Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona : III/2VY_32_INOVACE_594

Jméno autora:Mgr. Marie Koutná Třída/ročník:I. Datum vytvoření: Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Tematická oblast:Témata z prokaryotních organismů Předmět:Biologie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Zdroje nákazy, šíření a zneužívání bakterií sněti slezinné. Klíčová slova: Patogenita, biologická zbraň, nákaza, formy nemoci Druh učebního materiálu:Výkladová prezentace

Sněť slezinná

 sněť slezinná onemocnění způsobované bakterii Bacillus anthracis  nejrozšířenější u domácích býložravců (skotu, ovcí, koní a koz)  je vysoce infekční a přenáší se alimentární, kůží přes oděrky nebo skrze dýchací cesty  u člověka dochází k infekci proniknutím spor do organismu při styku s infikovanými zvířaty nebo kontaminovanými živočišnými produkty, při pokousání hmyzem, případně v důsledku inhalace nebo požití spor  prevence - očkování (kvůli množství vedlejších účinků se používá vzácně), omezování rozšíření této nemoci mezi dobytkem, vyhýbání se podezřelému dobytku  dá se léčit antibiotiky

o grampozitivní tyčinkovitá bakterie, která je schopná vytvářet endospory o původce onemocnění antrax o v přírodě je půdní bakterii o primárně je tato bakterie patogenem býložravých savců o

 Anthrax je vhodný pro použití v biologických zbraních pro svou relativně jednoduchou kultivovatelnost a výdrž jeho spor  je obvykle používán ve formě spor vhodných pro přenos vzdušnou cestou  Bakterie sněti slezinné byly jako zbraň několikrát i použity: - Během druhé světové války Británie testovala použití antraxu jako zbraně na skotském ostrově Gruinard, ostrov byl dekontaminován až v roce Během druhé světové války ji použili Japonci v Číně - po útoků na světové obchodní centrum v New Yorku začaly do redakcí novin a politikům v USA chodit antraxové dopisy (pět lidí na nemoc zemřelo)

o málo v zemích západní Evropy nebo ve Spojených státech, častější ve Střední a Latinské Americe, na jihu a východě Evropy, v Asii a Africe.  zvířata se mohou infikovat při pastvě v oblastech kontaminovaných sporami  člověk v Evropě se nejčastěji nakazí po kontaktu s ostatky dovezených zvířat  například v roce 2008 to byl v Londýně výrobce bubnů, který používal kůže dovezených domácích zvířat  v Československu naposledy zaznamenaná v roce 1985 u zaměstnance rukavičkářského závodu, který se nakazil po kontaktu s kůží zvířat přivezenou z Afghánistánu

tři formy  kožní  plicní  střevní

 nejčastější a projeví se po doteku s bakteriemi  v místě kontaktu bakterie s kůží či rankou se vytvoří černý vřed  pokud se neléčí, může nemocný zemřít,  tato forma je nejčastější - až 95 procent případů  průběh není tak závažný jako u plicní formy  relativně snadno léčí, snadno ji ničí antibiotika FOTO: fotobanka Profimediafotobanka Profimedia

vzniká vdechnutím je nejnebezpečnější ze všech tří forem inkubační doba trvá dní. způsobuje těžký zápal plic nemocný umírá do jednoho či dvou dní vyskytuje se zhruba v pěti procentech případů léčba v tomto případě nezabírá úmrtnost u tohoto druhu sněti slezinné je kolem 89 procent

 SEDLÁK,K.; TOMŠÍČKOVÁ, M. Sněť slezinná. Novinky.cz [online] [cit ]. Dostupné z:  Antrax. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:  Sněť slezinná. Anamnéza [online]. [cit ]. Dostupné z:  TOLO, Marco. Bacillus anthracis.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit ]. Dostupné z:  Fakta o antraxu. In: BBS [online]. [cit ]. Dostupné z: