Latinská Amerika Střední Amerika

Mexiko - Estados Unidos Mexicanos 1,973 mil. km místo na světě 105 mil. obyv. (2003)12. místo na světě

španělština, indiánské jazyky mestici 60 %, Indiáni 30 %, běloši 9 % katolíci 90 % México – 17 mil. obyv. přírůstek 1,43 % ! emigrace do USA Chichen Itza Obyvatelstvo

Ciudad de Mexico

Historie Olmékové – sever, př. n. l. Aztékové – sever, střed, stol. (Tenochtitlán) Mayové – Yucatan, stol. Toltékové na jihu Hernán Cortés (1521 dobyl Tenochtitlán) Nové Španělsko 1821 nezávislost na Španělsku

1824 federativní republika válka s USA – ztráta území 1857 občanská válka – Benito Juarez 1862 britsko-francouzská intervence 1862 vyhlášení císařství (Maxmilián Habsburský) 1867 obnovení republiky 1910 revoluce proti diktátorskému režimu Pancho Villa + Emiliano Zapata Dnes prezident Vicente Fox

Hospodářství zemědělství – 13 % orná půda – nízké výnosy – kukuřice, čirok, sója, luštěniny, cukrová třtina, citrusy, banány rybolov těžba ropy, uhlí, síry… rud (Ag, Fe, Zn, Pb, Cu, Mn, Mo, W) průmysl napojený na USA turistika – Acapulco…

Acapulco

Guatemala 108 tisíc km 2 11 mil. obyv. – 45 % mestici, 45 % Indiáni Guatemala la Nueva – 1 mil. obyv. španělština

Belize 210 tisíc km 2 0,2 mil. obyv. – 44 % mestici, 30 % kreolové Belmopan – tisíc obyv. angličtina (Britský Honduras) cukrová třtina

Honduras 112 tisíc km 2 5,5 mil. obyv. – 90 % mestici, 7 % Indiáni Tegucigalpa – 0,8 mil. obyv. španělština

Salvador 21 tisíc km 2 5,5 mil. obyv. – 89 % mestici, 10 % Indiáni San Salvador – 0,5 mil. obyv. španělština

Nicaragua 132 tisíc km 2 4,5 mil. obyv. – 78 % mestici, 9 % běloši Managua – 1,1 mil. obyv. španělština káva, bavlna občanská válka 1979 – 1990

Kostarika – Costa Rica 51 tisíc km 2 3,2 mil. obyv. – 85 % běloši, 8 % mestici. 3 % černoši a mulati, 3 % Číňani San José – 0,3 mil. obyv. španělština turistika

Panama 76 tisíc km 2 2,6 mil. obyv. – 62 % mestici, 20 % černoši a mulati, 9 % běloši, 7 % Indiáni Panama – 0,5 mil. obyv. španělština Panamský průplav – vliv USA

Panamský průplav

Kuba 111 tisíc km 2 11 mil. obyv. – 66 % běloši, 22 % míšenci, 12 % černoši Havana (La Habana) – 2,2 mil. obyv. španělština

1959 – socialistická revoluce – Fidel Castro + Che Guevara 1961 – Playa girón, karibská krize cukrová třtina (3. na světě), rum, tabák dovoz paliv z Ruska, embargo USA

Haiti 28 tisíc km 2 7 mil. obyv. – 60 % černoši, 35 % mulati Port-au-Prince – 0,8 mil. obyv. kreolština, francouzština nejchudší země oblasti dikatatury

Dominikánská republika 49 tisíc km 2 8 mil. obyv. – 70 % míšenci, 15 % běloši, 15 % černoši Santo Domingo – 2,6 mil. obyv. španělština

Další ostrovní státy Karibiku Bahamy – Nasau Jamajka – Kingston Svatý Kryštof – Basseterre Antigua a Barbuda – Saint John‘s Dominica – Roseau Svatá Lucie – Castries Svatý Vincenc – Kingstown Barbados – Bridgetown Grenada – St. George‘s Trinidad a Tobago – Port of Spain

Závislá území v Karibiku GB: Turks a Caicos, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy, Anguilla, Monserrat USA: Portoriko, Americké Panenské ostrovy Nizozemsko: Aruba, Nizozemské Antily Francie: Guadeloupe, Martinik