Další abstraktní datové typy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Standardní knihovní funkce pro práci s textovými řetězci
Advertisements

Pro začátek něco lehčího
Programovací jazyk C++
Třída SIMSET je druhou standardní systémovou třídou, která obsahuje prostředky pro práci se spojovými seznamy. KRUHOVÉ SPOJOVÉ SEZNAMY Spojový seznam –
Přednáška 11 Jiří Šebesta
Programování 2 Cvičení 5.
JUI - 3. přednáška Zpracování seznamů, predikátové a vyhodnocovací funkce RNDr. Jiří Dvořák, CSc.
1 Vnitřní řazení s využitím dynamických struktur Tvorba spojového seznamu je vcelku triviální záležitostí: a)Vytvořím prázdný seznam příkazem LIST:=nil.
10. Dynamické datové struktury
Spojové struktury Spojová struktura ( linked structure ):
Red-Black Stromy Binární Vyhledávací Stromy, u kterých je časová složitost operací v nejhorším případě rovná O(log n)
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Pole, ukazatele a odkazy
BLIŽŠÍ POHLED NA TŘÍDY, DĚDIČNOST - úvod
Algoritmy zpracování textů II
ADT Strom.
Skip-List je datová struktura, která může být použita jako náhrada za vyvážené stromy. představují pravděpodobnostní alternativu k vyváženým stromům (struktura.
Binární stromy, AVL stromy
Operátory (1. část) 3 A1PRG - Programování – Seminář
A1PRG - Programování – Seminář Ing. Michal Standardní knihovní funkce pro práci se soubory 13 Verze
OSNOVA: a) Řetězce v C b) Funkce stdio.h pro řetězce c) Funkce string.h pro řetězce d) Příklad Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně Počítače.
A1PRG - Programování – Seminář Ing. Michal Operátory (2. část) 4 Verze
TI 7.1 NEJKRATŠÍ CESTY Nejkratší cesty - kap. 6. TI 7.2 Nejkratší cesty z jednoho uzlu Seznámíme se s následujícími pojmy: w-vzdálenost (vzdálenost na.
ORIENTOVANÉ GRAFY V této části se seznámíme s následujícími pojmy:
Algoritmy a programovací techniky
Algoritmy vyhledávání a řazení
Stromy.
A1PRG - Programování – Seminář Ing. Michal Ukazatele a pole 10 Verze
JavaScript Podmínky, cykly a pole.
Cvičení.
OSNOVA: a)Programování se soubory b)Záloha databáze v souboru c) Příklady Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně Počítače a programování.
Datové typy a struktury
Spojové struktury BI-PA1 Programování a algoritmizace 1, ZS
STROMY Datová struktura sestávající z uzlů
7. Typ soubor Souborem dat běžně rozumíme uspořádanou množinu dat, uloženou mimo operační paměť počítače (na disku). Pascalský soubor je abstrakcí skutečného.
Kompresní algoritmus LZW Dokumentografické informační systémy.
STRING A UKAZATELE. Co to je řetězec? Řetězec v Javě je samostatný objekt. Je konstantní, co znamená, že jednou vytvořený řetězec nelze změnit. Chceme-li.
Vazby dynamických proměnných,databázové systémy Přednáška č. 10.
Ukazatele, řetězce Přednáška č. 3. Ukazatele  Ukazatel (pointer) – typ o velikosti 4 bajty (v 32bit. systémech) pro uložení adresy objektu na který ukazuje.
Soubory BI-PA1 Programování a algoritmizace 1, ZS Katedra teoretické informatiky © Miroslav Balík Fakulta informačních technologií České vysoké.
Jazyk C A0B36PRI - PROGRAMOVÁNÍ Část II.
Datové typy IB111: Datové typy. Data a algoritmizace jaká data potřebuji pro vyřešení problému? jak budu data reprezentovat? jaké operaci s nimi potřebuji.
PROGRAMOVÁNÍ 3ITA,3ITB Jaroslav Burdys Hlavní zdroj:
Programování OPERÁTOR SIZEOF, FUNKCE, POLE JAKO PARAMETRY FUNKCÍ ERIK KRÁL.
NEJKRATŠÍ CESTY Nejkratší cesty - kap. 6.
Typ struktura (1) Datový typ struktura (struct) je agrego-vaný heterogenní datový typ Jedná se o skupinu několika proměnných, které mohou mít různé datové.
Úvod do programování 11. hodina
Programování ENUM, SWITCH,pole jednorozměrná a vícerozměrná, deklarace, inicializace, kopírování, porovnání Erik Král.
Vícerozměrná pole (1) Jazyk C povoluje, aby pole mělo více rozměrů (dimenzí) než jeden Z vícerozměrných polí bývá nejčastěji použí-váno pole dvourozměrné.
Výška stromu - algoritmus
Programovací jazyk C++
Y36PJC Programování v jazyce C/C++
Abstraktní datové typy
Programování 2. hodina RNDr. Jan Lánský, Ph.D.
ADT zásobník - příklad Prakticky aplikovatelný příklad využití ADT zásobník je vyhodnocování aritmetických výrazů v Postfixové notaci: Pro zápis aritmetických.
Úvod do programování 11. hodina
PROLOG strategie vyhodnocení dotazu
Abstraktní datové typy
Dynamické proměnné (1) Proměnné, jejichž počet a (nebo) velikost pa-měti využívané těmito proměnnými se v prů-běhu programu mění Dynamické proměnné lze.
Oblast platnosti identifikátoru (1)
ALG 07 Selection sort (Select sort) Insertion sort (Insert sort)
Různé algoritmy mají různou složitost
Fronta (1) Dynamická datová struktura typu FIFO (First In First Out)
Algoritmizace a datové struktury (14ASD)
ZAL – 7. cvičení 2016.
Union neboli sjednocení Bitová pole
AVL a B-stromy cvičení Radek Mařík.
Algoritmizace a datové struktury (14ASD)
Funkce s proměnným počtem parametrů
Algoritmizace a datové struktury (14ASD)
Transkript prezentace:

Další abstraktní datové typy

Abstraktní datové typy (ADT) datová struktura + operace nad touto strukturou jsou většinou dynamické velikost (počet prvků) se dynamicky mění vkládání výběr prvků

ADT spojový seznam fronta zásobník množina strom obecný graf

Fronta datová struktura typu FIFO First In - First Out prvky se odebírají v pořadí, jak byly vkládány

Možné implementace jako spojový seznam polem pevné délky „neomezená“ velikost fronty (omezená pouze velikostí dostupné paměti) operace vložení prvku znamená vložení prvku na konec seznamu operace výběr prvku je výběr z čela fronty polem pevné délky fronta s omezenou velikostí implementuje se jako tzv. kruhová fronta

Implementace pomocí spoj. seznamu fronta reprezentována ukazatelem na čelo fronty a poslední prvek ve frontě prvek fronty nese hodnotu a ukazatel na další prvek ve frontě

typedef struct TPrvek { int x; TPrvek *dalsi; } TPrvek; typedef struct { TPrvek *celo; TPrvek *konec; } TFronta;

3 5 10 8 celo konec konec celo konec konec NULL vloz(3) vloz(5) vyjmi() – vrátí hodnotu z čela fronty - 3 vloz(8)

eventuálně TFronta *init() Operace nad frontou void init(TFronta *f), eventuálně TFronta *init() inicializace, vytvoří prázdnou frontu int je_prazdna(TFronta *f) testuje na prázdnou frontu void vloz(TFronta *f, int prvek) vloží prvek na konec fronty int vyjmi(TFronta *f) vyjme prvek z čela fronty void zrus(TFronta *f)

int vyjmi(TFronta *f) { int prvek; TPrvek *pom; if (f->celo == NULL) return -1; prvek = f->celo->x; pom = f->celo; f->celo = f->celo->dalsi; free(pom); return prvek; }

odstranění problému je ve správném používání knihovních funkcí spoléhat se na návratovou hodnotu -1, pokud je fronta prázdná, není nejlepší řešení nepoznám, zda byla vyjmuta -1 nebo byla prázdná fronta lépe by bylo např. nastavovat chybovou proměnnou odstranění problému je ve správném používání knihovních funkcí před každým voláním funkce vyjmi() aplikace otestuje, zda není fronta prázdná např. while (!je_prazdna(&f))

Implementace pomocí pole pevné délky fronta je reprezentována polem a indexem čela a konce fronty fronta má pevnou délku a je implementována jako kruhová (modulo délka pole) je nutné implementovat ještě dotaz, zda je fronta plná

Fronta délky n = 3 10 3 5 8 1 2 celo: 1 konec: 2 1 1 prázdná plná 1 2 celo: 1 10 3 5 8 konec: 2 1 1 prázdná plná vloz(3) vloz(5) vyjmi() – vrátí hodnotu z čela fronty - 3 vloz(8) vloz(10)

index celo ukazuje na prvek pole na čele fronty, který bude odebrán index konec ukazuje na prvek v poli, kam se zapíše nový prvek pokud se indexy celo a konec rovnají, je fronta buď plná nebo prázdná podle rovnosti indexů není možné rozlišit stav fronty musím tedy tyto stavy uchovávat zvlášť pravidlo: pokud se po přidání prvku indexy rovnají, je fronta plná (obdobně: prázdná)

typedef struct { int *pole; int n; /* velikost pole */ int celo, konec; int plna, prazdna; } TFronta2; int init(TFronta2 *f, int vel) { f->prazdna = 1; f->plna = 0; f->n = vel; f->celo = f->konec = 0; f->pole = (int*)malloc(sizeof(int)*vel); if(f->pole!=NULL) return 1; return 0; }

int je_prazdna(TFronta2 *f) { return f->prazdna; } int vloz(TFronta2 *f, int prvek) if (!f->plna) f->prazdna = 0; f->pole[f->konec]=prvek; f->konec = (f->konec+1)% f->vel; if (f->konec == f->celo) f->plna=1; return 1; return 0;

void zrus(TFronta2 *f) { free(f->pole); } Poznámka: implementace pomocí pole, které by se zvětšovalo dynamicky při zaplnění fronty, by byla mírně komplikovaná. Proč?

Zásobník (Stack) datová struktura typu LIFO Last In - First Out nejprve se vybírá prvek, který byl vložen na vrchol (top) zásobníku jako poslední operace: PUSH (uložení hodnoty na vrchol zásobníku) POP (odebrání hodnoty z vrcholu zásobníku)

někdy bývá implementována také operace TOP zjištění hodnoty na vrcholu zásobníku bez odebrání prvku PUSH POP vrchol

Možné implementace na principu spojového seznamu „neomezená“ velikost zásobníku (omezená pouze velikostí dostupné paměti) operace vložení prvku znamená vložení prvku na konec seznamu operace výběr prvku je výběr z konce seznamu polem (pevné nebo proměnné délky) kruhová implementace není potřebná

Implementace na principu spojového seznamu zásobník reprezentován ukazatelem na vrchol zásobníku prvek nese hodnotu a ukazatel na předchozí prvek v zásobníku

typedef struct TPrvek { int x; TPrvek *predch; } TPrvek; typedef struct { TPrvek *vrchol; } TZasob;

2 4 1 vrchol vrchol vrchol NULL vloz(2) vloz(4) vloz(1) vyjmi() – vyjme a vrátí hodnotu z vrcholu zásobníku - 1 vloz(1)

Operace nad zásobníkem void init(TZasob *z), eventuálně TZasob *init() inicializace, vytvoří prázdný zásobník int je_prazdny(TZasob *z) test na prázdný zásobník void push(TZasob *z, int prvek) vloží prvek na vrchol zásobníku int pop(TZasob *z) vyjme prvek z vrcholu zásobníku void zrus(TZasob *z)

TZasob* init() { TZasob *zas =(TZasob*)malloc(sizeof(TZasob)); zas->vrchol = NULL; return zas; } int pop(TZasob *z) int prvek; TPrvek *pom; if (z->vrchol != NULL) prvek = z->vrchol->x; pom = z->vrchol->predch; free(z->vrchol); z->vrchol = pom; return prvek; return -1;

Použití zásobníku ( v této implementaci): TZasob *zas; zas = init(); push(zas,3); push(zas,4); pop(zas); zrus(zas); free(zas);

Implementace pomocí pole obdobně jako fronta implementace je snazší není třeba implementovat „kruhově“ stačí index na vrchol zde je efektivní i implementace s dynamicky se měnící velikostí pole při přidávání prvku

Množina jazyk C neobsahuje datový typ množina Požadavek: implementovat množinu takovým způsobem, aby operace vložení a vyjmutí prvku, testu, zda je prvek v daném množině, měly operační složitost O(1) – konstantní prvek je v množině obsažen „pouze jednou“

běžně se množina reprezentuje bitovým polem prvek s indexem i je prvkem množiny, je-li bit nahozen (tzv. charakteristická funkce) tato reprezentace umožňuje snadnou implementaci operací: vložení prvku nahozením bitu pomocí operace or vyjmutí prvku nulováním bitu pomocí operace and test na existenci prvku pomocí operace and vytvoření doplňku pomocí operace negace sjednocení pomocí operace or atd.

protože je velikost paměti počítače konečná, musí být i univerzum konečné implementaci množiny si budeme demonstrovat na množině ASCII znaků

počet ASCII znaků je 256 Poznámka: bitové pole musí mít 256 bitů, tj. 256/8 = 32 bajtů (slabik) typedef struct { unsigned char pole[32]; } TMnozZnaku; Poznámka: efektivnější by bylo použít pole typu int o velikosti 256/(sizeof(int)*8), z pedagogických důvodů použijeme typ char, kde je velikost pole dána konstantou

operace vyprázdnění množiny představuje vynulování všech prvků pole void vyprazdni(TMnozZnaku *m) { memset(m->pole,0,32); } Doplněk množiny doplněk množiny vytvoříme bitovou negací celého pole

je třeba nastavit příslušný bit void doplnek(TMnozZnaku *m) { for(int i=0;i<32;i++) m->pole[i] = ~(m->pole[i]); } Vložení prvku je třeba nastavit příslušný bit pomocí operace logického součtu s konstantou pro výpočet adresy nastavovaného bitu musíme vytvořit mapovací funkci

Příklad mapovací funkce - tabulka kód znaku slabika bit ve slabice 1 7 8 9

adresa slabiky sl = i / 8 adresa bitu ve slabice bit = i % 8 celočíselné dělení číslem 8 sl = i / 8 adresa bitu ve slabice zbytek po celočíselném dělení číslem 8 bit = i % 8 s příslušným bitem ve slabice budeme pracovat pomocí masky, kterou získáme operací posuvu konstanty 1 o počet bitů, který je roven adrese bitu ve slabice

void vloz(TMnozZnaku *m, unsigned char znak) { int sl = znak / 8; unsigned char maska = 1 << (znak % 8); m->pole[sl] |= maska; } Vyjmutí prvku při vyjímání prvku je maska negována a provádí se operace logického součinu (and, &)

operace logického součinu nad bitovými poli obou množin Průnik dvou množin operace logického součinu nad bitovými poli obou množin void doplnek(TMnozZnaku *m1, TMnozZnaku *m2, TMnozZnaku *m3) { for(int i=0;i<32;i++) m3->pole[i] = m1->pole[i] & m2->pole[i]; }

Jakou použijeme operaci při implementaci sjednocení dvou množin? logický součet Jak bude vypadat testování přítomnosti prvku v množině? if (m->pole[sl] & maska != 0)

Stromy Strom: souvislý graf bez kružnic využití: počítačová grafika – seznam objektů efektivní vyhledávání výpočetní stromy (rozhodování,…)

otec (rodič, předchůdce) kořen vnitřní uzel potomek (syn) list

Binární strom každý uzel má maximálně dva potomky uspořádaný binární strom uzly jsou ohodnoceny prvky (čísly,…) potomek na levé straně má vždy menší hodnotu nebo rovnu než rodič syn potomek na pravé straně má vždy větší hodnotu uspořádané binární stromy se využívají zejména jako vyhledávací stromy; složitost hledání je v průměrném případě log2n

Uspořádaný binární strom 10 5 12 2 7 11

uzel je reprezentován strukturou: binární strom je nejčastěji reprezentován ukazatelem na kořen (jde o ukazatel na uzel stromu) uzel je reprezentován strukturou: prvkem, nesoucí informaci ukazatelem na levý podstrom ukazatelem na pravý podstrom operace nad stromem jsou rekurzivní typedef struct TUzel { int hodnota; TUzel *levy; TUzel *pravy; } TUzel;

list má ukazatele na levý a pravý podstrom nastaveny na NULL operace nad stromem procházení stromu (může být spojeno s nějakou akcí) do šířky do hloubky hledání prvku ve stromě vložení nového prvku jako nový list vyjmutí prvku rušení stromu

Procházení stromu do hloubky 10 5 12 2 7 11

Procházení stromu do šířky 10 5 12 2 7 11

Obecný algoritmus procházení binárního stromu do hloubky void projdi(TUzel *u) { if (u==NULL) return; akce(u->hodnota); projdi(u->levy); projdi(u->pravy); }

Varianty procházení stromu do hloubky left order levý podstrom, zpracování uzlu, pravý podstrom right order pravý podstrom, zpracování uzlu, levý podstrom preorder zpracování uzlu, levý podstrom, pravý podstrom další permutace, mají-li smysl

Příklad – left order výpis prvků uspořádaného stromu void vypis(TUzel *u) { if (u==NULL) return; vypis(u->levy); printf(″%d ″,u->hodnota); vypis(u->pravy); }

Příklad – pre order (reprezentace výrazu stromem) * + - 2 5 11 7

strom reprezentuje výraz (2+5)*(11-7) výpis v pre-order formě (polská notace) * + 2 5 – 11 7 void vypis_pre(TUzel *u) { if (u==NULL) return; printf(″%c ″,u->hodnota); vypis_pre(u->levy); vypis_pre(u->pravy); }

Poznámka: stromová reprezentace se běžně používá v překladačích programovacích jazyků

vrací 1, je-li hodnota nalezena Hledání prvku vrací 1, je-li hodnota nalezena int najdi(TUzel *u, int x) { if (u==NULL) return 0; if (u->hodnota==x) return 1; if (x < u->hodnota) return najdi(u->levy,x); else return najdi(u->pravy,x); }

Vložení nového prvku void pridej(TUzel **u, int x) { if (*u == NULL) *u = (TUzel*)malloc(sizeof(TUzel)); (*u) -> hodnota = x; (*u) -> levy = NULL; (*u) -> pravy = NULL; } else if (x <= (*u)->hodnota) pridej(&((*u)->levy),x); else pridej(&((*u)->pravy),x);

Zrušení stromu void zrus(TUzel *u) { if (u==NULL) return; zrus(u->levy); zrus(u->pravy); free(u); }

void main(void) { TUzel *strom = NULL; pridej(&strom,10); pridej(&strom,5); pridej(&strom,7); pridej(&strom,2); pridej(&strom,12); pridej(&strom,11); najdi(strom,5); zrus(strom); }

Jaký vznikne strom nyní? void main(void) { TUzel *strom = NULL; pridej(&strom,10); pridej(&strom,5); pridej(&strom,7); pridej(&strom,2); pridej(&strom,11); pridej(&strom,12); }

A nyní? void main(void) { TUzel *strom = NULL; pridej(&strom,12); }

Snaha je vytvořit vyvážený strom, kde výška levé a pravé větve se liší maximálně o 1. To musí platit pro libovolný podstrom. Pokud tomu tak není, strom se vyvažuje. 10 5 12 2 7 11

10 5 12 2 7 11