Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Pavel Poštulka. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ března 2013VY_32_INOVACE_090305_Mnichovska_konference_DUM

 Československá republika byla mnohonárodnostním státem, kde žili Češi, Slováci, oficiálně označováni za národ československý s 8,8 mil. obyvateli, Němci 3,1 mil., Maďaři 745 tisíc, Rusíni a Ukrajinci 461 tisíc,, Židé 180 tisíc, Poláci 75, Romové a další.  Z Němců a Maďarů, tedy vládnoucích národů v Rakousku-Uhersku, se stali občané mající práva národnostních menšin, ale rozhodující většinu měli Čechoslováci.  Problémem byla i kompaktnost území obývaného Němci (Sudety) a Maďary (jih Slovenska). 2

3 Zhlédněte část pořadu Historie.cs od 9:15 do 13:40 minut a zapamatujte si, kolik procent českých Němců volilo Henleinovu Sudetoněmeckou stranu v roce 1935.Historie.cs Obr. 1

 Světová hospodářská krize zasáhla především průmyslové země, tedy jak Německo, tak Československo. Průmyslová výroba poklesla v ČSR na 60% a zvláště silně byly nezaměstnaností zasaženy Sudety.  Naproti tomu od roku 1933 ovládal Německo nacismus a zdálo se, že díky podpoře zbrojního průmyslu celkem dobře krizi zvládají.  Německý totalitní stát vystupoval agresivně s,,myšlenkou“ spojení všech Němců do jedné říše, tedy připojit Rakousko a vyřešit velké národnostní menšiny v Československu a Polsku. Československo se cítilo zabezpečeno smlouvou s Francií, která nám měla v případě napadení pomoci. Podobnou smlouvu pak Francie měla s Velkou Británií. 4

 Po řadě provokací a nedodržování versailleského systému začal Adolf Hitler otevřeně napadat Československo z utlačování německé menšiny.  V březnu 1938 došlo k připojení Rakouska k Německu a pak přišlo na řadu Československo.  V dubnu Sudetoněmecká strana (SdP) předložila schválně nepřijatelné požadavky a začaly se množit provokace a přepady českých úřadoven v Sudetech.  Hlavním vyjednavačem s Hitlerem byl britský premiér N. Chamberlain a ČSR zatím všechny tlaky na odstoupení pohraničí zamítlo. 5

6 Přečtěte si celý článek Ecce Homo a zapamatujte si, kdo vlastně svolal Mnichovskou konferenci.Ecce Homo Obr. 2

 Konference v Mnichově se konala a účastnili se jí Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain a Edouard Daladier. Hitler přitom zastupoval i zájmy Maďarů a Poláků.  Bez účasti našich zástupců, kteří museli čekat v předpokoji, se nakonec Francie vzdala svých závazků a porušila spojeneckou smlouvu, která ji zavazovala k pomoci ČSR. To vše se stalo za připomínání Velké Británie, že jestliže by Francie do války šla, VB ji opustí.  Zhlédněte část pořadu Historie.cs od 41:26 do 46:45 minut a zapamatujte si, koho kromě Maďarska ještě Hitler zastupoval.Historie.cs 7

8 1 – připadlo Německu 2 – připadlo Polsku - Těšínsko 3 – připadlo Maďarsku 4 – okupovalo Maďarsko v březnu – Protektorát Čechy a Morava 6 -,,samostatný“ Slovenský stát Obr. 3

 mnichovský diktát přijal prezident Beneš a vláda, což znamenalo, že to bylo protiústavní, protože správně o územních ztrátách mělo rozhodovat Národní shromáždění.  Z vojenského hlediska byl odpor dopředu prohrán, opevnění nebylo dostavěné, jediný stát, který nám nabízel pomoc, a to SSSR, o tom jen mluvil, ale fakticky by asi nepomohl a neměl s námi ani společnou hranici.  Při poukazování na zradu zapomínáme, že obrana státu je vždy nejvíce záležitostí toho státu. 9

10 Obr. 4

 Přihlaste se kliknutím na odkaz Národní knihovna do databáze Národní knihovny České republiky a zadejte vyhledávání slov nebo slovního spojení, které je názvem tohoto výukového materiálu, s názvy a jmény autorů vyhledaných titulů na první stránce budete pracovat v křížovce.Národní knihovna 11

Klikněte na níže uvedený odkaz křížovky a křížovku vyplňte. Po vyplnění nahlaste vyučujícímu počet dosažených procent (scóre), prohlížeč zavřete. Křížovka – Mnichovská konference 12

 Obr.1: Soubor:RČs. Poměry národnostní.jpg - Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné pod licencí Creatie Commons Attribution-ShareAlike z: C3%AD.jpg  Obr.2: Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R69173, Münchener Abkommen, Staatschefs.jpg - Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné pod licencí Creatie Commons Attribution-ShareAlike z: R69173,_M%C3%BCnchener_Abkommen,_Staatschefs.jpg  Obr.3: File:Münchner abkommen5+.svg – Wikimedia Commons. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné pod licencí Creatie Commons Attribution-ShareAlike z: ang=cs 13

 Obr.4:Soubor:Příjezd německého vojska do Sudet.jpg - Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné pod licencí Creatie Commons Attribution-ShareAlike z: 9ho_vojska_do_Sudet.jpg  Prezentace byla vytvořena v programu MS PowerPoint  Křížovka byla vytvořena v programu Hot Potatoes