ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA Literatura na přelomu 19. a 20. století
Literární moderna skupina umělců – nespokojeni se stavem literatury a společnosti 1895 – „Manifest České moderny“ (J. S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, O. Březina) program: rozchod s dosavadní českou politikou : odlišnost od předchozí generace (útoky proti lumírovcům a realistům) : požadavek svobodné, individuální tvorby, skutečný prožitek, pravdivost : věnovat se sociálním problémům
Různé směry: 1. SYMBOLISMUS – Březina, Sova, Hlaváček 2. IMPRESIONISMUS - Sova 3. DEKADENCE - Hlaváček 4. REALISTICKÁ LINIE - Machar
Josef Svatopluk Machar (1854 – 1942) básník, satirik v tvorbě – kritika měšťácké společnosti, postavení ženy, historická veršovaná epika „Confiteor I. – III. – vyznávám se, zpovídám se; subjektivní obsah poezie, kritika měšťáctví „Zde by měly kvést růže“ – osudy žen, jejich postavení ve společnosti „V záři helénského slunce“ – srarověké Řecko, Řím, vyzdvihuje vlastnosti antického člověka http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar
V záři helénského slunce b. Posel - Ó Sparťané, já spěchám od Thermopyl. Mě Leónidás vyslal umíraje – A padli všichni? – - Po zákonech vlasti. A těla barbarská se kol nich kupí jak hory a z těch sláva Lakoniky větrnou nohou po Heladě běží. – A můj syn Agil? – - Jako včely v úl svůj Tak spěla kopí perská v prsa jeho. - … SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3.
Antonín Sova (1864 -1928) představitel impresionismu a symbolismu převážně lyrický básník, básník rodného kraje „Květy intimních nálad“ – zachycení okamžiku, promítá své duševní stavy, př. b. Olše „Z mého kraje“ – citlivý vztah k rodnému kraji „Soucit a vzdor“ – výraz revolty, odporu, hudebnost „Údolí nového království“ http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonin_Sova_1922.jpg?uselang=cs
b. Olše Jak jsem, Olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad, nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářův dnes táhlý hlas nocí hlubokou se třás, šumot mlýnských vážných kol ve mně vzboutel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták. http://www.ceskaliteratura.cz/texty/sova.htm
Otokar Březina (1868 – 1929) představitel symbolismu myšlenkový vývoj od pochmurných nálad k sociální humanitě brzká smrt obou rodičů, žil stále osamoceně odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem „Tajemné dálky“ – intimní lyrika, pesimistický životní postoj, ohlas tragických momentů v jeho životě (např. báseň Moje matka) http://cs.wikipedia.org/wiki/Otokar_B%C5%99ezina
Otokar Březina „Svítání na západě“ – symbol (západ = smrt), smrt je vykoupením z pozemského života (b. Tys nešla – básník čeká marně na něco krásného – na lásku, ženu, inspiraci, smrt?, zapojuje všechny smysly, široký proud obraznosti „Stavitelé chrámů“ – návrat k pozemskému životu, chrám = symbol lidské kultury a pokroku lidské společnosti „Ruce“ – symbol spojených rukou = soudržnost, důraz na vzájemnou pomoc
b. Tys nešla Příliš brzy jsem rozsvítil lampy a do váz natrhal kvítí a vůněmi, jež v plamenech šlehají krví, své síně jsem nadech: koberce prostřel jsem, naléval vína, v nichž slunce minulá svítí, jež před lety usínala v chudých mých vinohradech. Tys nešla. Hodiny z dálky se smály, má jara v nich jasmíny kvetla a dýchala na tvůj neznámý obraz ověnčený liliemi; čas vadl, růže chřadly, vína má hořkla, rudla má světla, a sny, jež jsem ti naproti vyslal, se vrátily teskny a němy. Tys nešla. Zaklínal jsem tě magií Vůle, jež prostorem sálá proudy tajemných spojení a přenáší nejhlubší chvění. Větrům jsem házel setbu své touhy, aby v duši ti vzplála v ohnivé keře a sugescí vůně vedla tvé snění.
b. Tys nešla S dušemi básníků jsem hovořil o tvé váhavé chůzi; naděje má s umdleným úsměvem seděla na prahu dveří; oněmly cesty, bázní se schoulily stromy a v soumraku hrůzy šlépěje přátelských kroků jak černým sněhem se zaváty šeří. Tys nešla. Kdo tě potkal a svedl z mých zahrad? Či leká tě oblak, jenž zhaslými slunci se pozdvih a nad mým domem se prostřel? Či smrt, která zabíjí na křižovatkách mé hosty a čeká, až sám se přiblížím k oknu, blízko na osudný dostřel? Je pozdě již. Záclony zdvihám, okna svá bez bázně otvírám výším a od hvězd zvoní mi píseň započatá před staletími; neznámý hlas tvůj chladivým nárazem éteru slyším z té písně věčné se třásti tóny přitlumenými…. (zkráceno) SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3.
Karel Hlaváček (1874 – 1898) představitel dekadence, skupina kolem časopisu Moderní revue „Pozdě k ránu“- snová krajina, pocity melancholie a zmaru „Mstivá kantiléna“ – symbol odboje – motiv gézů (nizozemský odboj); kantiléna = zpěvná hudební skladba x mstivá: motiv násilí, boje básník a výtvarník zemřel předčasně na tuberkulózu b. Hrál kdosi na hoboj – pocity osamocení, smutku, únavy (vyjadřuje přímo – teskně, smutně; nepřímo – symboly hoboj, mollová melodie, zhaslý oheň…), monotónní dojem http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hlav%C3%A1%C4%8Dek
Pozdě k ránu b. Hrál kdosi na hoboj Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou… A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou. SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3
František Xaver Šalda (1867 – 1937) literární kritik, zakladatel moderní kritiky založil časopis Tvorba a Šaldův zápisník „Boje o zítřek“ – úvahy o smyslu umění v životě „Duše a dílo“ – medailony českých a světových autorů http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0alda
Zdroj: SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment. ISBN 80-85768-95-X. Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světové literatury. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-042-4 BAUER,.