Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu
Orbis pictus 21. století Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Elektroakustika: Principy elektroakustických měničů Obor:Elektrikář Ročník: 3. Vypracoval:doc. Ing. Tomáš Kratochvíl, Ph.D.
Akustický tlak a parametry zvuku Uvedené rychlé změny představují akustické pásmo slyšitelných kmitočtů (20 Hz – 20 kHz). Hodnota akustického tlaku p pak představuje odchylku od atmosférického tlaku 100 kPa a chápe se jako efektivní hodnota střídavé veličiny. Zvuk tedy vzniká střídavou změnou tlaku vzduchu, který se periodicky zřeďuje a zhušťuje. Vzniká tak před a za reproduktorem zvuková vlna.
Ilustrace podstaty vzniku zvuku
Hladina akustického tlaku Praktické hodnoty hladiny akustického tlaku v dB Veličiny: L p je hladina akustického tlaku a p 0 je referenční hodnota akustického tlaku 20 µPa SPL (Sound Pressure Level).
Akustický prostor a jeho vlastnosti Pro měření hlasitosti se používá hladina akustického tlaku Lp (SPL) v dB. Akustický tlak je udáván v Pa a jeho referenční hodnota je 20 µPa (referenční hodnota 0 dB). Akustický výkon je energií vztaženou k ploše (nejčastěji k povrchu koule) a jeho referenční hodnota je 1 pW (opět 0 dB). Lidské ucho je frekvenčně závislé a nelineární, nejcitlivější na kmitočtech kolem jednotek kHz.
Fyziologické vlastnosti sluchu Vymezení oblasti možného slyšení
Fyziologické vlastnosti sluchu „Fletcher-Munsonovy“ křivky stejné hlasitosti
Fyziologické vlastnosti sluchu Akustický tlak v [dB] je fyzikálně měřitelná síla zvuku. Hlasitost 1 phonu [Ph] odpovídá maximální citlivosti lidského ucha (v okolí 1 kHz) přesně zvukovému tlaku v dB, jehož hodnota se měří ve vzdálenosti 1 metr od zdroje zvuku (reproduktoru). Akustický tlak kolísá více při nižších hlasitostech reprodukce než při vyšších. Potřebné korekce zavádí fyziologická regulace hlasitosti (loudness), která v oblasti nízkých úrovní nastavené hlasitosti zdůrazňuje hluboké kmitočty.
Akustický tlak se zmenšuje se zvětšováním vzdálenosti od zdroje zvuku. Změna o -6 dB na každý dvojnásobek vzdálenosti. Závislost hladiny akustického tlaku na vzdálenosti od zdroje zvuku. Akustický prostor a jeho vlastnosti
Při vyšších kmitočtech lineární pokles přestává platit, strmost je ještě větší a nelineární. Poloměr doznívání je kritická vzdálenost, kdy se hladina akustického tlaku ustálí na hladině odraženého zvuku. Při měření reproduktorové soustavy měřícím mikrofonem je třeba jej umístit do vzdálenosti menší, než je poloměr doznívání. Naměřená charakteristika je pak skutečná (bez vlivu odrazů). Akustický prostor a jeho vlastnosti
Stojaté vlnění vzniká sloučením přímé zvukové vlny a všech dalších odražených (pokud jsou vzájemně ve fázi). Vznik stojatých vln v místnosti vede k nerovnoměrnému rozložení intenzity zvuku, místa s maximy jsou kmitny, minima naopak uzly. Tato nerovnoměrnost bude tím větší, čím větší bude odrazivost stěn (nutná úprava povrchu stěn). Akustický prostor a jeho vlastnosti
Násobky vlnové délka pak nazýváme módy, kterým odpovídají na frekvenční charakteristice nerovnosti na vlastních kmitočtech. Střední doba dozvuku je doba trvání signálu (ozvěny) po vypnutí zdroje signálu. Předpokladem je ustálený stav odražených a přímých zvukových vln a doba dozvuku bývá cca (200 – 400) ms. Akustický prostor a jeho vlastnosti
1.Wirsum, S. Abeceda nf techniky. BEN – technická literatura, Praha, Kotisa, Z. NF zesilovače – 1. díl Předzesilovače. BEN – technická literatura, Praha, Toman, K. Reproduktory a reprosoustavy. Dexon, Karviná, Použitá literatura
Děkuji Vám za pozornost Tomáš Kratochvíl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010