Diabetes Je skupina metabolických onemocnění charakterizovaných chronickou hyperglykémií, která vzniká v důsledku poruchy sekrece inzulínu, jeho účinku nebo kombinací. Základním projevem je hyperglykémie. Z biochemického hlediska zasahuje nejen do metabolismu sacharidů, ale i tuků a bílkovin. Klinicky způsobuje také mikro- a makrovaskulání komplikace s vývojem orgánově-specifických degenerativních procesů.

Rozdělení Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Gestační diabetes Další specifické typy ( asi 50 důvodů)

Diabetes mellitus typ 1. Dlouholetý výzkum Mnoho zjištěných faktů Nevyřešené otázky Závažný globální problém

Langerhansovy ostrůvky Obsahují několik typů endokrinních buněk produkujících- A (glukagon), B (inzulín), D (somatostatin), F (pankreatický polypeptid)

INZULIN 51 AMK, záměna 1-3- různé typy inzulínů

Není to jen snížení glykémie…

Inzulin a metabolizmus Hlavní účinky inzulinu jsou zvýšení odběru živin a biosyntetické procesy( syntéza glykogenu, lipidů, bílkovin). Ovlivňuje glukózový transportér GLUT-4 v buňkách kosterního svalu, adipocytů a srdečního svalu. V ostatních tkáních jsou jiné transportéry, které jsou ovlivněny inzulínem jen okrajově. B buňky obsahují transportér GLUT-2, který propouští glc v proporci k její extracelulární koncentraci - regulace sekrece inzulinu

DM typ 1 DM typ 1 je autoimunitní onemocnění, kdy jsou v krvi přítomny protilátky -proti Langerhansovým ostrůvkům (ICA), -proti povrchu ostrůvků (ICSA), -proti GAD- glutamát dekarboxyláze, -inzulinu. Jejich výskyt je u většiny pacientů (ne u všech a jsou i u malého procenta zdravé populace) a jsou přítomny i několik let před klinickou manifestací choroby. Dochází k (úplné) destrukci B buněk Tc lymfocyty. Spouštěcí mechanizmus autoimunity není znám Klinicky se projevuje až po zničení 90 % buněk

Diabetes mellitus typ 1 Taky nazývaný IDDM, méně juvenilní diabetes Nejčastěji vzniká v mladém věku, ale může vzniknout v každém věku Autoimunitní onemocnění- zničení B buněk a snížená až nulová sekrece inzulinu Kauzálně nevyléčitelné- doživotní injekce inzulinu několikrát denně+ kontrola glykémie+ dieta Tvoří 5-10 % diabetických onemocnění V ČR 30 000 nemocných, prevalence 0,3% Dlouholetý nástup Nárůst počtu nemocných

Vylučování inzulinu Je basální během celého dne a zvýšené po jídle

Nejpravděpodobnější příčiny Genetická predispozice Environmentální vliv Infekční onemocnění

Výskyt podle geografické polohy

Genetika Nebyl nalezen gen, který by zodpovídal za rozvoj onemocnění v podezření jsou alely HLA . Jako pravděpodobné se udávají alely HLA- DR3 a DR4. Podle jiných zdrojů jsou však důležitejší alely HLA-DQA, které vykazují lepší korelace. Stále je to však jen statistická pravděpodobnost ( co dělat, když mám tuto alelu?) Jako druhý nejlepší ukazatel se zdá „the insulin gene region (INS)“ , geny v blízkosti genu pro inzulin

Závislost na ročním období

Virové infekce Se považují jako důležité etiologické agens V proteinu enteroviru coxsackie B4 byla identifikována oblast, homologní GAD (glutamát dekarboxyláza) antigenu B-buněk. –antigenní mimikry Ještě několik virů (CMV, virus spalniček, zarděnek, EBV,…)

Mléko u nově diagnostikovaných jsou-protilátky proti některým bílkovinám kravského mléka - proti hovězímu sérovému albuminu,... Molekuly všech těchto proteinů obsahují sekvence shodné s antigeny ostrůvkových buněk. Ale ačkoli tyto antigenní mimikry a zkřížená sérologická reaktivita jsou pravidelně prokazovány, přímé důkazy o tom, že by vyvolávaly autoimunitní proces, poškozující ostrůvkové buňky, nejsou U mléčných bílkovin se předpokládá snížení orální tolerance Jako nebezpečné se jeví krmení novorozenců přípravky z kravského mléka v prvních měsících po narození

Vliv věku matky během gravidity Porovnáním dat dětí s údaji o jejich rodičích dospěl výzkumný tým k těmto závěrům: Riziko DM1 se prokazatelně zvyšuje s věkem matky, a to zhruba o 25% každých 5 let. Ve 45 letech věku matky je riziko DM1 vyšší více než 3x ve srovnání s dětmi, narozenými matkám ve věku do 20 let. Věk otce se na riziku DM1 podílí méně, nicméně ho zvyšuje o zhruba 9% s každými 5 lety věku. Riziko je nejvyšší u prvorozených, u každého dalšího dítěte se snižuje o zhruba 15%.

Příčiny? Genetické příčiny: Negativní. Přestože je známo, že s věkem dochází k genetickým změnám, které jsou příčinou například známého zvyšování rizika narození dítěte s Downovým syndromem se stoupajícím věkem matky, při DM1 se chromosomální abnormality nevyskytují. Intrauterinní virové infekce: Mohou zvýšit riziko DM1 u prvního dítěte, ale nemohou vysvětlit efekt vyššího věku matky. Imunologie: Je známo, že astma (apod.) souvisí s Th2 odpovědí, zatímco vývoj autooimunitních chorob s odpovědí Th1. Pokud víme, že astmatem jsou více postihovány děti mladších matek, je možné, že s věkem matky dochází u plodu k posunu rovnováhy Th1/Th2 ve prospěch Th1 a tím k vyšší náchylnosti k autoimunitním onemocněním? Jiné faktory: Jde například o uvažovaný význam váhy plodu, otázkou rovněž zůstává vliv hromadění škodlivých látek v organizmu žen, žijících ve smogem promořených velkoměstech, jakož i vliv ve stále vyšší míře používaných domácích chemikálií (saponáty, prací prášky, herbicidy aj.). Tyto faktory však podle všeho nemají se zvyšováním incidence D1 přímou souvislost.

Některé další vlivy Konzumace většího množství cukrovinek, bílého cukru,…a její podíl na vzniku onemocnění nebyla nikde zmíněna. (vyčerpání B buněk-DM1 ?) Očkování nezvyšuje riziko Určité indicie jsou při nedostatku vitaminu D při vývoji malých dětí.

Transplantace Jsou v počátcích a ne velmi úspěšné společně s transplantací ledviny (léčení imunosupresivy), nebo u komlikovaných pacientů, kde se nedaří stabilizovat stav Transplantace samotných ostrůvků- dlouhodobé přežívání je jen u malého procenta neustále lepší výsledky, metody, ale přesto je to v horizontu let

Prevence V současnosti se zaměřuje na predikci a prevenci- nalezení osob se zvýšeným rizikem a jejich sledování Markery pro screening novorozených nenalezeny Zatím kontrola dětí, v kterých rodině mají diabetes (sledování podle hladin protilátek) Preventivní postupy- ve stadiu ověřování- podávání inzulinu a nikotinamidu (podávání cytostatik se neosvědčilo) MZ dvojčata onemocní společně ve 45%-vliv environmentálních faktorů- velký prostor pro prevenci Riziko se týká všech

Interpretace Jednotlivé vědecké práce se i podporují, vyvracejí, dávají podobné výsledky, mají nedostatky,…a proto nelze učinit jednoznačný závěr vzniku DM1. Byly provedeny i rozsáhlé studie na desítkách tisíc občanů v různých krajinách, ale opět jen statistické údaje. V současnosti probíhají i dlouhodobé studie, které umožní lepší analýzu vlivu environmentálního prostředí na vznik cukrovky( s ohledem na faktory, které jsou brány jako pravděpodobné).

Požitá literatura Anděl Michal et al.: Diabetes a další poruchy metabolizmu, 1. vydání, Galén, 2001 Ellenberg and Rifkin´s: Diabetes mellitus theory and practice, Elsevier Science Publishing, 1990 http://www.zdrava-rodina.cz http://www.cdc.gov/

Pár obrázků na závěr