VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI stáří Země se odhaduje na 4,7 mld. Let myšlenkami o vzniku a vývoji života se zabývali: Jean Baptiste Lamarc myšlenka o vývoji života na přelomu 18. a 19. století Charles Darwin (1809 - 1882) anglický přírodovědec autor teorie evoluce mezi organismy, mezi jedinci jednoho druhu existuje konkurence a přežívají ti nejadaptabilnější

JAK ZAČAL ŽIVOT - před 4 mld. let v praoceánu Chemický vývoj - 3 etapy: a) z anorganických látek (CO, CO2, NH3, HCN, vodní pára, CH4, acetylen) vznik organické sloučeniny (aminokyseliny). b) z aminokyselin vznik bílkoviny c) bílkoviny ------------- koacerváty --------------------- předchůdci buněk - nejstarší organismy na Zemi - bakterie, sinice (otisky bakteriálních buněk byly nalezeny v horninách starých 3,8 mld. let) Paleontologie - nauka zabývající se vývojem života na Zemi Historická geologie - nauka zabývající se vývojem zemské kůry, poznatky o stáří horninových vrstev

Velký třesk

PREKAMBRIUM (asi od 4 700 mil. let - 600 mil. let) zahrnují prahory (4700 - 1800 mil. let) a starohory (1800 - 600 mil. let) vznik Země, formování zemského povrchu (vulkanická činnost, častá zalednění) prapevnina byla obklopena světovým oceánem zemská kůra je složena z tmavých vyvřelin (čedič) po vzniku hydrosféry se tvořily usazené horniny (pískovce, vápence), později se v hlubinách tvořila žula bakterie a sinice další vývoj organismů, tvorba jaderné hmoty s jadernou membránou prvoci, mnohobuněční bezobratlí živočichové, řasy, houby

PREKAMBRIUM PREKAMBRIUM

PRVOHORY (600 - 230 mil. let) změny v zemské kůře i na povrchu Země v ordoviku a siluru proběhlo Kaledonské vrásnění v devonu - permu proběhlo Variské vrásnění vše bylo doprovázeno magmatickou činností, přeměnou hornin, vznikem ložisek nerostných surovin kambrium a ordovik živočichové - rozvinuli se trilobiti, korálnatci, měkkýši, ostnokožci, vyvinuly se první ryby rostliny - v bažinách se rozvíjely řasy, některé přecházely na souš silur živočichové - koráli, graptoliti, ryby, 1. bezkřídlí hmyz rostliny - primitivní cévnaté rostliny devon živočichové- rozvoj ryb - lalokoploutvé, dvojdyšné, žralokovité, vznik 1. obojživelníků (krytolebci) rostliny - plavuně, přesličky, kapradiny,vznikají 1. nahosemenné rostliny

karbon horotvorné procesy - vznikají horstva, ustupuje moře, vznikají močály s černým uhlím teplé a vlhké klima, zvyšuje se obsah CO2 vlivem sopečné činnosti => rozvoj zelených rostlinách živočichové - 1. plazi, velké množství hmyzu (štíři, stonožky, šváby, vážky, kobylky) a obojživelníků, lilijice, žralokovité ryby rostliny - rozsáhlé porosty nahosemenných rostlin, kapradiny a plavuně perm - teplé a suché klima na S polokouli, na J polokouli se snižovala teplota => tyto změny vedly ke změnám v říši rostlin a živočichů živočichové - vymření trilobitů, rozvoj plazů a hmyzu rostliny - oteplováním a vysycháním bažin se snižoval počet plavuní a přesliček, objevovaly se první cykasy, jinany a jehličnany

Krunýř želvy Xenacanthus decheni

DRUHOHORY (230 - 63 mil.let) trias (230 -181 mil.let) živočichové - vymření krytolebců, začal rozvoj plazů (dinosaurů) , v moři měkkýši (hlavonožci - amoniti) rostliny - přesličky a kapradiny nových rozměrů, hojnost nahosemenných rostlin - cykasovité, jehličnaté jura(181 - 135 mil. let) této době se začal velký kontinent rozpadat živočichové - velký rozvoj hlavonožců (amonitů), plazi, primitivní savci, 1.ptáci rostliny - jehličnany, cykasy, drobné kapradiny a přesličky křída (135 - 63 mil. let) rozšíření mělkých moří na kontinentech - docházelo zde k usazování velkého množství materiálu (písky -› pískovec, uhličitanové horniny -› křída) začalo Alpinsko - himalajské vrásnění živočichové - postupně vymřely velcí plazi, rozvoj hadů, ptáků, vačnatců, hmyzožravců rostliny - krytosemenné rostliny (šácholany, vrby, topoly, drobné byliny)

TŘETIHORY (63 - 1 mil. let) Paleogén Neogén ústup moří › mořské dno (z druhohor) se stalo souší probíhaly horotvorné pohyby - vrcholilo Alpinsko - himalajské vrásnění - (vznikly Himaláje, vyvíjela se tato pohoří - Kavkaz, Alpy, Karpaty) na konci třetihor byly rozděleny pevniny, tak je známe dnes vznikly ložiska hnědého uhlí (Podkrušnohoří) koncem ochlazení živočichové- vyhynuli plazi; vůdčí postavení měli savci - hmyzožravci, hlodavci, šelmy s mohutným tělem (šavlozubí tygři); kopytníci, primáti rostliny - jehličnany, krytosemenné rostliny, ve Stř. Evropě - šácholan, vavřín, dub, javor, vrba, bříza, olše)

ČTVRTOHORY (začaly asi před 1 mil. let) starší čtvrtohory - pleistocén mladší čtvrtohory - holocén (trvá asi 10 000 let) nejkratší a nejmladší éra, stále trvá čtvrtohorní horniny - sypké usazeniny (svahovité suti a hlíny, štěrkovité a pískové náplavy řek, váté písky, spraše, rašeliny), tvorba usazenin i v oceánech a mořích proběhly 2 důležité události: a) vývoj člověka b) ochlazení klimatu Země v blízkosti ledovců se rozkládala bažinatá tundra (zakrslé keře bříz a vrb, chladnomilné rostliny, mechy a lišejníky), na J od tunder stepi 5 dob ledových a 4 meziledové v Evropě živočichové - savci - mamuti, nosorožci, koně, jeleni, sobi, losi, medvědi, hyeny, lišky, vlci => z nich někteří vyhynuly (mamut srstnatý,nosorožec, velké druhy losů, jelenů a medvědů) rostliny -současné rostliny (ovlivněno střídáním dob ledových a meziledových)