Vyšetření srdce

kardiovaskulární vyšetření VI-2 kardiovaskulární vyšetření sedimentace EKG měření krevního tlaku RTG vyšetření echokardiografie

SEDIMENTACE Muži 2-8 mm/hod Ženy 7-12 mm/hod VI-3 SEDIMENTACE - rychlost sedání krvinek v nesrážlivé krvi  SEDIMENTACE velké erytrocyty, malé množství erytrocytů  pH  tuky, cholesterol  bílkoviny (fibrinogen, globuliny) Muži 2-8 mm/hod Ženy 7-12 mm/hod ???Zamysli se nad tím, proč právě ženy mají vyšší rychlost sedimentace???

VI-4 EKG Úvod Elektrokardiografické vyšetření je založeno na snímání elektrických potenciálů, které vznikají činností srdečního svalu. Pomocí několika speciálních elektrod, dostatečně citlivých, aby zaznamenaly napětí o několika málo mV, jsou zaznamenávány potenciály. Záznam je veden ve formě ekg křivky na záznamový papír, či na monitor automatického zařízení. Největším přínosem tohoto vyšetření je možnost zachytit poruchy srdečního rytmu. Může být využito i při diagnostice ischemických poruch srdečních, embolií apod.

VI-5 EKG Historie Jako první, kdo úspěšně použil zařízení pro snímání elektrických potenciálů srdce, byl Willem Einthoven, holandský lékař. Jeho galvanometr, který sestrojil v roce 1901, vážil tehdy přibližně 270 kg. Podle Einthovena dnes nazýváme končetinové svody I, II, III.

VI-6 EKG Typy elektrod Elektrody pro snímání srdečních potenciálů se nazývají svody. Svody dělíme do několika skupin: 3 končetinové svody bipolární (Einthovenovy) I, II, III - tyto svody snímají změny potenciálu vždy mezi dvěma elektrodami

VI-7 EKG Typy elektrod B. 3 končetinové unipolární svody (Goldbergerovy) aVR, aVL, aVF - tyto svody snímají změny potenciálu mezi danou elektrodou a svorkou vzniklou spojením dvou protilehlých elektrod

VI-8 EKG Typy elektrod C. 6 hrudních unipolárních svodů (Wilsonových), V1- V6 - měří změny potenciálu mezi danou elektrodou a svorkou vzniklou spojením tří končetinových svodů = nulová elektroda D. Rozšiřující svody (určené pro doplnění standardního vyšetření) - patří sem svody V7 – V9, r3 a r4

VI-9 EKG EKG křivka EKG křivka, ať už na záznamovém papíře nebo na monitoru, představuje výsledný obraz snímaný elektrodami. Záznam je tvořen 12 křivkami: 3 svody končetinové bipolární I, II, III 3 svody končetinové unipolární aVR, aVL, aVF 6 svodů unipolárních hrudních V1 – V6

VI-10 EKG Popis křivky Každá EKG křivka má svůj charakteristický tvar a skládá se z několika typických částí: - vlny: P, T, U - kmity: Q, R, S - intervaly: PQ, QT - úseky (segmenty): ST

EKG Popis křivky VI-11 Modelové schéma průběhu vzruchu T vlna P vlna Ochabnutí stahu komor P vlna QRS komplex Impuls je veden přes síně a spouští síňovou kontrakci Impuls přechází na komory a spouští jejich kontrakci

VI-12 EKG Infarkt myokardu Pardeho vlna

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU VI-13 Měření krevního tlaku patří mezi základní vyšetření každého pacienta bez ohledu na to, s jakými potížemi přichází. Slouží jako screeningové vyšetření, které může odhalit hypertenzní nemoc i u osob, které doposud žádné symptomy nepozorují. Při včasném zjištění je možné zahájit léčbu a tím předejít komplikacím spjatým s tímto onemocněním, např. cévní mozkové příhodě, selhání ledvin, srdečnímu selhání nebo projevům aterosklerózy. véna arterie Systolický tlak Diastolický tlak tonometr Ozvy pulsu Ozvy pulsu přechází do jemného šelestu krevního toku stetoskop

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU VI-14 Hodnota krevního tlaku se liší podle toho, zda jej měříme na horní části těla nebo na dolní, liší se i podle toho, zda se jedná o tlak v tepenném či žilním řečišti. Krevní tlak se může lišit i mezi stejnými končetinami, proto by měl být měřen a porovnáván na obou končetinách. aorta velké a menší arterie arterioly kapiláry venuly malé a větší vény pravá síň

RTG VYŠETŘENÍ Prostý snímek hrudníku VI-15 Prostý snímek hrudníku (skiaskopický snímek), podává informace o anatomických strukturách dané oblasti: o velikosti, tvaru a uložení srdečního stínu o plicní kresbě o struktuře mediastina a oblasti plicních hilů o stavu hrudního skeletu Fyziologický zadopřední snímek hrudníku

RTG VYŠETŘENÍ Koronarografie VI-16 Koronarografické vyšetření je formou angiografického vyšetření a představuje invazivní výkon. Po zavedení sondy nejčastěji z a. femoralis je nastříknuta kontrastní látka do odstupu koronárních arterií. Oblast srdce je snímána speciální kamerou, která zachycuje rtg záření a převádí jej do aktuálního obrazu. Katetr Pomocí tohoto vyšetření můžeme objevit oblasti s významnými stenózami na koronárních arteriích, či jejich větvích. Koronarografické vyšetření můžeme doplnit o terapeutické výkony, např. o koronární angioplastiku se zavedením stentu

ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ VI-17 ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ Echokardiografie je neinvazivní vyšetřovací metoda. Dnes patří mezi nejpřínosnější vyšetřovací metody v kardiologii. Využívá vlastnosti ultrazvuku pronikat tkáněmi a zaznamenává odražené ultrazvukové vlny pomocí sady sond. Výsledný obraz je zobrazen 2D nebo pomocí křivky. Echokardiografie zobrazuje anatomickou strukturu srdce, perikardu a velkých cév a může být využita i k hodnocení funkčních vlastností chlopní, či k měření srdečního výdeje apod.

ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ VI-18 ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ Pomocí metody barevného mapování je možné zobrazit defekty průtoku krve srdečními oddíly, např. při defektech komorového/síňového septa, stenózy chlopní, či pozůstatky fetální cirkulace - foramen ovale apertum, či ductus arteriosus persistens defekt komorového septa

VI-19 Echokardiografie Získáno z: http://www.mayoclinic.com/health/echocardiography/MM00054