Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: listopad 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VII Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tématický okruh: Z oologie Téma: Obojživelníci Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní informace k obojživelníkům – stavba těla, způsob života, dělení do skupin (ocasatí, bezocasí), přehled zástupců. Text slouží i jako zápis do sešitu. Červeně psaný text jsou zajímavosti – velemlok japonský, pralesničky (šípové žáby), pipa americká. Během prezentace je prostor pro dotazy žáků a diskuzi. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

OBOJŽIVELNÍCI

Stavba těla kůže: holá, hladká nebo bradavičnatá, vlhká. obsahuje slizové žlázy. Některé druhy mají jedové žlázy. Studenokrevní (vysvětli) dýchací soustava: larvy obojživelníků (pulci) - žábra (u larev je i proudový orgán) dospělí - plíce + kůže (kožní dýchání)

trávící soustava: živočišná potrava kloaka - společný vývod soustavy trávící, vylučovací a pohlavní

Rozmnožování Oplození je vnitřní i vnější Ocasatí obojživelníci: oplození vnitřní (samci odkládají své pohlavní buňky do zvláštních schránek, které samice okrajem kloaky sbírají) jednotlivá vajíčka jsou přilepená na povrchu vodní rostliny některé druhy rodí živá mláďata elated elated

Bezocasí oplození vnější (samec se přichytí na záda samice. Když samice vypouští vajíčka, samec je oplozuje.) vajíčka jsou kladena ve shlucích (skokani) nebo provazcích (ropuchy) larvy = pulci – ocas, postranní čára (všichni), dýchají žábrami larvám žab narůstají nejdříve zadní končetiny, teprve potom přední, během vývoje se zmenšuje ocas

Zbarvení varuje predátora, že je jedinec jedovatý, případně nechutný ochranné výstražné

Ocasatí obojživelníci: čolek Žije ve vodě, kde se i rozmnožuje. V době rozmnožování mají samci výrazné zbarvení a zvětšený ocasní kožní hřeben. Jsou zákonem chráněni.

Mlok Noční živočich žijící převážně ve vlhkých lesích. Vajíčka se vyvíjí v těle samice – klade živé larvy do potoků a studánek. Patří mezi zákonem chráněné živočichy.

Bezocasí obojživelníci Žáby – krátké zavalité tělo bez ocasu, zadní končetiny jsou delší než přední. Mezi prsty mají zadní končetiny plovací blány. Jazyk je přirostlý k přední části dna úst, je pokrytý lepkavým sekretem a slouží k lovu potravy.

Ropuchy Noční živočichové. Mají bradavičnatou kůži. Mimo dobu rozmnožování se zdržují i daleko od vody. Kuňky Malé žáby s výrazným zbarvením břicha. Celý život žijí v blízkosti vody.

Skokani Štíhlé žáby s dlouhýma zadníma nohama. Mimo dobu rozmnožování se zdržují ve stinných, vlhkých lesích. Rosnička zelená Díky rozšířeným koncům prstů, které jsou opatřeny příchytnými terčíky, je přizpůsobena k životu na stromech. Blatnice – svislá zornička oka. Přes den se schovává v norách (dlouhé až 10m).

Pralesničky – šípové žáby Žijí v tropických pralesech Střední a Jižní Ameriky. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené.Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvené druhy pralesnička strašná a pralesnička dvoubarvá. Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští indiáni, například Janomamové jejich jedem natírají šípy k lovu, z toho pochází starší označení celé skupiny - šípové žáby.

Pipa – jihoamerická žába. Při páření samec vtlačuje oplozená vajíčka do komůrek zduřelé hřbetní kůže. Celý vývoj pulců probíhá v kůži matky. Pak víčko komůrek praská a vyplouvají plně vyvinuté pipy. lcp lcp

Zdroje – páření žab, k ndex=1&feature=plcp – pipa americká, rození mláďat, k ndex=1&feature=plcp Přírodopis II – L.J. Dobroruka, B. Vacková, R. Králová, P. Bartoš, SCIENTIA 1999, ISBN Přírodopis 7, učebnice – Věra Čabradová, František Hasch, Jaroslav Sejpka, Ivana Vaněčková, nakladatelství Fraus 2005, ISBN