Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Zdeňka Soprová, Bc. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo sady 18 Číslo DUM 04 Předmět Mechanika 2. r. – Pružnost a pevnost Tematický okruh Prostý smyk Název materiálu Namáhání prostým smykem Autor Ing. Bc. Zdeňka Soprová Datum tvorby Ročník II. Anotace Žáci zjistí co rozumíme pojmem namáhání prostým smykem a naučí se vypočítat smykové napětí. Učební materiál je určen pro II. ročník technických škol. Metodický pokyn Učitel látku promítá na tabuli a provádí výklad.
Namáhání prostým smykem vzniká tehdy, když dvě stejně velké síly opačného smyslu působí na společné nositelce, procházející těžištěm průřezu, a leží v namáhaném průřezu F F
Teoretický případ namáhání Častější je smyk doprovázený ohybem – kromě posuvu ve směru síly dochází i k ohybu
Smykové (tečné) napětí Je rovnoměrně rozloženo po celém průřezu Platí: F – zatěžující síla [N] S – plocha namáhaného průřezu [mm 2 ] n - počet současně namáhaných průřezů
Deformace prostého smyku Řešení deformací u prostého smyku nebereme v úvahu, protože jsou nepatrné a v přípustných mezích a při stříhání materiálu jde pak o porušení záměrné. V praxi však dojde u smyku ke zkosení, které je způsobeno tečným (smykovým) napětím Smyk nazýváme střihem, působí-li stejně velké tlakové síly na těleso opačným smyslem ve dvou rovnoběžných velmi blízkých rovinách tak, že jejich výslednice tvoří dvojici s ramenem blížícím se nule
Kontrolní otázky: 1.V jakém případě vzniká namáhání prostým smykem? 2.Jaký je vzorec pro výpočet smykového napětí? 3.Kdy nazýváme smyk střihem?
Řešení: 1.Když dvě stejně velké síly opačného smyslu působí na společné nositelce, procházející těžištěm průřezu, a leží v namáhaném průřezu 2.Smykové napětí 3.působí-li stejně velké tlakové síly na těleso opačným smyslem ve dvou rovnoběžných velmi blízkých rovinách tak, že jejich výslednice tvoří dvojici s ramenem blížícím se nule
Citace: MRŇÁK, Ladislav a DRDLA, Alexander. Mechanika:pružnost a pevnost pro střední průmyslové školy strojnické.Vyd. 3. Praha:Nakladatelství technické literatury, 198,s.79.