Tkáně

Tkání rozlišujeme 5 typů a těmi jsou: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Tkáně jsou základními stavebními složkami živočišného těla. Jejich studiem se zabývá histologie. Tkání rozlišujeme 5 typů a těmi jsou: 1) Epitely 2) Pojiva 3) Trofická pojiva 4) Tkáň svalová 5) Tkáň nervová

1) Epitely Epitely jsou soubory buněk k sobě hustě přiřazených, které pokrývají povrch nebo vystýlají dutiny

1) Epitely Podle tvaru rozdělujeme epitely na plochý (dlaždicový), kubický, cylindrický, vícevrstevný

Plochý (dlaždicový) Kubický Cylindrický vícevrstevný epitel CYLINDRICKÝ válcovitý tvar buněk, jádra ve stejné rovině např. žaludek, střevo, děloha (řasinky) epitel KUBICKÝ buňky mají tvar krychliček např. povrch vaječníků, sítnice epitel DLAŽDICOVÝ vrstvy buněk různě vysoké, u povrchu zploštělé např. trávicí trubice, pokožka

1) Epitely Podle funkce rozdělujeme epitely na krycí, resorpční, řasinkové, smyslové, pigmentové a žlázové.

Plošný epitel: Je to nejčastější a nejznámější typ epitelu, všechny krycí, respirační i smyslové epitely jsou tohoto typu. Trámčitý epitel: tvoří trojrozměrné buněčné trámce. Je to typická struktura endokrenních žláz - adenohypofýzy,kůry nadledvin, Langerhansových ostrůvků slinivky a také jater. Retikulární epitel :je pak řídce se vyskytující typ, tvořený rozvětvenými, navzájem spojenými buňkami, mezi kterými je tkáňový mok. Největším orgánem, který tvoří, je brzlík.

Krycí epitel: jeho funkcí je krytí povrchů a vystýlání dutin Resorpční epitel: epitel mající schopnost vstřebávat látky vnějšího prostředí. Typickým resorpčním epitelem je epitel tenkého střeva. Pokud buňky epitelu nesou řasinky = řasinkový epitel (např.výstelka průdušnice obratlovců)

Smyslový epitel: dokáže přijímat podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předávat do centrální nervové soustavy Pigmentový epitel: je tvořen buňkami, které obsahují v cytoplasmě pigmenty. Jeho funkce je hlavně ochranná. Tvoří pigmentovou vrstvu sítnice. Poskytuje zabarvení kůže ryb, plazů či obojživelníků Smyslový epitel: dokáže přijímat podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předávat do centrální nervové soustavy. Je tvořen smyslovými a podpůrnými buňkami. Na rozdíl od jiných typů epitelů má smyslový epitel velmi malou regenerační schopnost

Žlázový epitel: epitel se sekreční funkcí. Žlázy mohou vylučovat sekret buď do krve, potom jsou to tzv. endokrinní žlázy (př.štítná žláza) nebo na povrch epitelu nebo na povrch těla, potom se označují jako žlázy exokrinní (př.potní žlázy)

2) Pojiva Jsou to tkáně mající původ v mezenchymu (primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány), které se skládají navíc z mezibuněčné hmoty.

2) Pojiva Dělíme je na vaziva, tkáň chrupavkovou a tkáň kostní. Mezibuněčná hmota vzniká činností pojivových buněk. Zastává mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci.

Vazivo: - Tvoří blanitý pokryv svalových snopců, kostí a chrupavek - Vytváří šlachy a vazy Chrupavka: - Chondrocyty - Pevná, bílá až nažloutlá. - Povléká kloubní konce kostí, tvoří hrtan, přední konce žeber, meziobratlové destičky…. Šlacha-kost ke kosti nebo sval ke svalu Vaz-sval ke kosti Chrupavka: Pevná, bílá až nažloutlá. Povléká kloubní konce kostí, tvoří hrtan, přední konce žeber, meziobratlové destičky, nalezneme ji i v průdušnici, průduškách, ušním boltci a nosní přepážce.

Kostní tkáň: - osteocyty - tvrdé pojivo, prostoupeno CaCO3 a Ca3(PO4)2 - osifikace - hutná a houbovitá - zubní tkáň – CaF2

3) TROFICKÁ POJIVA - rozvod výživných látek, hormonů, popř. i kyslíku do tkání - krev: a) plazma - 90% voda, dále NaCl atd. b) krevní buňky – erytrocyty, leukocyty a úlomky buněk trombocyty míza (lymfa) tkáňový mok

4) Tkáň svalová Je tvořena protáhlými jednotkami, které se na podráždění smršťují. V těle se nachází 3 typy této tkáně. Svalstvo hladké Svalstvo příčně pruhované Svalstvo srdeční

Svalstvo hladké: tvořené protáhlými jednojadernými buňkami vzájemně spojenými jemným vazivem.Hladké svalstvo tvoří velkou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře. Pracuje nezávisle na naší vůli. Svalstvo příčně pruhované: skládá se z mnohojaderných svalových vláken.Obsahuje velké množství myofibril tvořené dvěma typy bílkovin (aktin, myozin).Toto množství myofibril způsobuje, že při menším zvětšení lze na vlákně sledovat dva střídající se světlé a tmavé úseky. Proto také příčně pruhované. Lze ovládat vůlí. Svalstvo srdeční: též příčně pruhované, ovšem je tvořeno z jedno a dvoujaderných úseků. Rytmicky se smršťuje, nezávisle na vůli. Řídí je vegetativní nervy.

5) Tkáň nervová Nervová tkáň je specializovaný typ tkáně. Tvořena dvěma typy buněk: Neurony jsou nositely funkce nervové tkáně. Jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijímat, zpracovávat a vysílat vzruchy, zprostředkovávají přenos informací. b) Gliové buňky jsou podpůrné buňky, které zajíšťují ochranu a výživu neuronů.

Svalstvo příčně pruhované Svalstvo srdeční Kostní tkáň: hutná kost s kostními válci.Jejich středy prochází krevní cévy. Krycí epitel Tkáň nervová Svalstvo hladké Svalstvo příčně pruhované Svalstvo srdeční

O JAKÝ EPITEL SE JEDNÁ? plochý

O JAKÝ EPITEL SE JEDNÁ? kubický

O JAKÝ EPITEL SE JEDNÁ? cylindický