Studentská PARDUBICE

MODEL HODNOCENÍ REGIONŮ NA BÁZI VICEKRITERIÁLNÍHO VÁŽENÉHO RANKINGU doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Cíl a obsah příspěvku Faktory řízení povzbudivého růstu regionu Otázka: odpovídá úroveň těchto ukazatelů - faktorů při meziregionálním srovnání úrovni vytvořeného bohatství v regionu? Cílem příspěvku je popsat model hodnocení regionu na bázi vícekriteriálního váženého rankingu a ukázat výsledky jeho aplikace na datech regionů (krajů, NUTS III) České republiky.

Přehled posuzovaných ukazatelů

Popis modelu hodnocení pořadí krajů podle jednotlivých ukazatelů minimální hodnota jako základ = 1 byl určen násobek základní minimální hodnoty (váha pořadí) postup aplikován pro oba typy ukazatelů Zvoleny relativní ukazatele s menší variabilitou:

Porovnání vah pořadí absolutních a relativních ukazatelů regionů

Rankingové vícekriteriální hodnocení regionů bez užití vah Podle dosažených výsledků lze podle bodové ztráty / závorce) oproti dosažitelnému maximu (70)rozdělit regiony České republiky do tří skupin: v intervalu ≤0;10≥ se nachází pouze jeden region, a to Středočeský kraj (7); v intervalu ≤11;29≥ figuruje 5 regionů, a to: Praha (13); Plzeňský kraj (18); Moravskoslezský kraj (25); Pardubický kraj (27) a Jihomoravský kraj (28); v intervalu ≤30;50≥ jsou zbývající regiony, a to: Jihočeský a Královéhradecký kraj se stejnou bodovou ztrátou (37); Liberecký kraj (39); Zlínský kraj (40); kraj Vysočina (41); Olomoucký kraj (45); Ústecký kraj (48); Karlovarský kraj (50).

Rankingové vícekriteriální hodnocení regionů s užitím vah Obdobně jako u bodového hodnocení lze i u hodnocení podle vah pořadí rozdělit regiony ČR, tentokrát do 4 skupin: hodnotu součtu vah nad 10 vykazují dva kraje, a to Středočeský kraj a Praha; v intervalu ≤8; 10≥ figurují 3 kraje, a to překvapivě (v pozitivním slova smyslu) Pardubický, dále Plzeňský a Moravskoslezský, hodnotu v intervalu ≤7; 8) dosahují kraje Liberecký, překvapivě (v negativním slova smyslu) Jihomoravský a dále Zlínský; v intervalu ≤5;7) se nacházejí zbývající regiony, a to: Jihočeský kraj, Olomoucký kraj, Královéhradecký kraj, kraj Vysočina, Ústecký kraj a poslední Karlovarský kraj.

Váhové ohodnocení rankingu jednotlivých kritérií a jeho sumace

Ilustrace „silných a slabých stránek“ I. skupina

Ilustrace „silných a slabých stránek“ III. skupina

Porovnání výsledků modelu váženého rankingu s úrovní bohatství a výkonnosti jednotlivých krajů

Závěrem: relativní hodnocení krajů: příčina – následek rankingu bez užití vah pomocí bodového ohodnocení nebo rankingem s užitím vah pořadí, které navíc zohledňují relativní úroveň indikátoru význam při řízení povzbudivého růstu regionu, tj. takového růstu, při němž jsou vytvářeny v potřebné míře zdroje budoucího růstu. jako inspirace „nejlepší praxí“ může sloužit benchmarkingová dekompozice sumace vah pořadí

Problémy k posouzení: otázka optimální velikosti regionu pro výše uvedené hodnocení časový posun mezi tvorbou zdrojů a jejich užitím relace mezi různými základnami (jmenovateli) relativních ukazatelů oponentův námět: posouzení při odlišné volbě „příčinných“ indikátorů