ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0213 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh13. Johann Sebastian Bach I. Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaBach, životopis, dílo Datum – datum ověření ve výuce
Anotace Text s názvem Johann Sebastian Bach I. slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.
Johann Sebastian Bach I.
Dva velikáni barokní hudby, Johann Sebastian Bach a Georg Friedrich Händel, měli mnoho společného, ale i mnoho rozdílného. Oba se narodili v roce 1685, oba oslepli, oba se podrobili operaci u anglického okultisty a šarlatána Johna Taylora a oba krátce nato zemřeli.
G. Fr. Händel byl mužem velkého světa, slávy a bohatství. Základem jeho tvorby byly opery, psal je pro svou operní společnost. Šlo v podstatě o italskou operu s anglickým textem, biblickými náměty a se sbory. Když zkrachoval v opeře, získal slávu svými oratorii. J. S. Bach vlastně nikdy Německo neopustil, žádnou operu nenapsal. Psal duchovní hudbu, kantáty, skladby pro klávesové nástroje, ale také komorní a orchestrální hudbu.
G. Fr. Händel navazoval v koncertantních skladbách na concerto grosso Arc. Corelliho. J. S. Bach má v koncertantní hudbě jako vzor benátskou tradici Ant. Vivaldiho a T. Albinoniho. G. Fr. Händel zemřel jako slavný skladatel, jeho oratoria založila tradici. J. S. Bach zemřel jako vážený kantor a varhaník, ale jeho dílo bylo zapomenuto.
Skladby J. S. Bacha zdědili jeho synové. Dochovala se jen část jeho tvorby. První knihu o Bachovi napsal Johann Nikolaus Forkel (varhaník a hudební badatel, zakladatel historické hudební vědy, ). Vydal ji v Lipsku roku Forkel například nevěděl nic o sbírce koncertů, které bachovský badatel Philipp Spita nazval „Braniborské“. Zlom v poznání Bachova díla přinesl až v roce 1829 Felix Mendelssohn-Bartholdy provedením Bachových Matoušových pašijí.
Jméno Bach bylo v minulosti v Durynsku, tedy ve středním Německu, velmi časté. Rodokmen rodiny Bachů je rozvětvený. Ovšem pro většinu Bachů jsou, jak vyplývá z životopisů, typické dva rysy: 1. hudební nadání, 2. sklon k cestování. Starší bratr Johanna Sebastiana, Johann Jacob Bach, byl hobojistou švédského krále a zúčastnil se s ním tažení proti Turkům. Mnoho členů rodiny žilo v Itálii, Anglii, ale také v Americe.
Víme to z malé rodinné kroniky s názvem Původ hudební rodiny Bachů, kterou sepsal J. S. Bach. Originál je ztracen, známe jen opis vnučky J. S. Bacha. Johann Sebastian Bach také často cestoval, ale jen po Německu, kromě návštěvy Karlových Varů.
1. Eisenach 1647
Johann Sebastian Bach, německý hudební skladatel a varhaník, se narodil v Eisenachu dne 21. března 1685 a zemřel 28. července 1750 v Lipsku. Byl nejmladším z 8 dětí v rodině městského pištce a trubače Johanna Ambrosia Bacha ( ). U něj také získal první hudební vzdělání. Když roku 1695 osiřel, bydlel u svého staršího bratra Johanna Christopha Bacha, varhaníka v Ohrdrufu. U něj získal další hudební znalosti ze hry na varhany a z teorie.
Johann Christoph vlastnil velkou sbírku děl slavných severoněmeckých varhaníků. Jejich skladby Johann Sebastian opisoval, to byl tehdy běžný způsob studia hudební teorie a skladby. Rodina ale žila ve finanční tísni, a tak když se dozvěděl, že škola u chrámu sv. Michala v Lüneburgu hledá zpěváky, šel se svým přítelem Georgem Erdmannem 300 km, aby nastoupil do sboru jako sopranista. Bylo mu tehdy 15 let.
2. Lüneburg, kostel sv. Michala
První zkušenosti s instrumentální hudbou získal možná již v Lüneburgu, ale jistě v městečku Celle, kde několikrát vypomáhal v kapele vévody Georga Wilhelma. Jeho manželka byla francouzskou šlechtičnou a v kapele hrálo několik Francouzů, tak se mohl seznámit s módní francouzskou hudbou, ale také s orchestrální suitou a koncertem.
Roku 1702 začal J. S. Bach hledat místo varhaníka. V létě hrál na konkurzu v Sängerhausenu, ale neuspěl. Další půlrok pak hrál ve Výmaru v livrejované kapele prince Johanna Ernsta von Sachsen-Weimar, mladšího bratra panujícího výmarského vévody. Livrejovaná kapela byli hudebníci, kteří byli vedeni jako lokajové, nosili uniformu a vedle hraní měli služebnické povinnosti.
3. Nový kostel v Arnstadtu
O tomto pobytu se mnoho neví, jen to, že byl jako výborný varhaník pozván do Arnstadtu, aby vyzkoušel nové varhany v chrámu sv. Bonifáce. Po této zkušenosti mu arnstadtská městská rada nabídla místo varhaníka a ředitele kůru s výborným platem. Mezi povinnosti patřila také příprava zpěváků na nedělní a sváteční bohoslužby, takže na orchestrální hru nezbyl čas.
J. S. Bach byl skutečný varhanní expert. Byl ve hře virtuosem, ovládal stavbu nástroje a pro něj také komponoval. Prvním učitelem byl zřejmě jeho bratr, ale brzy hrál výborně a účastnil se konkurzů na varhanická místa a hrál na koncertech, například v Kasselu, Drážďanech nebo Berlíně. Už v 18. letech byl zván na kolaudace varhan a byl žádán staviteli varhan o dobrozdání pro církevní úřady.
Nástroje, postavené nebo opravené podle jeho návrhů, jej o mnoho let přežily. Například varhany podle jeho návrhu postavené v Mühlhausenu sloužily až do 20. let 19. století.
Doporučený poslech: J. S. Bach: Toccata a fuga d moll, nebo jiná skladba pro varhany
Otázky k ověření znalostí: 1.Vyjmenujte tři odlišnosti v charakteristice Bacha a Händela 2. Datum a místo narození J. S. Bacha. 3. Jakou funkci zastával Bach ve Výmaru r. 1702? 4. Kde získal první varhanické místo?
Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002
Seznam vyobrazení: 1.Eisenach Merian.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Eisenach Merian.jpg 2.Lüneburg, kostel sv. Michala _Sankt_Michaelis_01_ies.jpg _Sankt_Michaelis_01_ies.jpg 3.Nový kostel v Arnstadtu