Arytmie Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., F.E.S.C.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
NEMOCI KREVNÍHO OBĚHU.
Advertisements

Léčiva používaná u chorob kardiovaskulárního systému
EKG – úsek ST, vlny T a U.
Péče o pacienta před a po implantaci kardiostimulátoru
III. interní - kardiologická klinika FNKV
Současnost a budoucnost prevence CMP při fibrilaci síní
Základní body přednášky
Elektrokardiogram a zátěž výukové ilustrace pro fyzioterapeuty
tělovýchovně-lékařské prohlídky studentů tělesné výchovy a sportu
Kardioembolizační mozkové příhody z pohledu kardiologa
Poruchy rytmu v ambulanci
EKG – pokračování.
Supravetrikulární tachyarytmie
Diferenciální diagnostika bolesti na hrudi kardiálního a vaskulárního původu J. Čech Kardiologické oddělení, KJIP, Komplexní kardiovaskulární centrum.
Antiarytmika Léčba srdečního selhání digitalis a inotropika.
Kardiochirurgie.
Libor Kameník vedoucí kardiostimulačního centra
MUDr. Jan Šimek, PhD. 2. Interní klinika VFN
Převodní srdeční systém arytmie
Josef Kautzner Klinika kardiologie IKEM, Praha
Akutní koronární syndrom
Fibrilace síní MUDr. Hana Hošková.
Fyziologie srdce Daniel Hodyc Ústav fyziologie UK 2.LF.
Atriální fibrilace Jirka Wild.
Ischemická choroba srdeční
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
EKG – tachykardie (2.část)
Elektrická kardioverze
Hodnocení EKG křivek v každodenní praxi
QT intervaly – metody detekce konce T vlny Jitka Jirčíková.
Ošetřování nemocného s onemocněním cév
Choroby a onemocnění srdce.
Kardiovaskulární systém
Amiodaron 300mg IV/10min a opakuj výboj pak Amiodaron 900mg/24hod
Poruchy paměti po celkové anestezii – mýty nebo realita?
Srdeční sval: syncytium
Working Group on Arrhythmias and
MUDr. D. Kačaras 2014 Myokarditidy.
Bolest na prsou (na hrudi)
Stavba a činnost srdce OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Jan Marek
ANTIARYTMIKA MUDr. Jiří Slíva.
Námět: V. Danzig, II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK
Arytmie MUDr. El Hajj Mohamad
seminář z patologické fyziologie
Srdeční arytmie. Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Synkopa diagnostický algoritmus a management
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU, PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,
Základy elektrokardiografie (EKG)
Základy elektrokardiografie
Elektro(pato)fyziologie
Námět: V. Danzig, II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK
Onemocnění aorty.
Fysiologie srdeční kontrakce a základy EKG pro radiology Jan Malík
Srdeční selhání Jan Malík Komplexní kardiovaskulární centrum VFN
Katetrizační ablace srdečních arytmií
Námět: V. Danzig, II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK
Základy interpretace EKG. Poruchy rytmu v intenzívní péči František Duška.
Anatomie a fyziologie srdce Vyšetřovací metody v kardiologii
Elektro(pato)fyziologie
Anatomie a fyziologie srdce Vyšetřovací metody v kardiologii
Akutní kardiologie.
Syndrom prodlouženého Q-T intervalu
EKG – začátek… Normální EKG
Arytmie Jitka Pokorná.
Antiarytmika (syn. antidysrytmika)
Doc. PharmDr. Martin Štěrba, PhD.
Cévní mozkové příhody Z. Rozkydal.
Synkopa diagnostický algoritmus a management
Ischemická choroba srdeční I
Libor Kameník vedoucí kardiostimulačního centra
Transkript prezentace:

Arytmie Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., F.E.S.C. Centrum preventivní kardiologie 2. Interní klinika UK-LF a FN v Plzni

Klasifikace arytmií ARYTMIE = porucha - tvorby vzruchu - vedení vzruchu Tachyarytmie – TF větší než 100/min Bradyarytmie – TF pod 60/min

Vznik a šíření vzruchu v srdci

Arytmogenní mechanismy Porucha automacie - zvýšená normální automacie - abnormální automacie Spouštěná (triggered) aktivita - abnormální repolarizace s následnou depolarizací - časnou - opožděnou Reentry – krouživý (návratný) vzruch – různé typy závislé na Na nebo Na i Ca kanálech

Manifestace arytmií Symptomy - palpitace – individuální vnímání - pocit na omdlení – důsledek hypotenze souvislost s palpitací - synkopa – krátkodobá ztráta vědomí předchází palpitace Fyzikální vyšetření – valvulární nemoc, posouzení hemodynamiky arytmie, masáž karotického sinu (v průběhu tachykardie ji zruší)

EKG klasifikace arytmií Mění se podle znalostí o patofyziologii arytmií Bradyarytmie – narušená tvorba vzruchu anebo vedení vzruchu Dysfunkce sinusového uzlu Syndrom chorého sinu Sinoatriální blokáda Atrioventrikulární blokáda Fascikulární blokády Pokud je léčba indikovaná - kardiostimulace

AV blok II. st. – Mobitz I, KES

AV blok II. st. – Mobitz II

Stimulovaný rytmus

EKG klasifikace arytmií Tachyarytmie - supraventrikulární: sinus, AV junkce, přídatné dráhy - ventrikulární (V): maligní - setrvalá komorová tachykardie, fibrilace komor typu torsade de ponites V benigní - tachykardie nesetrvalého typu- léčba jen u nemocných se symptomy V potenciálně maligní - problémová skupina - hl. u ICHS – KES -  riziko NS

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu Vznikají na úrovni síní nebo AV junkce nad větvením Hissova svazku Jsou nejčastější arytmie ve všech věkových skupinách ! A/ Sinusová tachykardie – fyziologická X patologická námaha stres X hyperthyreóza, horečka, anemia, plicní embolie, levostranné selhání srdeční aj. B/ Sinusová tachykardie při reentry v SA uzlu – respirační arytmie, multifokální síňový rytmus C/ SES - sinusové, síňové, junkční – izolované, nakupené, spouštěči tachykardie (více než 3 SES o TF nad 100)

Supraventrikulární tachykardie - sinusová

Síňové ES

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu D/ Flutter síní – makroreentry v anulu trikuspidální chlopně v PS pasivně se přenáší na LS aktivita vlnek F 200-300/min – prav. převod na komory (2:1, 3:1, 5:1 aj) nebo neprav. převod –fyziolog. blok v AV uzlu deblokace flutteru – spontánně nebo po antiarytmicích (mesociain, lidocain) – ohrožuje srdce selháním přechod do fibrilace je možný – lepší prognóza

FLUTTER SÍNÍ

FLUTTER SÍNÍ

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu E/ Fibrilace síní – nejčastější arytmie - prevalence se blíží1% stoupá s věkem, více u mužů, více u bílé populace – vzniká v LS aktivita nepravidelných f vlnek – 100-160/min Frekvence komor závisí na AV uzlu, na tonu vegetativního nervového systému, (na lécích) Může ji spustit SES, síňová tachykardie nebo nodální tachykardie

Fibrilace síní

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Klasifikace FS - podle morfologie a frekvence f vlnek - podle komorové odpovědi Příčiny FS: ICHS, arteriální hypertenze mitrální stenóza, foramen ovale persistens hyperthyreóza kardiomyopatie, perikarditida idiopatická FS

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Přechodné příčiny: alkohol, plicní embolizace, kardiochirurgický výkon, srdeční selhání Patofyziologie : ektopické fokusy, reentry okruhy – nejčastěji - ústí plicních žil opakované FS vedou k remodelaci síní – elektrická, kontraktilní i strukturální remodelace  chronická FS

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Klinický obraz: Symtomatická – záchvaty FS : palpitace, závratě, dušnost, únava, bolest na hrudi Asymptomatická – chronická FS - v 70% ! první projev FS – CMP, zhoršení SS aj., u starších – zhoršení kognitivních funkcí (hypoperfúze mozku, mikroembolizace do mozku)

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Vyšetření: EKG – klidové, (holterizace) ECHO (jícnové), RTG hrudníku, laboratorní vyš (screening, TSH), zátěžové EKG Elektrofyziologické vyš. – kardiochirurg. léčba, dif dg jiných arytmií se širokými QRS komplexy Pátrání po příčině FS

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Terapie: 1. Léčba arytmie - obnovení a udržení rytmu sinusového, - kontrola frekvence komor u FS u asymptom. nemocného STEJNÝ EFEKT na mortalitu !!! Kontrola rytmu je urgentní u SS, AP, hypotenze 2. Prevence TE – antikoagulační léčba – prevence CMP v levém oušku – tromby (TEE !) u chronické FS FS trvá 48 hod a déle – nutná antikoagulační terapie před elektrokardioverzí – 3-4 týdny – TEE – bez trombu v LS

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Elektrokardioverze - transthorakální - na JIP - nalačno, krátkodobá anestezie, stejnosměrný proud (200 J) - intrakardiálně – speciální elektrodou zavedenou do levé větve plicnice či do koronárního sinu – menší výboj (3-15 J) není nutná anestezie Farmakologická kardioverze – šetrnější IA (chinidin, procainamid) IC (propafenon, flecainid) III (sotalol, amiodaron) - i.v. (p.o.) hospitalizace, monitorace EKG zpomalení frekvence komor – verapamil - navození spontánní resinuzace

ANTIARYTMIKA Třída I – zpomalení akčního potenciálu, blokáda rychlých Na kanálů IA - chinidin, procainamid, ajmalin, disopyramid IB – trimecain, mexiletin IC – propafenon, flecainamid Třída II – zpomalení 4. fáze depolarizace – beta-blokátory Třída III – prodlužují repolarizaci – blokátory Ca kanálů amiodaron, sotalol, bretylium, … Třída IV – blokují pomalý Ca kanál verapamil, diltiazem

Nová klasifikace antiarytmik Sicilský gambit

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Terapie - pokračování: Udržení sinusového rytmu – antiarytmika Podle KVN (hypertenze, ICHS, aj.) Katetrizační ablace – ostia plicních žil Chirurgická terapie – mnohočetné incize nebo spíše perioperační ablace ektopických ložisek

Supraventrikulární tachykardie 1. nezávislé na AV uzlu – fibrilace síní Prognóza: 2krát vyšší mortalita u nemocných s FS Hlavní příčina úmrtí – TEN - závisí na ostatních RF CMP v anamnéze, věk, hypertenze, diabetes, ženské pohlaví, chlopenní vada aj.

Supraventrikulární tachykardie 2. závislé na AV uzlu AV nodální reentry tachykardie AV reentry tachykardie Junkční tachykardie Ad 1) nejčastější pravidelná paroxyzmální supraventrikulární tachykardie, ženy středního věku, anxiozita náhlý začátek i konec vagové manévry antiarytmika – adenosin, Ca-blokátory – verapamil beta-blokátory jícnová stimulace nebo kardioverze

Supraventrikulární tachykardie 2. závislé na AV uzlu AV nodální reentry tachykardie AV reentry tachykardie Junkční tachykardie Ad 2) 1930 – Wolf – mladí nemocní – krátký PQ interval + široký komplex QRS ( vlna delta= obraz preexcitace) – Nalezena akcesorní spojka mezi síněmi a komorou – WPW syndrom na EKG (Wolf-Parkinson-White) jen u 0,1-0,3% populace - ne u všech vznikne SVT Léčba – vagový manévr, antiarytmika – ajmalin, propafenon, Flecainid, sotalol, katetrizační ablace spojky - nejlepší

Supraventrikulární tachykardie

Ventrikulární tachykardie Vznikají ve svalovině komor nebo distálně od Hissova svazku EKG kritéria: Komorové extrasystoly – KES Urychlený idioventrikulární rytmus Komorové tachykardie Flutter / Fibrilace komor

Ventrikulární tachykardie Komorová tachykardie - monomorfni - polymorfní Více než 3 ektopické komorové stahy TF nad 100/min

Polymorfní komorová tachykardie

Dif dg SVT s aberací vedení !

Ventrikulární tachykardie Podle prognózy se rozlišuje: Setrvalá (sustained) VT nad 30´, hemodynamický kolaps Nesetrvalá (non-sustained) VT pod 30´ bez hemodynamického kolapsu

Komorová tachykardie

Ventrikulární tachykardie Klasifikace z klinického hlediska: VT idiopatická – dobrá prognóza, léčba jen u symptomů (beta-blokátory, blokátory Ca kanálů, aj) VT při organickém poškození srdce – častější, ICHS, kardiomyopatie aj. VT při prodlouženém QT intervalu – porucha iontových kanálů (vrozená, získaná) – nebezpečí fibrilace komor či náhlé smrti

Ventrikulární tachykardie VT při organickém poškození srdce: monomorfní akutní IM (48 hod), subakutní fáze IM (3-60 dnů), u chronické ICHS – měsíce až roky po IM – reentry mechanismus polymorfní antiarytmika, ICD – implantace kardioverteru - defibrilátoru

Komorová tachykardie