Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Advertisements

Mikroekonomie II – přednáška č. 5: Dokonalá konkurence
Mikroekonomie I Chování firmy v nedokonalé konkurenci
Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci
Volba výstupu dokonale konkurenční firmou
Rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně
Opakování Hranice Produkčních Možností Ekonomické statky „Scarsity“
Mikroekonomie I Cvičení 11 – Chování firmy v podmínkách monopolu
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Příklady teorie všeobecné rovnováhy
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Mikroekonomie I Nedokonalá konkurence
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
nabídka DOKONALe konkurenční firmy Mikroekonomie I
Rovnováha firmy na trhu finální produkce
nedokonalá konkurence Mikroekonomie I
Mikroekonomie I Nedokonalost konkurence
Základy ekonomie Téma č. 4: Nabídková strana trhu výstupu
Výrobní náklady firmy a jejich vztah k nabídce
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
CHOVÁNÍ FIRMY V DOKONALÉ KONKURENCI
Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Odvození nabídkové křivky
Mikroekonomie I Chování firmy v podmínkách monopolu Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Dokonalá konkurence (DK)
Teorie rozdělování a její kontexty
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Monopol Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 7.
Struktura přednášky Monopolní cenová tvorba. Monopolistická konkurence
Ekonomie 1 Bakaláři Devátá přednáška Trh statků a jeho fungování.
Nedokonalé konkurence
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Oligopol.
Trh práce a politika zaměstnanosti
6. MONOPOL.
Náklady, příjmy, ekonomický zisk
Nabídka a náklady firmy Ing. Vojtěch Jindra
Teorie rozdělování a její kontexty
Monopolistická konkurence
1. Předpoklady dokonalé konkurence 2. Příjmy v DK
Ekonomie 1 Magistři Devátá přednáška Čistý přebytek a tržní struktury
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Nedokonalá konkurence
Monopolistická konkurence
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Předpoklady dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ VÝROBCE: NÁKLADY A NABÍDKA Cíle: Vysvětlit pojem nákladů (utopené náklady, náklady příležitosti, ekonomické náklady). Bod uzavření firmy. Produkční.
8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence.
nabídka, poptávka, trh, utváření ceny, základní pojmy Michal Janovec
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
CHOVÁNÍ FIREM A TRŽNÍ STRUKTURA
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Mikroekonomie II – přednáška č. 6: Monopol
6. MONOPOL.
6. MONOPOL.
5. Dokonale konkurenční trh výstupu
Dokonalá konkurence přednáška č. 8.
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu

Charakteristika monopolu monopol JE jednou z forem konkurence existence JEDINÉHO subjektu na straně nabídky nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví monopolní firma je tzv. „price maker“ (cenový tvůrce) neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou individuální poptávková křivka je zároveň tržní poptávkovou křivkou

Příčiny vzniku monopolu Výše průměrných nákladů: jedna firma uspokojuje tržní poptávku s nižšími průměrnými náklady, než kdyby v odvětví působilo více menších firem, resp. odvětví s vysokými fixními a nízkými mezními náklady PŘIROZENÝ MONOPOL nejčastěji rozvodné sítě – např. ČEPS a.s., vodovody a kanalizace, Český Telecom (do určité doby)‏ do značné míry počítačové programy, operační systémy

Přirozený monopol Přirozený monopol – křivky AC i MC jsou klesající. Jinými slovy, dodatečnou jednotku vyrábí přirozený monopol s nižšími náklady než předcházející jednotku. V takovém případě se firmě vyplatí rozšiřovat produkci až obsadí celý trh. Rovnováha monopolu je (stejně jako v jiných případech) pro takové množství produkce, pro které platí: MR=MR. Pro dané množství produkce dosahuje monopol EP na jednotku ve výši: AR-AC.

Příčiny vzniku monopolu 2. Kontrola přírodních zdrojů: jediná firma kontroluje přírodní zdroje potřebné pro výrobu daného produktu tzv. PŘÍRODNÍ MONOPOL (nikoli přirozený!)‏

Příčiny vzniku monopolu 3. stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě např.: Česká pošta (listovní zásilky), ČNB (emise bankovek a mincí)‏ 4. Právní restrikce – patenty a copyrights: např.: práva filmových společností (Warner Brothers, Universal, atd.)‏

Příčiny vzniku monopolu – minimální efektivní rozsah Minimální efektivní rozsah (MES – Minimal Effective Scale = produkční úroveň minimalizující AC ve vztahu k velikosti poptávky P CZK/Q P CZK/Q P* P* AC AC D D Q Q MES MES Čím větší je MES, tím větší tendence k monopolizaci odvětví

Rovnovážný výstup monopolu takové Q, při němž MR = MC P CZK/Q monopolní zisk MC AC P* náklady mrtvé váhy (DWL – Dead Weight Loss)‏ D = AR Q* Q MR

Zisk monopolu monopol může realizovat ekonomický zisk i v dlouhém období velikost zisku (či ztráty) závisí na poptávce po produkci monopolu a na výši nákladů realizuje-li monopol ztrátu, při rozhodování o pokračování ve výrobě postupuje stejně jako DoKo. firma

Bod ukončení činnosti monopolu v SR monopol v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC MC P CZK/Q AC AVC P* ztráta monopolu D = AR bod ukončení činnosti monopolu v SR Q* Q MR bod ukončení činnosti monopolu v SR se nenachází v minimu AVC

Bod ukončení činnosti monopolu v LR v dlouhém období musí cena pokrýt alespoň AC, tzn. monopol nemůže být dlouhodobě ve ztrátě MC P CZK/Q AC P* D = AR bod ukončení činnosti monopolu v LR Q* Q MR bod ukončení činnosti monopolu v LR se nenachází v minimu AC

Nabídková křivka monopolu nabídková křivka monopolu nemůže být ztotožněna s křivkou MC: monopol stanovuje cenu vyšší než MC → křivka MC nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou

Stanovení ceny monopolem monopol nemůže stanovovat libovolnou cenu → musí brát v úvahu ochotu spotřebitelů danou cenu zaplatit cena je vyšší než MR i než MC (srovnej s DoKo.)‏ rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl P a MC

Cenová diskriminace monopolu cenová diskriminace = stanovování rozdílných cen stejných výrobků bez „nákladových důvodů“ cenová diskriminace jako důsledek určité monopolní síly cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou různé formy cenové diskriminace (diskriminace v čase, ceny dle odebraného množství atd.)‏

Cenová diskriminace prvního stupně čistě teoretická situace – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten za každou jednotku zaplatit P, CZK/Q C monopol získává celý přebytek spotřebitele AR – křivka AR je vyšší než křivka MR AR 10 MC 9 8 B P* A D = MR 1 2 3 Q* Q zisk monopolu odpovídá ploše ABC v případě cenové diskriminace 1. stupně nevznikají náklady mrtvé váhy

Cenová diskriminace druhého stupně stanovení různých cen za různá kumulovaná množství – např. množstevní slevy P, CZK/Q množství 0-Q1 je prodáváno za cenu P1 P1 MC množství Q1-Q* je prodáváno za cenu P* P* P2 množství Q*-Q2 je prodáváno za cenu P2 D = AR Q1 Q* Q2 Q MR monopol získává pouze část přebytku spotřebitele, nikoli celý

Cenová diskriminace třetího stupně rozdělení spotřebitelů na skupiny, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku P, CZK/Q D1 MR1 = MC = MR2 P1 MC P2 P D2 MRT Q1 Q2 QT Q MR1 MR2 méně elastickou poptávkovou křivku představují běžní spotřebitelé elastičtější křivku poptávky představují např. Studenti Monopol každé skupině stanoví zvláštní cenu – běžným spotřebitelům P1, studentům P2.

Cenová diskriminace v čase např. trh s Windows XP Professional – opět rozdělení spotřebitelů podle cenové elasticity poptávky P, CZK/Q D1 P1 P2 MC = AC D2 Q1 Q2 Q MR1 MR2 D1 – ti, co chtějí mít „XPéčka“ za každou cenu jako jedni z prvních D2 – ti, co chtějí mít Win XP, ale nechtějí za ně zaplatit tak vysokou cenu (pokud vůbec nějakou)‏

Stanovení ceny ve špičkách zvýšená spotřeba statku ve špičce zpravidla vede k růstu mezních nákladů (z kapacitních důvodů) a tím i k růstu ceny P, CZK/Q MC P2 D1 P1 D2 Q1 Q2 Q MR1 MR2 D1 – např. poptávka po tzv. „nočním proudu“ D2 – poptávka po tzv. „denním proudu“ – spotřeba elektřiny ve špičce

Alokační a výrobní efektivnost monopolu alokační (ne)efektivnost – není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé nejvíc přejí – je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DoKo. – vzniká ztráta mrtvé váhy (DWL)‏ výrobní (ne)efektivnost – monopol nevyrábí s minimálními AC (ani v dlouhém období)‏

Regulace monopolu zpravidla cenová regulace – stanovení maximální ceny monopolu státem snaha státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů – snaha o aplikaci DoKo. problém: a) jak stát pozná výši MC monopolu? b) cena na úrovni MC může monopolu přivodit ztrátu – přirozený monopol

Důsledek cenové špatně provedené regulace pro přirozený monopol CZK/Q D = AR ztráta přirozeného monopolu v důsledku cenové regulace AC PR MC QR Q MR stát by měl buď výrobu dotovat, nebo odstoupit od ceny stanovené na úrovni MC

Monopson Jediný kupující s monopsonem se setkáváme zpravidla na trhu VF Některé faktory nelze využít jinak než pro určitý způsob Pokud všem jednotkám VF, které monopson nakupuje, je třeba zaplatit stejnou cenu (rovnou ceně, kterou požaduje vlastník poslední jednotky), bude monopson nakupovat méně jednotek, než pokud toto nutno nebude Vlastníci VF v takovém případě získávají čistý přebytek (ekonomickou rentu) Graficky – viz skripta Mikro II