KONVEXNOST A KONKÁVNOST FUNKCE INFLEXNÍ BODY

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Přednáška 10 Určitý integrál
Advertisements

EU-8-58 – DERIVACE FUNKCE XIV
Komplexní čísla. Komplexní číslo je uspořádaná dvojice [x, y], kde číslo x představuje reálnou část a číslo y imaginární část. Pokud je reálná část nulová,
7. Přednáška limita a spojitost funkce
Zjištění průběhu funkce
Neurčitý integrál. Příklad.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 07 Průběh funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.
Seminární práce číslo: 7 Zpracoval : Vladimír KORDÍK T-4.C
EU-8-59 – DERIVACE FUNKCE XV
Základy infinitezimálního počtu
Základy infinitezimálního počtu
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 05 Spojitost a derivace funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.
Konstrukce eliptického oblouku e(tA, tB, C). Příklad 2. Konstrukce eliptického oblouku e (t A, t B, C). A  3,4 B  1,2 C  5 F l  6 II I III a - tečna.
DERIVACE FUNKCE Autor: RNDr. Věra Freiová
PRŮBĚH FUNKCE Autor: RNDr. Věra Freiová
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY Autor: RNDr. Věra Freiová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55.
Funkce.
Vlastnosti funkcí Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Základní číselné množiny
Vektory v geometrii a ve fyzice
Derivace funkce ©2006 Ondřej Havelka, Viliam Staněk ©2006 Ondřej Havelka, Viliam Staněk.
Formulace a vlastnosti úloh lineárního programování
2.1.2 Graf kvadratické funkce
Funkce Funkce f reálné proměnné x je předpis, který každému x e R přiřadí nejvíc jedno y e R tak, že y = f(x) Definiční obor funkce D je množina všech.
Opakování.. Práce se zlomky.
9.přednáška vyšetřování průběhu funkce
Funkce více proměnných.
Lineární zobrazení.
Oskulační rovina křivky
Klasifikace singularit. Singularity liniové – Uzavřené – Otevřené Lze modelovat pomocí předurčených hran Singularity bodové Singularity plošné – Převisy.
* Kružnice a kruh Matematika – 8. ročník *
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Škola:Gymnázium Václava Hlavatého, Louny, Poděbradova 661, příspěvková organizace Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Inovace výuky Číslo.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Gradientní metody Metoda největšího spádu (volný extrém)
FUNKCE. Závislost délky vegetační sezóny na nadmořské výšce
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Graf nepřímé úměrnosti
Diferenciální geometrie křivek
DERIVACE FUNKCE. Def.: Nechť je funkce  definována v jistém okolí bodu x 0. Existuje-li nazýváme ji derivací funkce  v bodě x 0  ´(x 0 ) Pozn.: Derivaci.
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
MIROSLAV KUČERA Úvodní informace Matematika B 2
PARABOLA Parabola je množina bodů v rovině, které mají od pevného bodu – ohniska F a pevné přímky d (F = d) stejné vzdálenosti. Přímka d se nazývá řídící.
ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU
PRŮBĚH FUNKCE.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace.
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
S omezeným definičním oborem
11.
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY. ROLLEOVA VĚTA: Mějme funkci , která má tyto vlastnosti: a) je spojitá v uzavřeném intervalu ‹a,b› b) v každém.
Celá čísla ZŠ Mysločovice, 7. ročník. Celá čísla  Množina celých čísel Z Záporná čísla Nula Kladná čísla.
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen: Mgr. Hana Němcová Matematika, seminář diferenciální a integrální počet Osmý ročník víceletého gymnázia.
MME41 Ekonomicko-matematické metody 4 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
A. Soustavy lineárních rovnic. y = 2x + 5 2x – y = -5 a 1 x 1 + a 2 x 2 = b a 1 = 2 a 2 = -1 b = - 5 x + y = 5 3x + 3y = 18 x + y = 5 3x + 3y = 15 x +
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_42_INOVACE_12_32 Název materiáluPrůběh funkce.
Nerovnice Ekvivalentní úpravy.
Cvičení V této kapitole můžete procvičit probrané téma. Jednotlivá cvičení obsahují správné řešení s postupem. Po zobrazení zadání se dalším(dalšími) kliknutím(kliknutími)
Hyperbola Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
1. Spojité funkce Funkce je spojitá na intervalu I, lze-li její graf nakreslit plynulou čarou, aniž zdvihneme tužku z papíru. Znamená to, že tužku nemůžeme.
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Derivace funkce Přednáška 2.
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Kružnice Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Funkce více proměnných.
Coonsovy pláty KMA / GPM F. Ježek
KŘIVKY Cílem této přednášky není prezentovat kompletní teorii vektorových funkcí a diferenciální geometrii křivek, ale nastínit jen tu část, která nám.
Pascalova – Brianchonova věta
Transkript prezentace:

KONVEXNOST A KONKÁVNOST FUNKCE INFLEXNÍ BODY

KONVEXNOST A KONKÁVNOST FUNKCE Def.: Funkce  se nazývá konvexní v intervalu I, právě když pro libovolná čísla x1, x2, x3  I, která splňují nerovnost x1 < x2 < x3, platí, že bod [x2, f(x2)] leží pod přímkou procházející body [x1, f(x1)], [x3, f(x3)] nebo na ní. Funkce  se nazývá konkávní v intervalu I, právě když pro libovolná čísla x1, x2, x3  I, která splňují nerovnost x1 < x2 < x3, platí, že bod [x2, f(x2)] leží nad přímkou procházející body [x1, f(x1)], [x3, f(x3)] nebo na ní.

Def.: Funkce  je ryze konvexní v bodě x0, jestliže má v bodě x0 vlastní derivaci ´(x0) a existuje-li takové číslo >0, tak, že pro každé x  (x0 - ; x0)  (x0; x0 + ) platí: (x) > ´(x0)(x – x0) + (x0). Funkce  je ryze konkávní v bodě x0, jestliže má v bodě x0 vlastní derivaci ´(x0) a existuje-li takové číslo >0, tak, že pro každé x  (x0 - ; x0)  (x0; x0 + ) platí: (x) < ´(x0)(x – x0) + (x0). Je-li funkce konvexní (konkávní) v každém bodě intervalu I, říkáme, že je konvexní (konkávní) v int. I.

V: Jestliže v každém bodě intervalu I platí, že ´´(x) > 0, (´´(x) < 0), pak je funkce v intervalu I konvexní (konkávní). Př. Určete intervaly konvexnosti a konkávnosti funkce f: y = (x - 1)3. Určíme první a druhou derivaci dané funkce: Určíme nulové body druhé derivace: Zřejmě pro x >1 je ´´(x) > 0 a pro x < 1 je ´´(x) < 0. To znamená, že funkce  je v int. (-; 1) konkávní a v int. (1; ) konvexní.

INFLEXNÍ BOD FUNKCE Def.: Nechť funkce  má v bode x0 derivaci. Přechází-li v tomto bodě graf funkce  z polohy „nad tečnou“ do polohy „pod tečnou“ nebo z polohy „pod tečnou“ do polohy „nad tečnou“, nazýváme bod x0 inflexní bod funkce . V: Je-li bod x0 inflexním bodem funkce  a má-li funkce  v tomto bodě druhou derivaci, pak ´´(x0) = 0. V: Nechť funkce  má druhou derivaci v každém bodě nějakého -okolí bodu x0 a nechť tato druhá derivace ´´(x) má v intervalech (x0 - ; x0) a (x0; x0 + ) různá znaménka, pak bod x0 je inflexním bodem funkce .

Př. Určete inflexní body funkce: Určíme druhou derivaci dané funkce: Určíme nulové body druhé derivace a znaménka na vzniklých intervalech: Na intervalech (-; 0) a (0,5;) má 2.derivace kladné znaménko, tj. funkce je konvexní, na intervalu (0; 0,5) má 2.derivace záporné znaménko, tj. funkce je konkávní. Protože v obou bodech 2.derivace mění znaménko, jsou tyto inflexními body.