Realismus v české historické próze Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Realismus v historické próze první historické prózy čes. realistů pocházejí ze 70. let 19. stol., tento žánr byl však oblíbený ještě začátkem 20. stol. na rozdíl od romantiků si realisté dějiny méně idealizovali, studovali pečlivěji historické prameny zobrazovali slavné historické postavy, ale i řadové příslušníky různých společenských vrstev užívali archaismy a historismy, aby se minulosti přiblížili také jazykem v Čechách plnila histor. beletrie také další funkci - měla posilovat vlastenectví a národní uvědomění

Václav Beneš Třebízský (1849-1884) katolický kněz, autor historické prózy, nejoblíbenější spisovatel své doby psal hlavně povídky, vydával je v časopise Lumír je pro něho typický soucit s utlačovanými a trpícími historicky byl přesnější než A. Jirásek

jeho oblíbenými tématy bylo husitství, selské bouře, rok 1848, ale věnoval se i jiným obdobím českých dějin děj je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan

Bludné duše Vesnický historický román, který se odehrává na Slánsku za dob vlády císaře Josefa II, zachycuje selské rebelie v roce 1775. Hlavní postavou je Květ, sedlák a rychtář obce Jiřice. Sedláci se vzbouří proti vrchnosti, která je utiskuje, v okamžiku, kdy mají přikázáno zúčast- nit se panského lovu, a zároveň zakázáno mluvit česky. Na straně rebelů je i mladý kněz a tajemný Refunda, jenž tajně nosí do vesnice české knihy a později se přiznává, že je hrabě Kolovrat. Díky němu nakonec končí rebelie knížecí milostí.

Alois Jirásek (1851-1930) prozaik a dramatik po gymnáziu se rozhodoval mezi malířstvím, ke kterému měl velký talent, a historií (z existenčních důvodů si vybral historii) jako středoškolský profesor vyučoval dějepis a zeměpis v Litomyšli a Praze

v roce 1917 Jirásek podepsal Manifest českých spisovatelů (žádající státní samostatnost) po vzniku Československa byl zvolen do Národního shromáždění v letech 1920-25 byl senátorem

Jiráskova próza: a) nejstarší období dějin Staré pověsti české b) období husitské Mezi proudy - líčí počátky husit. hnutí, spory krále Václava IV. se šlechtou a duchovenstvem, vystupují zde historické postavy (Hus, Žižka, arcibiskup Jan z Jenštejna) Proti všem - vrchol husit. hnutí, stavba Tábora, Zikmundovo tažení do Čech, bitva na Vítkově

c) doba protireformační (pobělohorská, období baroka) Bratrstvo – třídílný román o úpadku husit. po bitvě u Lipan, odchod husitských vojsk na Slovensko pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa c) doba protireformační (pobělohorská, období baroka) Temno - název se stal přímo označením této doby, kdy dochází k úpadku české kultury. Nekatolíci jsou pronásledováni a trestáni, jezuité mají v rukou školy, pálí knihy. Román se odehrává na venkově, kde ještě žijí tajní čeští bratři. Mezi ně patří myslivec Machovec, který musí utéci do ciziny, protože přechovával zakázané české knihy. Jeho dcera Helenka má být převychována v domě pražského sládka Březiny na pravověrnou katoličku. Tam se zamiluje do Jiřího Březiny, jeho katolická rodina však tyto city neschvaluje. Pro Helenku si přijíždí otec a odváží ji s sebou do ciziny.

Přípravná kresba Aloise Jiráska k románu Mezi proudy

d) období osvícenství Poklad e) období národního obrození: pětidílný román F. L. Věk – hlavním hrdinou kupec z Dobrušky, vlastenec; v Praze se setkává s histor. postavami (např. V. Thámem, Krameriem) f) revoluční rok 1848 Filosofská historie - povídka z prostředí Litomyšle líčí osudy čtyř povahově rozdílných studentů, kteří bydlí společně v podnájmu, a jejich lásek

Ilustrace Adolfa Kašpara k románu F. L. Věk

Jiráskovy divadelní hry: a) historické Jan Hus Jan Žižka Jan Roháč b) ze současnosti Otec - venkovské drama o lidské závisti a chamtivosti c) pohádkové Lucerna - pohádkové drama spojující svět reálných a pohádkových postav

Divadlo Na Fidlovačce – Lucerna, premiéra 2008, režie Tomáš Topfer (Petr Rychlý jako mlynář, Tereza Bebarová jako kněžna)

Obecná charakteristika tvorby: převažuje kolektivní hrdina – dějiny tvoří lid převažují mužské postavy nedostatečná propracovanost psychologie jeho postav dobře charakterizoval dobu - liboval si ve válečných scénách, používal archaismy a historismy dílo má podobu volně skládané kroniky

Zikmund Winter (1846-1912) historik, autor historic-kých próz patřil k okruhu spisovatelů sdružených kolem časopisu Zvon, kde působili i A. Jirásek a K. V. Rais působil jako středoškolský profesor dějepisu v Pardubicích, Rakovníku a Praze

zvlášť významné bylo Wintrovo působení v Rakovníku, kde mu bylo umožněno studium archivních materiálů  z nich získal látku k četným odborným studiím z období 14. – 17. století, ale i pro svou činnost beletristickou

nejčastěji zobrazuje život řemeslníků nebo studentů a inteligence předbělohorského období zprvu píše drobnější příběhy, často anekdotické povahy, později je psychologicky prohlubuje všímá si osudů jedinců, kteří chtějí překonat osudové nebo společenské předurčení – nedaří se  končí tragicky

Nezbedný bakalář (1883) Roku 1587 se Rakovník stal královským městem a městští konšelé pozvali z Prahy bakaláře Jana, aby pozvedl úroveň místní školy. Učitel to nebyl špatný, ale holdoval alkoholu. Brzy se mu pyšní a lakomí měšťané znelíbí a má s nimi spory. Náhodou se dozví, že ho chtějí propustit, a tak se rozhodl, že odejde sám. Nejprve však shromáždil své studenty, společně zdemolovali školu a poté odešli. Nakonec se dozvídáme, že díky své prostořekosti a výmluvnosti se stal bakalář Jan advokátem.

Rozina sebranec (1903) Rozina byla jako nemluvně nalezena a vychovává- na pěstouny, kteří se k ní nechovali nejlépe. Když dospěla, zamilovala se do benátského skláře Nikoly. Ten ji však zklamal a řekl, že si ji nevezme, protože je "sebranec". Nešťastná Rozina si vzala za muže starého stavitele Karfa, ale nemilovala ho. Karf na Rozinu oprávněně velmi žárlil. Rozina se přestala naplno věnovat své dceři, kradla pro svého milence peníze a nebývala skoro vůbec doma. Kvůli manželčinu pobuřujícímu chování byl Karf vyloučen z cechu. Ze zlosti najal vraha, který Rozinu zabil. Karf byl obviněn z vraždy, ale pak byl propuštěn, protože se mu vinu nepodařilo prokázat

Jediný román Mistr Kampanus (1909) zobrazuje poměry na pražské univerzitě kolem roku 1620 hrdinou románu je Jan Kampanus Vodňanský, rektor univerzity, který usilovně hájí její svobodu před jezuity - dokonce přestoupí na katolickou víru vědomí, že zradil svoji víru zbytečně a ničeho nedosáhl, ho dovede k sebevraždě

Realismus v české historické próze Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: