STÁTY VZNIKLÉ PO ROZPADU SSSR Michaela Opletalová upravil Daniel Svoboda
STÁTY VÝCHODNÍ EVROPY Baltské státy Státy sdružené v SNS - Litva (Vilnius) - Lotyšsko (Riga) - Estonsko (Tallin) Státy sdružené v SNS - Bělorusko (Minsk) - Ukrajina (Kyjev) - Moldávie (Kišiněv) - Rusko (Moskva)
STÁTY ZÁPADNÍ A STŘEDNÍ ASIE Středoasijské státy - Uzbekistán (Taškent) - Kazachstán (Alma-Ata) - Kyrgyzstán (Biškek) - Tádžikistán (Dušanbe) - Turkmenistán(Ašchabad) Zakavkazské státy - Arménie (Jerevan) - Gruzie (Tbilisi) - Ázerbajdžán (Baku)
Litva Chrám Vasila Blaženého v Moskvě Moldávie Turkmenistán
Historie Ještě pře d rozpadem SSSR získaly v r. 1991 nezávislost republiky: Litva, Lotyšsko a Estonsko. V témže roce se SSSR rozpadl na 12 států: Arménie, Ázerbajdžán, Ukrajina, Uzbekistán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán, a Turkmenistán. Tyto státy (kromě Gruzie, která se stala členem SNS až r.1994) vytvořily SNS, jehož cílem byla a je koordinace v politice, hospodářství a strategické oblasti.
Středoasijské státy Uzbekistán Kazachstán Kyrgyzstán Tádžikistán Turkmenistán
Uzbekistán - Taškent
Uzbekistán - divadlo
Základní informace Hlavní město: Taškent Státní zřízení: republika Rozloha: 447 400 km² tzv. středoasijská Mezopotámie Počet obyvatel: nejlidnatější v regionu - 26 851 195 ob. Úřední jazyk: uzbečtina 75%, ruština 15%, tádžičtina 4%, jiné Náboženství: muslimové 88% (sunnité), pravoslavní 9%, jiné 3% Mnoho etnických skupin - časté konflikty
Přírodní poměry Reliéf: Záp. - plošina Ustjurt , poušť Kyzylkum, a Turanská nížina Vých. - pohoří Ťan Šan, nejvyšší bod: Beštor 4301 m n. m. Ferganská kotlina Vodstvo: Amurdarja a Syrdarja, Aralské jezero Klima: kontinentální, suché
Hospodářství Města: historická centra Samarkand, Buchara, Čiva Ferganská kotlina - zemědělská oblast - pěstování bavlníku, kukuřice, chov bourec morušový – výroba hedvábí Pastevectví - chov karakulských ovcí na vlnu – persián, výroba koberců Těžba zemního plynu - Buchara,Gazli, ropa - Andižan , zlata, mědi Významná energetika – vývoz, průmysl těžební, potravinářský
Uzbekistán – Khiva wall
Taškent galerie
Samarkand
Kazachstán - Astana
Kazachstán
Kazachstán
Kazachstán
Základní informace Rozloha: 2 717 300 km2 Počet obyvatel: 16 mil. Státní zřízení: republika (prezident Nazarbajev) Hlavní město: Astana (Celinograd) cca 300 tis. ob. Další města : Almaty, Karaganda, Bajkonur 2050
Obyvatelstvo Počet obyvatel: 16 233 244 Hustota zalidnění: 6 obyv./km2 Národnostní složení: Kazaši 40 %, Rusové 35 %, Ukrajinci 5 %, Němci 3 % Náboženství: sunnitští muslimové 50 %, pravoslavní 44 % Roční přirozený přírůstek: 0,5 % Úřední jazyk: kazaština
Přírodní poměry Reliéf: nejvyšší bod - Khan Tangiri Shyngy (6 995 m n.m.), nejnižší bod - Karagijská proláklina (-132 m) Nížiny: sev. Turanská, záp. Kaspická Pohoří: střed a východ - Kazašská ploš. , sev. Turgajská ploš.,záp. Ustjurt, sev. Mugodžary, jih - Ťan Šan , Džungarský Alatau, sv - Altaj Vodstvo: řeky: Irtyš (nejdelší 4 422 km, ), Syrdarja, Ural jezera: Kaspické moře, Aralské, Balkaš, Zajsan Klima: mírný pás, subtropický pás, Biota: pouště Aralkum a polopouště, stepi (celiny)
ARALKUM tzv. antropogenní poušť
Hospodářství Zemědělství: obilnářská oblast - pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, proso, cukrová řepa, slunečnice, zelenina, ovoce, bavlna Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, prasata, velbloudi, koně, drůbež Těžba: černé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, uran, fosfáty – oblast Karagandy Průmysl: těžební ,chemický, potravinářský, hutnictví , strojírenský
Kyrgyzstán - Biškek
Základní údaje Název: Kyrgyzstán Rozloha: 198 500 km2 Počet obyvatel: 5 mil. Hlavní město: Biškek cca. 584 000 Další města: Oš , Naryn, Džalalabad Státní zřízení: republika, prezident Členství: OSN, SNS, OBSE
Přírodní poměry Reliéf: nejvyšší bod - Pik Pobědy ( Jengish Chokusu 7 439 m n. m., nejnižší bod - Kara-Darya (132 m) pohoří Ťan Šan, Alatau 92%země nad 1000 m n.m. 40% nad 3000 m n.m. Ferganská kotlina Vodstvo: nejdelší řeka - Naryn (807 km) Syrdarja, jezero: Issyk kol Klima: mírný pás Biota: pouště a polopouště
Obyvatelstvo Počet obyvatel: 5 213 89 Hustota zalidnění: 25 obyv./km2 Národnostní složení: Kyrgyzové 52 %, Rusové 18 %, Uzbekové 13 % Náboženství: muslimové 75 %, pravoslavní 50 % Roční přirozený přírůstek: 1,25 % Urbanizace: 35 % Úřední jazyk: kyrgyzština, ruština
Hospodářství Tvorba HDP: 39 % služby, 22 % průmysl, 39 % zemědělství Zemědělství - pěstování: pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, zelenina, ovoce, tabák, bavlna - chov dobytka: skot, ovce, prasata, koně, drůbež Těžba: zlato,uhlí, ropa, zemní plyn, rtuť, uran, antimon Průmysl: energetika - tepelné 7 %, vodní 93% export Vývoz: bavlna, vlna, maso, tabák, stroje Dovoz: ropa a zemní plyn, stroje, potraviny
Pohoří Pamir
Kyrgyzstán - Karakol
Kyrgyzstán - pohoří Alatau
Tádžikistán - Dušanbe
Tádžikistán
Tádžikistán (Dušanbe) Hlavní město: Dušanbe (524 000 ob.) Další města : Chodžent , Kuljab Státní zřízení: republika Rozloha: 143 100 km2 Počet obyvatel: 7 320 815 Národnostní složení: Tádžikové 64 % - perský původ , Uzbekové 23 % - turkotatarský původ, Rusové 6% Národnostní konflikty Náboženství: sunnitští muslimové 80 %, šíitští muslimové Úřední jazyk: tádžičtina
Přírodní poměry Reliéf: nejvyšší bod - Pik Komunizma (Pik Imeni Ismail Samani 7 495 m n.m. ), nejnižší bod - Syrdarja 300 m Pohoří: horský uzel Pamíru - Fedčenkův ledovec 71 km nejdelší v Asii - Ťan Šanu a Alataje 45% území nad 3000 m n. m. Vodstvo: nejdelší řeka - Pang (921 km), Amudarja Klima: kontinentální, mírné -V,vysokohorské-Z, více srážek Biota: pouště a polopouště
Hospodářství Nejchudší stát regionu Využití plochy: 6 % orná půda, 25 % pastviny, 4 % lesy, 65 % ostatní Zemědělství - sklizeň: obilí, luštěniny, citrusy, zelenina, ovoce - meruňky, ořechy, tabák, bavlna Výroba drog - mák (opium,heroin), konopí (marihuana) Těžba: uhlí,ropa,zemní plyn, zlato Energetika – hydroelektrárny (Nurek), zpracování hliníku
Satelitní snímek
Turkmenistán - Ašchabad
Základní informace Rozloha: 488 100 km2 Počet obyvatel: 5,1 mil. Hlavní město: Ašchabat Další města: Türkmenabat , Daşoguz, Türkmenbaşy (Krasnovodsk) Náboženství: 88% Islám, 9% Pravoslavní Národnostní složení: Turkmeni – 85%, dále Uzbeci (5%), Rusové (3%) Úřední jazyk: turkmenština, dále ruština, uzbečtina
Přírodní poměry Reliéf: nížiny při Kaspickém moři – záliv Karabogaz Gol, Turanská nížina, poušť Karakum - 75% státu - šoty - slaná jezera pohoří: Kopetdag, Iránská vysočina ,nejvyšší bod - Gora Ayribaba (3 139 m), nejnižší bod - Vpadina Akchanaya (-81 m) Vodstvo: nejdelší řeka - Amudarja (2 540 km) Karakumský kanál v současnosti až 900 km, zavlažování, průmysl, zdroj vody Klima: mírný pás, subtropický pás Biota: pouště a polopouště
Hospodářství Těžba: ropa, zemní plyn (5.svět), síra, jód, Glauberova sůl (Kaspické moře), brom Průmysl: těžební, chemický, textilní - perské koberce, vlna - potravinářský Zemědělství - sklizeň: pšenice, kukuřice, rýže, zelenina, ovoce, bavlník, chov bource morušového Zemědělství: skot, ovce, kozy, velbloudi, drůbež
Turkmenistán - hotel
Turkmenistán - hotel
Turkmenistán - tržiště
Turkmenistán – sklizeň bavlny
Turkmenistán –Repetek National Park
Turkmenistán -