Giberelíny.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Elektrické vlastnosti buňky
Lukáš Petr 5. A Stonek.
Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,
Růst a vývoj rostlin Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Růst a vývoj rostlin.
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Regulátory rostlinného růstu
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Rostlinné hormony 2007.
Anatomie II a morfologie rostlin
1 VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.10/Li Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Adam Lisztwan CZ.1.07/1.5.00/
stélka - tělo nižších rostlin, není tvořeno pletivy kormus - členěné tělo vyšších rostlin.
Studijní materiál. Vypracovala: Kateřina Jenáčková
Rostlinná pletiva.
Nervová soustava.
Chemická stavba buněk Září 2009.
VYŠŠÍ ROSTLINY III. – jejich znaky krytosemenné rostliny Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
BOTANIKA ROSTLINNÉ ORGÁNY
Cytokininy Cytokininy odvozeny od cytokinesis
Zpracovali: Eva Machynková, Standa Dryják

Fytohormony Zástupci nejdůležitějších skupin růstových regulátorů
NázevRůst rostlin Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast Botanika AnotaceVýklad s testem, lze použít i jako materiál k samostudiu Klíčová.
Biofyzika buňky, biomembrány
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Témata pro studentské eseje:
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Ing. Zuzana Balounová, PhD.
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
Test: Pletiva a orgány cévnatých rostlin
Název Vegetativní orgány rostlin - Kořen Předmět, ročník
Ethylén Plynný hormon Objevil D. Neljubov (1901) – inhibice etiolovaných rostlin svítiplynem, identifikoval ethylen-triple response H. Cousins – 1910 –
Možnosti regenerace in vitro – zdroje explantátů
Růst a vývoj rostlin Daša Bastlová.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
rostlinné orgány složeny z vyskytují se u rozdělení: vegetativní
Uspořádání rostlinného těla
Kořen (radix) VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.03/Li
Růst a vývoj rostlin.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
MOTILITA, SEKRECE A TRÁVENÍ
Růst těla – Růst kostí ( do délky, do šířky) ontogenetický, prenatální vývoj (stádia morula, blastuly, gastruly, neuryly) zvětšování embrya a plodu Zábranská.
VEGETATIVNÍ KOŘEN STONEK LIST GENERATIVNÍ KVĚT SEMENO PLOD
Primární anatomická stavba kořene
VYUŽITÍ EXPLANTÁTOVÝCH KULTUR
Otázky k přednášce 1. 1.Jaké jsou charakteristické vlastnosti rostlin na rozdíl od živočišných organismů na úrovni buňky, pletiva a celého organismu? Jaký.
ORGÁNY SEMENNÝCH ROSTLIN
Dormance.
ABA Kyselina abscisová, též v minulosti zvaná abscisin II nebo dormin, někdy označovaná zkratkou ABA (z angl. Abscise Acid) jeinhibiční fytohormon, zpomaluje.
Kořen Biologie 1. ročník.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Základy anatomie rostlin 1. díl (kořen – stonek)
P OHYBY ROSTLIN, JEJICH VÝVOJ A RŮST Karolína Kleinová Oktáva 2015/16 Cvičení z biologie.
„JAKO RYBA VE VODĚ“ EXPERIMENT TŘÍDY KVINTA A – SKUPINA „VÁPNÍK“
MAKROELEMENTY (2. část) Předmět Pěstování rostlin Obor Agropodnikání.
Kořen  Spolu se stonkem a listy tvoří vegetativní rostlinné orgány  Nižší rostliny = ozn. rhizoidy, vyšší rostliny (kapraďorosty a dál) = kořeny.
KOŘEN Biologie, 2. ročník, Botanika. Obecná charakteristika kořen patří mezi tzv. vegetativní orgány společně se stonkem a listem pravý kořen se poprvé.
Příjem a výdej látek buňkou
Název prezentace (DUMu): Růst rostlin
BUŇKA – základ všech živých organismů
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Vegetativní rostlinné orgány
Buněčná fyziologie Buněčné membrány: 1.1 Vlastnosti membrán
Pletiva a tkáně Petra Jůzlová.
Vegetativní orgány kořen.
Transkript prezentace:

Giberelíny

Struktura a biosyntéza giberelinů. gibereliny Struktura a biosyntéza giberelinů. Terpeny s 19 nebo 20 atomy C 110-120 sloučenin s rozdílnou aktivitou v místech aktivního růstu, mladé rostoucí orgány 10-9 M, nezralá semena 10-6 M, kořeny Trasport xylémem i floémem

stimulace klíčení obilek gibereliny-fyz. účinky stimulace klíčení obilek (hormonální regulace na genové úrovni) GA-zdrojem embryo (uvolnění vázaných) Transport do aleuronové vrstvy Produkce -amylázy Hydrolýza škrobu v endospermu Několik hodin (hormonální regulace na genové úrovni)

Vliv giberelinu na prodlužovací růst stonku. gibereliny-fyz. účinky Vliv giberelinu na prodlužovací růst stonku. Růst bez dekapitace, na celých rostlinách Značný při všech koncentracích Součet elongace a dělení buněk růst kořene inhibován Možnost nahradit fotoperiodickou květní indukci

Prodlužovací růst v subapikální oblasti gibereliny-fyz. účinky Prodlužovací růst v subapikální oblasti rýže (Samolus parviflorus Desítky minut až 2-3 h GA reguluje buněčný cyklus Přechod z G2 k mitóze v subapikální části stonku, Mění uspořádání mikrotubulů cytoskeletu GA způsobují mechanickou roztažnost buněčné stěny Enzym xyloglukan endotransglykoláza (XLE)

Metody stanovení a studia: Biotesty -salátový test (prodlužování hypokotylu) -prodlužování listových pochev zakrslé rýže -tvorba -amylázy v aleuronové vrstvě ječmene Chromatografie- HPLC, HPLC-MS, GC-MS

Funkce giberelinů v rostlině. - prodlužovací růst stonku - buněčné dělení v subapikální části stonku u růžicovytých rostlin přechod z vegetativní do reproduktivní fáze -klíčení semen – ruší dormanci semen - nahrazení stratifikace a jarovizace

Ontogeneze-fáze, etapy Etapa generativní (zralosti). Senescence Embryonální etapa Juvenilní (vegetativní) Zakládání a zrání semen a zánik mateř. rostliny-autonom. regul. Od vzniku zygoty do zformování zárodku Nemožný přechod do reproduktivní fáze – řízení vnitř. mechaniz. Přechod k vytvoření květních orgánů až do oplození a vzniku nové zygoty-maxim. závislost na sign. prostř. -byliny smrt

Růst –růstové zóny Meristémy- sídlo organogeneze, celoživotní funkce Primární – nederminované -apikální-vrcholové (kořen,stonek-vrchol, pupeny) -interkalární –vmezeřené (jednoděložné,trávy) - determinované - bazální (listy, květy)

Apikální růst - kořen Postranní kořen epidermis Zóna koř. vlášení endodermis xylém Zóna prodluž. růstu buněk Sítkovice floém zóna s maxim.rychl. dělení Apikální meristém Iniciály-nízká frekvence dělení,snížení nebezpečí vzniku mutací během ontogeneze, Genetická stabilita-mateřské buňky Dceřinné buňky-apikální meristém, max.rychlost dělení Koř.čepička-ochrana Vnímání zemské tíže 4-zóna dlouživého růstu, diferenciace sítkovic 6-diferenciace xylému Kořenová čepička Klidové centrum(iniciály) obdoba kmenových buněk

Apikální růst - stonek Heterogenní struktura vrcholu- tunika a korpus (rozdílna rovina dělení b.) Podle fce- centrální z., periférní z., žebrový dřeň. m. jasné funkční, méně morfologické rozdíly Cytologická odlišnost jednotlivých zón Rychlé dělení-menší buňky, hustší vakuolizovaná cytoplasma, častější mitózy Uspořádání buněk, převládající směr dělení Subapikální oblast –výrazný dlouživý růst

Apikální meristémy – zakládání listů dvouděložné rostliny Fylotaxe –geometrická pravidelnost zakládání a uspořádání listů na stonku (vzdálenosti od vrcholu jsou druhově specifické

Apikální meristémy – zakládání listů jednoděložné rostliny

Zakládání listů – určení tvaru a velikosti utváření listů- listové meristémy s různou aktivitou 1. apikální 2. marginální 3. interkalární Determinovaný růst

Apikální meristémy – tvorba úžlabních pupenů Zakládání pupenů v periferní zóně Se zpožděním několika plastochronů Spící pupeny Úžlabní pupen Adventivní pupeny

Polarita rostlín Vrba-Salix Krtičník fyziologická nestejnocennost protikladných pólů Polarita dána prvním dělením oplozeného vajíčka Polarita je dána endogenně Polarita vyšších rostlin souvisí s polárním tokem auxinu od vrcholu k bázi.

Auxín kyselina indolyl-3-octová IAA

(10x rýchlejší než difuze a 100 x pomalejší než floémem) auxíny Transport syntetizován ve vrcholu (mladé listy, plody, květy, semena) aktívní - bazipetálně přes plazmatickou membránu  polární gradient akropetálně (stélé kořene) aktívní proces  potřebná energie 0.5-1.5 cm/hod (10x rýchlejší než difuze a 100 x pomalejší než floémem)

1. vstup – pasívně 2. disociace 3. bazipetální pohyb CHEMIOSMOTICKÝ MODEL 1. vstup – pasívně (nedisociovaná IAAH lipofilní forma) 2. disociace ( IAA- hydrofilní forma) 3. bazipetální pohyb (koncentrační spád) 4. výstup – aktívně (specifické přenašeče na bázi buňky) energie - H+-ATPáza

Hlavní Fyziologické účinky auxíny Hlavní Fyziologické účinky indukce prodlužovacího růstu tropizmy apikální dominance zakládání laterálních kořenů dělení buněk vývoj plodů diferenciace vodivých pletiv

Stimulace prodlužovacího růstu auxíny Stimulace prodlužovacího růstu optimální koncentrace 10-6 - 10-5 M (stonek) supraoptimální koncentrace prodlužovací růst inhibují odpověď 10 min.

indukce prodlužovacího růstu stimulační účinek patrný po odstranění přirozeného zdroje IAA aktivace protonové pumpy snížení pH buněčné stěny rozpad vodíkových můstku aktivace hydrolytických enzymů

auxíny Tropizmy fototropizmus gravitropizmus

Auxíny-fototropizmus Stonek Fce vrcholu: Produkce IAA Příjem směrovaného světelného signálu Asymetrie hladiny IAA a laterální transport jako odpověď na světelný signál Fotoreceptor fototropin-( flavoprotein) absorbovaná vlnová délka 420-480 nm (modré)

vnější signál-zemská tíže Auxíny-gravitropizmus Kořen vnější signál-zemská tíže Kořenová čepička -amyloplasty statocyty –ER-mechanický tlak-změna propustnosti pro ionty Změna distribuce iontů K+ , H + a Ca2+ Změny pH –generace elektrického proudu v buňce-zesílení signálu Ca2+-součástí přenosu hormonálního signálu

auxíny-gravitropizmus stonek kořen stimulace růstu spodní strany  rýchlejší růst inhibice růstu spodní strany  pomaleší růst Celková inhibice růstu kořene Rozdílná citlivost oproti stonku Stonek –škrob ve škrobové pochvě vodivých pletiv po celé délce stonku Gravitropická reakce ve stejných buňkách jako příjem signálu Kořeny po odstranění kořenové čepičky ztrácí schopnost gravitropicky reagovat

Tropizmy auxíny fototropizmus gravitropizmus boční osvětlení  laterální transport auxínu bazipetální transport auxínu vychýlení kořene, stonku  tlak amyloplastů změny koncentrace iontů redistribuce auxinu

tvorba adventivních kořenů auxíny-fyziolog. účinky apikální dominance tvorba adventivních kořenů Vliv auxinu na tvorbu normálních plodů Vývoj plodů-pyl,endosperm a embryo Partenokarpie- bezsemenné plody

Komerční využití látek auxinové povahy . -zakořeňování řízků při vegetativním rozmnožování (růstové stimulátory) -prevence opadu listů a plodů nebo probírka plodů -tvorba patrenokarpických (bezsemenných) plodů -použití jako herbicidy (2,4-D,MCPA-2-methyl-4-chlorfenoxyoctová,2,4,5-T-2,4,5-trichlorfenoxyoctová) proti dvouděložným plevelům v kukuřici a ostatních obilovinách -spolu s cytokininy základní komponenty pro tkáňové kultury

Cytokiníny

charakteristika objev-rozvoj technik rostlinných tkáňových kultur cytokiníny - látky, ktoré v prítomnosti auxínu stimulujú bunečné delenie kinetin - 6-furfurylaminopurin zeatin (z nezralého endospermu kukuřice) přírodní syntetické

Cytokiníny Transport apikální meristém kořene  xylém  rostlina (listy) [ floém  jiné orgány] fotoperiodická regulace

regulace morfogenézy ve tkáňových kulturách (s IAA) auxin cytokinin

Cytokiníny Fyziologické účinky Fenotyp mutantů s nadprodukcí cytokinínů 1. apikální meristémy s velkým počtem listů 2. tmavší barva listů 3. zpomalená senescence listů 4. redukovaná apikální dominance 5. rostliny zakrslé s krátkymi internódií 6. zakořeňování a růst kořenů silně redukován

zpomalení stárnutí stárnutí- degradace bílkovin a destrukce chloroplastů

Komerční využití látek cytokininové povahy. -regulace dělení buněk v tkáňových a buněčných kulturách –tkáňové kultury, regenerace in vitro -prodloužení trvanlivosti řezaných květin -stimulace větvení za účelem zvýšené tvorby květů-chryzantémy, semen-řepka olejná, produkce řízků matečnou rostlinou-Poinsettia sp., Gerbera sp. -obiloviny-zvýšení odnožování, zvýšení počtu zrn v klasu (zvýšený příjem N), zvýšení produkce biomasy -transformace rostlin

Přechod do reprodukce vnitřní faktory - juvenilita vnější faktory - jarovizace - fotoperiodizmus

Juvenilita

Přechod do reprodukce vnitřní faktory - juvenilita vnější faktory - jarovizace - fotoperiodizmus

Jarovizace

Přechod do reprodukce vnitřní faktory - juvenilita vnější faktory - jarovizace - fotoperiodizmus