KVÍZ MEZI SUNDSKÉ OSTROVY NEPATŘÍ: a) Sulawesi b) Sokotra c) Jáva TEPLOTA VODY V PERSKÉM ZÁLIVU PŘESAHUJE: a) 30°C b) 25°C c) 40°C TEPLÝ MOŘSKÝ PROUD U VÝCHODNÍHO POBŘEŽÍ ASIE SE JMENUJE: a) Korejský proud b) Oja-šio c) Kuro-šio DEKANSKÁ PLOŠINA LEŽÍ: a) v Indii b) v Saudské Arábii c) v Indonésii BENGÁLSKÝ ZÁLIV LEŽÍ MEZI: a) Zadní Indii a Taiwanem b) Arabským poloostrovem a Přední Indii c) Přední a Zadní Indii ASIÍ NEPROTÉKÁ ŘEKA: a) Irawadi b) Huang He c) Limpopo POHOŘÍ ZAGROS LEŽÍ: a) v JZ Asii b) v Číně c) v Rusku ŠATT-AL-ARAB JE NÁZEV: a) pohoří v Áfghanistánu b) ústí řek Eufrat a Tigris c) pouště v Íránu SILNÉ VĚTRY U POBŘEŽÍ VIETNAMU SE NAZÝVAJÍ: a) tajfuny b) orkány c) hurikány POUŠŤ DAŠTE KEVIR LEŽÍ: a) na Arabském poloostrově b) v Indii c) na území Íránu

STAROVĚKÉ CIVILIZACE Člověk si Asii osvojoval zevnitř (zde měl ohniska svého vzniku – Čína, Jáva). Asie se společně s Evropou a s Afrikou nazývá STARÝ SVĚT. Při osvojování asijské pevniny sehrály důležitou úlohu příznivé klimatické podmínky, hlavně v subtropickém pásu. V povodí velkých řek na rozsáhlých nížinách vznikla tři ohniska starověkých civilizací. V Mezopotámii, v povodí Eufratu a Tigridu, to byla blízkovýchodní civilizace, v povodí řek Indus a Ganga indická a při veletocích Číny čínská nebo-li východoasijská civilizace. Je s nimi spjat i vznik tří, vedle křesťanství nejrozšířenějších náboženství – islámu, buddhismu a hinduismu. HLAVNÍ MĚSTO CHETITŮ MEZOPOTÁMIE A SUMERSKÁ ŘÍŠE KLINOVÉ PÍSMO Z MEZOPOTÁMIE

STAROVĚKÉ CIVILIZACE ČÍNA OSÍDLENÍ PODÉL INDUSU INDICKÁ CIVILIZACE OSÍDLENÍ PODÉL INDUSU VYNÁLEZY ČÍNSKÉ CIVILIZACE ČÍNSKÁ ZEĎ ZAKÁZANÉ MĚSTO

ARABSKÁ ŘÍŠE OSMANSKÁ ŘÍŠE Islám a arabská říše dosáhly největšího rozsahu od 8.století n.l.. Muslimové ovládli velkou část Asie až po okraj Indie, severní Afriku a téměř celý Pyrenejský poloostrov. Na druhé straně islám zachoval pro Evropu dědictví římské a řecké antiky, Arabové předali Evropě poznatky z Indie, východní Asie i svoje vlastní. Islámská Osmanská říše ovládala Balkán po staletí a způsobila zpoždění jeho vývoje. JANIČÁŘI HINDOARABSKÁ DESETINNÁ ČÍSELNÁ SOUSTAVA

DOBA VELKÝCH GEOGRAFICKÝCH OBJEVŮ V době velkých objevů žilo ve Starém světě 90% tehdejšího lidstva. Styky mezi Evropou a východní Asii byly občasné. Významné poznatky přinesla ve 13.století cesta Marca Pola (benátského kupce) do Číny. Objevování jihozápadní, jižní a jihovýchodní Asie probíhalo převážně po moři. V letech 1497-1498 obeplul Portugalec Vasco de Gama jih Afriky a dosáhl břehů Indie. V letech 1519-1522 Fernao Magalhaes při plavbě kolem světa objevil Filipíny. Na kolonie Portugalska a Španělska navázaly postupně Anglie, Nizozemsko a Francie, které si od 16. do 19.století vytvořily v Asii velké koloniální říše. CESTA MARCA POLA MARCO POLO CESTA VASCA DE GAMA VASCO DE GAMA

EVROPSKÉ KOLONIE V ASII

EVROPSKÉ KOLONIE V ASII MONGOLSKÁ ŘÍŠE Britský kolonialismus měl svoji základnu na poloostrově Přední Indie. Tzv. Britská Indie se v roce 1858 stala korunní kolonií a Indie získala nezávislost až v roce 1947. Nizozemci ovládli postupně Indonésii (Nizozemská Indie). Francie obsadila rozsáhlé oblasti Zadní Indie (Francouzská Indočína s jádrem ve Vietnamu) Za druhé světové války byly některé oblasti obsazeny Japonskem. Uprostřed asijského světadílu vznikla nejdřív Mongolská říše a pak Ruská říše ( v 17.století Rusko ovládlo celou Sibiř, a pokračovalo až na americký kontinent). Aljašku prodalo v roce 1867 USA. RUSKÁ ŘÍŠE V 17.STOLETÍ