2. Sentimentalismus a preromantismus Sžírán beznadějnou láskou žadoním o Váš soucit a shledávám se jen s Vaší nenávistí... Choderlos de Laclos 2. Sentimentalismus a preromantismus 5. Komnaty milosti a hanby

Rokoko Rokoko (od fr. slova rocaile = mušle, podle typických ornamentálních tvarů) vzniklo ve Francii na dvoře Ludvíka XV., ale velmi rychle se dostal do povědomí dalších aristokratických dvorů Evropy.

Rokoko Busta sochaře Benvenuta Celliniho a jeho zlatnické dílo, které nepostrádalo vtipnou hravost, eleganci, erotické požitkářství a bohatou dekorativní miniaturizaci.

Rokoko Jacques-Ange Gabriel Francouzský pavilon ve Versailles, jehož architektem byl Jacques-Ange Gabriel (1698 - 1782).

(budova Opery - nahoře) a v Postupimi (letohrádek Sanssouci - dole). Rokoko Georg Wenzeslaus Knobelsdorf Dílo architekta Georga Wenzeslaua Knobelsdorfa (1699 - 1753) nalezneme v Berlíně (budova Opery - nahoře) a v Postupimi (letohrádek Sanssouci - dole).

Rokoko Zahrady zámku Sanssouci u Postupimi, postavené Georgem Wenceslavem von Knobelsdorff

Rokoko Jako ukázka rokoka v našich zemích může posloužit zámek Dobříš a průčelí Strahovského kláštera.

Rokoko Snídaně s ústřicemi - rokokové období malíře Jeana Francoise de Troy

Rokoko Rokokový malíř Antoine Watteau (1684 – 1721) ve většině ze svých 300 obrazů a kreseb zpodobil veselý a zahálčivý svět rokoka.

Rokoko Antoine Watteau (1684 – 1721)

Rokoko Italské rokoko Giovanni Battisty Tiepola (1696 - 1770) a české od Norberta Grunda (asi 1717 - 1767)

Rokoko Scény z interiéru mětanských a šlechtických paláců se objevovaly na rokorových obrazech.

Rokoko Rokokové prvky můžeme sledovat v raných skladbách W. A. Mozarta a J. Haydna

Rokoko Vlivy rokoka můžeme pozorovat i na předmětech užitého umění: v drobných porcelánových plastikách, elegantním nábytku, v kovářské a šperkařské tvorbě i na produktech uměleckého sklářství.

Rokoko Tvůrci alamodové poezie: Antoine Wateau (1684 - 1721) Dvorská láska Friedrich von Hagedorn (1708 - 1754) Typickým prvkem alamodové poezie ( fr. à la mode, tj. podle dvorské módy) je postava galantního milence, „smutného kavalíra“, který naříká nad nešťastnou láskou. Johann Gleim (1719 - 1803)

Rokoko Já slabé dítě byl Já slabé dítě byl a ona krásná žena. Častokrát s úsměvem mě brala na kolena, kde v kleče laskal jsem svou ručkou nevinnou její, pleť i vlas – i ňadra nejednou. Svou rukou půvabnou naoko trestávala tu mou za šibalství, jež maně napáchala. Když nápadníků kruh ji svíral dokola, tu hrdá kráska ta mě nejvíc laskala. Ba často, (běda však – co cítíte v té době?) sama mi zlíbala růžová líčka obě. Nejeden z milenců povzdech by s hořkostí: Ó dětství blažené! Leč škoda něžností Ve francouzské rokokové literatuře vynikly lyrické elegie André Chéniera (1762 - 1794).

Rokoko Park duchcovského zámku a zápis o smrti jeho knihovníka Ital Giovanni Giacomo Casanova (1725 - 1798), dobrodruh a světoběžník, dovršil svůj život na duchcovském zámku v Čechách.

Rokoko Casanovova korespondence (italské vydání z počátku 20. století)

Rokoko Část původně francouzsky psaných pamětech Příběh mého života (1774)

Rokoko Slavný rokokový román v dopisech Nebezpečné známosti (1782) napsal Pierre-Ambroise Choderlos de Laclose (1741 - 1803) Ilustrace k vydání z 18. století

Rokoko Dobová karikatura autora Ilustrace z románu Aline a Valcour Každé vydání knihy francouzského libertina markýze Donatiena de Sade (1740 - 1814) provázely skandály.

Rokoko Ilustrace z erotických románů Justina aneb Utrpení ctnosti (1791) a Příběh Julietty (1797)

Rokoko Rukopis románu Román Sodoma napsal de Sade až v ústavu pro duševně choré v Charetonu, kde také zemřel.