Těžba diamantů Adam Maryniok kvinta A
úvod z veškeré světové těžby se dá asi jen polovina využít ve šperkařství a pro investiční účely; zbytek je používán v průmyslu diamanty se těží v povrchových dolech nebo rýžováním k nalezení a vybroušení 1 karátu šperkové kvality je potřeba vytěžit asi 250 tun rudy (kimberlit, lamproit)
těžba z povrchových dolů např. Mirny (Rusko),Diavik (Kanada), Cullinan (JAR), Argyle (Austrálie) a spousta dalších Mirny, Sibiř
Diamantová naleziště Indie Brazílie JAR - do 18. století byla Indie a Borneo jedinými producenty diamantů - diamanty Koh-i-Noor, Velký Mogul, Orlov, Hope - dnes má Indie zanedbatelný význam v těžbě Brazílie - diamanty v naplaveninách - stát Minais Gerais - hledači zvaní garimpeiros, ve větším měřítku těží stát JAR - nejslavnější diamantové doly - v 19. století diamantová horečka, poté vypukla válka mezi farmáři a hledači diamantů Koh-i-Noor
Diamantová naleziště Austrálie další naleziště v Kanadě, USA, Rusko… - v JAR nalezen největší surový diamant světa Cullinan (3000ct=600 kg) Austrálie - největší světový producent - důl Argyle další naleziště v Kanadě, USA, Rusko… červené-diamantové burzy modré-ložiska
závěr - těžbu a obchod s diamanty zajištují prakticky na celém světě 2 monopolní společnosti De Beers (ovládá 2/3 svět. těžby) a Leva Levieva (hlavně Rusko); - mezinárodní obchod se surovými diamanty je monitorován na základě Kimberleyského procesu - cílem je zamezit nelegálním obchodům s diamanty pro financování povstaleckých a teroristických aktivit diamantová burza v Antverpách