Buňka - cellula Olga Bürgerová

eukaryotická buňka Eu – karyon jádro dobře ohraničené od svého okolí Eukaryotickou buňku mají rostliny, houby , živočichové

charakteristika buňka je nejmenší, dále již nedělitelnou stavební jednotkou organismů (s výjimkou virů řazených k nebuněčným organismům), která je schopna vykonávat všechny životní funkce

cytoplazmatická membrána biomembrána na povrchu buňky ohraničuje buňku zajišťuje příjem látek do buňky a výdej z buňky je propojena s dalšími strukturami uvnitř buňky zajišťuje kontakt mezi buňkami

Stavba Z molekul lipidů, bílkovin,(sacharidů) Exocytóza – splyne s membránou, vyloučen ven Endocytóza, pinocytóza –vchlípeníplazmatické membrány, odškrcení, vznikne měchýřek, který je v buňce rozpuštěn a obsah se dostane do cytoplazmy Fagocytóza – výběžky buňky pohltí částečku

cytoplazma základní hmota uvnitř buňky tvoří ji voda, bílkoviny a ostatní chemické látky

Jádro, nucleus, karyon zřetelně ohraničeno od okolní cytoplazmy; na povrchu je dvojitá jaderná membrána – blána jaderná, v ní jsou póry – komunikace mezi jádrem a zbytkem buňky; vnitřek je vyplněn polotekutou hmotou, karyoplazmou, ta je tvořena chromatinem (nejcharakterističtější složka jaderné hmoty: DNA, jadérkem (nucleolus) ,pomocné bílkoviny řídící centrum buňky

Jadérko - nucleolus tvorba bílkovin

Endoplazmatické retikulum systém měchýřků a kanálků odškrcujících na okrajích váčky (vezikuly); rozlišujeme dva druhy: drsné: nachází se přímo na jádře; na jeho vnější stranu přiléhají ribozómy; zprostředkuje propojení jádra se zbytkem buňky i mimobuněčným prostorem; na ribozómech dochází k syntéze bílkovin, ty jsou uloženy do cisteren (vnitřní prostor) a po odškrcení jsou ve formě vezikulů distribuovány po buňce hladké: převaha kanálků; nemá ribozómy; syntéza a metabolismus lipidů; syntéza látek nebílkovinné povahy (např. steroidní hormony)

Golgiho systém specializovaná součást ER; spojení ER a GS pomocí váčků; úprava látek vytvořených v ER; odškrcováním váčků z cisteren – nové, oproti váčkům z ER vylepšené; transport látek ve váčcích mimo buňku jako buněčný sekret, nebo jsou spotřebovány k obnově buňky

mitochondrie Zdroj energie buňky,centrum buněčného dýchání; uvolňují chemickou energii (především ve formě ATP); - chemická energie- akumulátor /C6H12O6 ,O2 = energie + CO2 + H2O

Cytoskelet, buněčná kostra je součástí všech eukaryot; opěrné, pohybové struktury buňky; určuje tvar; určuje rozložení buněčných organel; zajišťuje pohyb na buněčné úrovni; dělí se do tří skupin: mikrotubuly: duté trubičky z bílkoviny tubulin; tvoří dělicí mitotické vřeténko; tvoří systém drah, po kterých se transportují váčky a organely; tvoří řasinky a bičíky aktinová filamenta = mikrofilamenta: dvojité řetízky bílkovin; z převážné části tvořena aktinem (myosin se vyskytuje jen zřídka); leží těsně pod biomembránou; zaškrcuje buňku při cytokinezi; řídí pohyb – části buněk

Vstup látek do buňky Endocytóza Exocytóta Eukaryotická buňka

Vstup látek do buňky Pasivní transport Aktivní transport 1. ATP 2. Osmóza Prostá difúze Usnadněná difúze voda P kanály přenašeče přenašeče Eukaryotická buňka