III/2 XV. 3. 8.A 12. 12. 2012
Počátky balónového létání Dějepis VIII. ročník bratři Montgolfierové, balónové létání, 18. století Mgr. Ladislav Hrdina
Počátky balónového létání
1
2 Jacques Charles 3
bratři Montgolfierové 4 5
Jean-Baptiste-Marie Meusnier 6 Jean-Pierre Blanchard 7
Použité zdroje: ABC mladých techniků a přírodovědců: Zimní speciál 1990. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1990, 96 str. Obrázky 1, 2, 3 Toulky minulostí světa 7. 1. vydání. Praha: VIA FACTI, 2005. 224 str. ISBN 80-239-4959-4. Obrázek 4 ARCHBOLD, Rick. Hindenburg: Historie v obrazech. 1. vydání. Praha: Columbus, 1997. 230 str. ISBN 80-85928-15-9. Obrázky 5, 6, 7
Komentář k obrázkům: 1 – úvod 2 – úvod 3 – Titul – Počátky balónového létání 4 – Již v roce 1709 byl model horkovzdušného balónu předváděn na portugalském královském dvoře portugalským knězem Bartolomeem Lorenzem de Gusmao. 5 – V srpnu 1783 vypustil svůj testovací vodíkový balón profesor Jacques Charles. K události, které se zúčastnilo mnoho Pařížanů, došlo na Martově poli. Nikým neovládaný balón pak za několik hodin dopadl poblíž vesnice Gonesse, kde jej vystrašení vesničané zničili (dokonce ho údajně přivázali ke koni a vláčeli po poli). 6 – Dříve, než profesor Charles – už 5. června – uskutečnili první pokus s malým horkovzdušným balónem bratři Montgolfierové (bez posádky). Dne 19. září se pak z nádvoří zámku ve Versailles a za přítomnosti francouzského krále, vznesl k nebi balón bratří Montgolfierů, na jehož palubě se nacházeli kohout, kachna a ovce (obr. 4). Balón měl hmotnost 150 kg a průměr asi 10 metrů. Protože všichni zvířecí pasažéři let přežili, bylo rozhodnuto, že příště poletí lidé. Nápad Ludvíka XVI., aby to, pro jistotu, byli odsouzenci na smrt, se nakonec neujal a tak se prvními pasažéry z vlastní vůle stali dva šlechtici – markýz Arlande a Francois Pilatre de Rozier. K památnému letu došlo 21. 11. 1783 (obr. 5). Balón – montgolfiéra absolvoval asi půlhodinový let, vystoupal do výše asi 1000 metrů a urazil vzdálenost asi 10 km. Profesor Charles absolvoval pak svůj první let s posádkou (1 muž) už 1. prosince 1783. Jeho balón byl technicky mnohem dokonaleší (např. plnící chobot, pískovou přítěž, kotvu a dokonce i vypouštěcí ventil), jeho let byl delší (2 hodiny, 60 km), dosáhl větší výšky (3500 m) a dokonce se zvládl vrátit zpět do Paříže poté, co vysadil svého kolegu vzduchoplavce při mezipřistání, ale bohužel – Montgolfiérové byli rychlejší. 7 – Obr. 6 – návrh Jeana-Baptista-Marie Meusniera z roku 1783– v podstatě se jedná o návrh řiditelné vzducholodě. Obr. 7 – Vodíkový balón Jean-Pierra Blancharda, který s ním 7. ledna 1785 jako první přeletěl Lamanšský průliv (z Anglie do Francie). Při této plavbě si posádka ověřila, že vzdušná vesla jsou k ničemu a tak je (když začal balón klesat) odhodila. Klesání však pokračovalo a tak nakonec do vln letěla i gondola balónu a vzduchoplavci se museli až do přistání držet v lanoví.