Podle teze Johna Blundella a Briana Gosschalka lze současná stanoviska britské společnosti rozdělit do čtyř skupin: 1) konzervativní 2) socialistická 3) libertariánská 4) autoritářská skupina  Na jedné ose pak měří stupeň víry v ekonomickou svobodu či volný trh a na druhé míru osobní svobody. Politické postoje ostatních tak jednoznačné nejsou.

Nový individualismus Jsme svědky příchodu nového individualismu, který má jiné rozměry než individualismus, který si definovali za ústřední hodnotu neoliberálové a před nimi liberálové. Pravice i levice reflektuje tentýž problém – problém společnosti v níž mají zájmy jednotlivce, ničící společenskou solidaritu, přednost. Pojem „generace-já“ Nový individualismus je spjat s ústupem tradice a zvyků

Socialismus Formoval se s raně industriální spol., a ideovou platformu měl v opaku individualismu – tedy v kolektivismu Překrýval se v počátcích s komunismem, ale jen do doby než komunismus nabyl své podoby v CCCP Socialistické principy byly uplatňovány nejen na východě, ale i na západě v podobě politiky sociální demokracie Nástup thatcherismu a reaganismu – označované za neoliberalismus Termín sociální demokracie Typologizace Evropských sociálních států : 1) Britský systém 2) Skandinávský nebo severský typ 3) Středoevropský systém 4) Jižní systémy

Základní rozdíly mezi klasickou sociální demokracií(stará levice) a thatcherismem nebo neoliberalismem(nová pravice) Klasická sociální demokracie (stará levice): - Všudy přítomná účast státu v sociální i ekonomické sféře života -Převaha státu nad občanskou společností -kolektivismus -keynesiánské řízení poptávky a korporativismus -omezená úloha trhů: smíšená ekonomika nebo sociálně tržní hospodářství -Plná zaměstnanost -Silné rovnostářství -Komplexní pojetí sociálního státu, který své občany chrání „od kolébky až do hrobu“ -Lineární modernizace -Nízké ekologické vědomí -Součást bipolárního světa Thatcherismem nebo neoliberalismem (nová pravice): - Minimální role státu -Autonomní občanská společnost -Tržní fundamentalismus -Morální autoritářství a silný ekonomický individualismus -selektivnost trhu práce stejně jako u ostatních trhů -Akceptovaná nerovnost -Tradiční nacionalismus -Sociální stát jako záchytná síť -Lineární modernizace -Nízké ekologické vědomí -Realistická teorie mezinárodního uspořádání -Součást bipolárního světa

Sociální demokracie starého stylu Přítomnost státu a jeho intervence na trhu jsou žádoucí Soc.dem. považuje za nutné, aby stát zasahoval do rodinného života třeba formou sociálních dávek Je skeptickou k dobrovolným sdružením, které by chtěly stát v určitých činnostech suplovat Ekonomickou teorii státu blahobytu inspiroval zejména John Maynard Keynes Ústřední je požadavek rovnosti, kterého se dociluje různými způsoby Lineární modernizace Bipolární svět

Neoliberální perspektiva Thatcherismus jako příklad neoliberálních idejí, je přesvědčen o nadřazené roli trhu nad státem Přednosti svobodné občanské společnosti Neoliberálové spojují nespoutané tržní síly s obranou tradičních institucí V neoliberálních projevech se často objevují náznaky xenofobie a výtky vůči multikulturalismu Nerovnost se nepovažuje za cosi nepřijatelného, ba právě naopak je brána jako přirozená Důležitá je rovnost příležitostí na trhu Pohled na sociální stát Blahobyt má zajistit maximalizace ekonomického pokroku a neomezená činnost trhu Narozdíl od klasické teorie sociální demokracie je neoliberalismus globalizační teorií, která ke globalizaci přímo přispívá.

Zájmy, ideologie a identity – rozdělení a jejich podoba v postkomunistických zemích dle Offeho Existují 3 typy konfliktů: Založené na zájmech (interests) Založené na ideologiích (ideologies) Založené na identitách (identities)  klesá schopnost dobrat se kompromisů při konfliktu  klesá proměnlivost (časté změny, střední délka, věčnost)  roste ovlivnění života (jen jednu oblast, několik, všechny) V moderní třídní společnosti převažují konflikty založené na zájmech V postkomunistických zemích je ale třídní rozdělení relativně nový jev – z minulosti převažují konflikty na bázi ideologií a identit A) etnická příslušnost a loajalita B) politická loajalita starému X novému režimu zájmyideologieidentity

Díky za pozornost! Diskuze…? Prezentace bude ke stažení na: Použitá literatura:  A. Giddens – Třetí cesta  Offe – Constitutional politics and economic tranformation  M. Spieker – Katolická sociální nauka a sociální tržní hospodářství